Domů     Příroda
Proč spí koně ve stoje?
Zdroj: Pixabay

Pokud jste někdy prošli kolem ohrady s koňmi, jistě jste si všimli, že většina jich několikrát za den dřímá ve stoje. Koně uléhají ke spánku opravdu jen zřídkakdy, ovšem jen a pouze vleže si skutečně odpočinou..

Koně spí ve stoje, aby byli připraveni na útok predátora. Čeleď koňovitých má dlouhou historii, která si jako obranu proti predaci vyvinula spaní ve stoje na kopytech. Karen Waiteová, specialistka na koně z Michigan State University, k tomu říká:

„Díky stání mohou na predátora zaútočit kopyty a zároveň jim to dává větší šanci na útěk, než kdyby leželi.“ Protože jsou to velká zvířata, na zvednutí se ze země potřebují čas a energii, a ani jedno při útoku nemají.

Totéž platí i pro další velké kořistní býložravce jako jsou zebry, bizoni, sloni a žirafy. Ti všichni jsou schopni spát ve stoje.

Užitečný statický aparát

Anatomie koní jim umožňuje stát na nohou a přitom dřímat. Člověk by to nezvládl, spadl by na zem. Koně ovšem ne, přivřou oči, uvolní a sníží hlavu, povolí pysky a váhu přenesou na přední končetiny. Jednu zadní přitom uvolní tak, že ji pokrčí a opřou kopyto špičkou o zem.

Jejich končetiny jsou vybaveny tak zvaným statickým aparátem, který uzamkne klouby, takže se nohy samovolně nepokrčí. Svaly se v této pozici uvolní a mohou si odpočinout, protože nohy nyní plní opěrnou funkci podobně jako sloupy.

Zdroj: Pixabay

Na rozdíl od lidí nepotřebují koně spát nepřetržitě několik hodin, stačí jim kratší intervaly. V závislosti na tom, jak moc se cítí v bezpečí, se liší délka jejich spánku. Za den mohou naspat několik minut i několik hodin.

Větší potřebu spánku mají hříbata, mladí a staří koně. Ovšem alespoň jednou za den (minimálně jednou za několik dní) si kůň potřebuje na chvíli lehnout a hluboce usnout, aby se dostal do REM fáze spánku, která je životně důležitá pro regeneraci mozku i celého těla.

REM spánek je důležitý

Sarah Matlocková, která se zaměřuje na chování koní na Coloradské státní univerzitě, k tomu podotýká: „Koně stráví většinu času spánkem ve stoje, ale ve skutečnosti nedosáhnou plného REM spánku, když stojí.“ Během REM fáze spánku u lidí dochází k rychlým pohybům očí pod víčky a zdají se sny.

V tu chvíli jsou naše svaly paralyzovány, abychom se nezranili. Mozek během ní také konsoliduje a zpracovává nové informace a ukládá je do dlouhodobé paměti. Lidé, kteří nemají dostatek REM spánku se potýkají s problémy s koncentrací, se změnami nálad, slabým imunitním systémem a pomalejším růstem buněk.

Koním stačí 5 hodin spánku denně, přičemž většinu z toho zvládnou ve stoje, kdy spí hlubokým spánkem bez snů. Ale aby byl kůň dostatečně odpočatý, potřebuje podle Matlockové, alespoň 25 minut REM spánku denně, což se mu podaří pouze vleže.

Pokud toho nedosáhne, bude se potýkat s nedostatkem spánku, což u něj může zvyšovat riziku pádu. Matlocková k tomu říká: „Takoví koně bývají často špatně diagnostikováni s narkolepsií, protože mohou usnout, i když na nich jezdec jede.“.

Bezpečí především

Aby se koně cítili bezpečně, potřebují kolem sebe volný prostor, aby měli v případě ohrožení kam utéct. A protože jsou to stádní zvířata, uklidňuje je, když jsou obklopeni jinými koni. Ovšem i v populacích divokých koní platí, že zatímco si jich většina lehne, aby dosáhla REM fáze spánku, vždy alespoň jeden kůň zůstane stát, aby mohl sledovat potenciální predátory.

Matlocková to komentuje: „Pokud se ve svém prostředí necítí bezpečně, nebo nejsou obklopeni jinými koňmi, případně jsou-li izolováni, pak je méně pravděpodobné, že si lehnou ke spánku.“.

Přečtěte si také: Čím krmit koně v zimě a kolik toho sní?

Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz