Až 6 % světové populace přiznává, že je chorobně posedlá vysedáváním u internetu. Ačkoli se jedná o nový adiktologický fenomén, ve společnosti rezonuje čím dál tím častěji.

Spíše než o závislost na síti jako takové, jde o silnou potřebu jejího obsahu – ať už jde o hry, sledování videí, komunikaci s přáteli nebo jen nevinné brouzdání napříč jednotlivými stránkami. Podle některých odborníků jsou k netolismu, neboli závislosti na internetu, nejvíce náchylní introverti se sklonem k úzkostem, anebo jedinci s narušenými sociálními vazbami.

Mistři virtuálna

Na první pohled se může tato „posedlost“ jevit jako neškodná. Osoby, které tráví většinu svého volného času na internetu mají totiž neuvěřitelný informační přehled. Čím více jsou však připoutáni k virtuálnímu světu, tím rychleji se jejich sociální schopnosti vytrácí.

V České republice je riziko vzniku závislosti nejvyšší mezi mladistvými ve věku 12–15 let. Ze statistického pohledu je v této věkové kategorii přímo „zasažených“ asi 23 %, v celkovém měřítku jde o 3,4 % obyvatel.

Nespavý a nervózní

Samotný „problém“ o sobě přitom dává vědět již pár okamžiků po probuzení. Zatímco „zdravý“ jedinec vydrží bez kontroly sociálních sítí klidně až do oběda, závislý se této činnosti věnuje prakticky ihned jak rozlepí oči.

Do virtuálního světa od té chvíle nakukuje prakticky po celý den. Pokud však z nějakého důvodu dotyčný nemá možnost okamžitě reagovat, či být v „obraze“, může se u něj objevit nervozita a podrážděnost.

Při netolismu se veškerý kamarádský kontakt postupně přesouvá do on-line světa, stejně tak jakékoli koníčky. Kromě nevhodnosti neustálého vysedávání před zářivou obrazovkou, která může vést k bolestem krční páteře, se mohou o slovo přihlásit také poruchy spánku.

Samostatnou kapitolou je zpoplatněný obsah, za který je dítě ve fázi silné závislosti schopno utratit nemalé částky, čímž kapesné zmizí v nenávratnu.

Účet „na tajňačku“

Z výzkumu brněnské společnosti Podané ruce vyplynulo, že denně děti věnují času na počítači – nebo jiné virtuální platformě, klidně 3–6 hodin svého volného času. V případě rodičů jde o 1–2 hodiny. Zároveň se podařilo odhalit zajímavou skutečnost, že mladí svůj část strávený na internetu rozdělují, a to rovnou měrou mezi hraní her, sledování videí nebo prohlížení sociálních sítí.

Vlastní účet na Instagramu, Facebooku nebo TikToku si přitom až 63 % mladistvých zakládá samo nebo s pomocí kamarádů a starších sourozenců. O pomoc rodičů požádalo pouze 14 % dotázaných.

Zkrátka jen zábava

Mnoho jedinců vnímá sociální sítě jako prostředek k uvolnění a jednoduché komunikaci. Opak je však pravdou. V okamžiku, kdy se člověk přihlásí, jeho dopaminové signály v mozku se zvýší. Čím více dopaminu mozek při sledování daného obsahu uvolní, tím je větší pravděpodobnost, že posléze náš hardware tuto činnost vyhodnotí jako prospěšnou aktivitu.

A ta by se měla opakovat! Vždy je proto dobré si uvědomit, že pozitivní pocity, které člověka na sítích zaplaví jsou pouze dočasné.