Lymská borelióza je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice, ročně se jí nakazí kolem 4 000 lidí. Bez okamžité antibiotické léčby může způsobit problémy se srdcem či nervovým systémem, artritidu a další komplikace.

Lymská borelióza se tak stala skutečnou zdravotní hrozbou, čehož si povšimly i farmaceutické společnosti, které se vrhly do vývoje vakcín..

Pojmenování nemoci je odvozeno od amerického městečka Old Lyme ve státě Connecticut. V roce 1975 tam byla nemoc poprvé popsána poté, co se u skupiny tamních dětí vyvinuly nevysvětlitelné příznaky podobné juvenilní revmatoidní artritidě, autoimunitnímu onemocnění napadajícímu klouby.

V roce 1982 pak lékařský entomolog a specialista na klíšťata Wilhelm Burdorfer identifikoval viníka, dříve neobjevenou spirální bakterii Borrelia burdorferi.

Ta je hlavním původcem lymské boreliózy ve Spojených státech, kde je ročně hlášeno 476 000 případů této nemoci. V Evropě, kde je ročně diagnostikováno 200 000 případů, jsou ovšem hlavními původci boreliózy druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii.

Borelie se na člověka přenáší po kousnutí infikovaným klíštětem rodu Ixodes, velmi vzácně létajícím hmyzem, jako jsou komáři a ovádi. Klíšťata zachycují tyto bakterie, když se živí infikovanými hostiteli, kterými jsou především hlodavci, ale i vysoká zvěř a někteří ptáci.

Převratný objev českých vědců

Mladí vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky v roce 2019 přišli se zásadním objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Radek Šíma, jeden z hlavních autorů studie, k tomu řekl:

„Více než třicet let byl uznáván americký model, že borelie žijí ve střevě klíštěte a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak.“.

A vysvětlil, jak je tomu podle jejich zjištění: „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, sliny klíštěte tedy pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoli na sliny.“ Ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, který se studiu klíšťat věnuje celý svůj profesní život, k tomu dodal:

„Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení.“ Nyní se ukazuje, že k přenosu borelií přes sliny klíšťat s největší pravděpodobností nedochází.

Odstraňte klíště co nejdříve!

Borelie v každém hostiteli mění své povrchové antigeny, aby je nerozpoznal jeho imunitní systém, toto „převlékání kabátu“ jim trvá nejméně 24 hodin. Z toho vznikla hypotéza, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele, a proto je klíčové přisáté klíště odstranit co nejdříve.

Vědcům z Biologického centra AV ČR se však podařilo vyvrátit i tuto hypotézu. Radek Šíma k tomu řekl: „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční.“ Je to z toho důvodu, že ještě nemají dostatečně upravené povrchové antigeny, a proto je imunitní systém hostitele odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.

Přisáté klíště však nemusí být odhaleno včas a k přenosu boreliózy na člověka poté může dojít. Prvním příznakem onemocnění je prstencovitá vyrážka erythema migrans, červená skvrna s bledým středem, o velikosti až 5 cm.

Vyskytne se zpravidla v místě přisátí, ale může i jinde po těle, proto se jí říká putující zarudnutí. Většinou ji doprovázejí nespecifické příznaky, jako je horečka, bolesti svalů a únava. Pokud není onemocnění přeléčeno pomocí antibiotik, může postihnout nervovou soustavu, srdce a klouby.

Vakcína proti lymské borelióze

Zatímco psí vakcíny proti lymské borelióze existují již desítky let, pro lidi k dispozici nejsou. Ačkoliv v roce 1998 schválili ve Spojených státech vakcínu LYMErix, po třech letech byla stažena. V Evropě stejně nebyla využitelná, protože cílila pouze na Borrelia burdorferi.

Nyní se však velké farmaceutické koncerny znovu začaly soustředit na vývoj vakcíny, a to takové, která by chránila proti sedmi celosvětově známým kmenům lymské boreliózy.

Věří, že s jejich pomocí budou schopni zabránit nakažení se od infikovaného klíštěte do pár let. Vakcína, kterou vyvíjí americký Pfizer ve spolupráci s francouzským biotechnologickým partnerem, společností Valneva, je již ve třetí fázi klinických zkoušek.

Společnost Moderna pak pracuje na vakcíně založené na mRNA. Výzkumníci z MassBiologics lékařské fakulty UMass Chan zase vyvíjejí léčbu na základě protilátek.