Lidský organismus je složen z malých, ale neskutečně důležitých dílků „puzzle“. Každou sekundu je vyrobeno na 3,8 milionu buněk, jež mimo jiné ukrývají genetickou informaci…
Hluboko uvnitř je naše tělo neustále ve stavu „nepřetržité buněčné aktivity“, a to z jednoho prostého důvodu – aby nás udrželo naživu. Jedná se zejména o přeměnu buněk a nahrazování odumřelých „jedinců“ těmi novými, abychom se nezačali rozpadat jako zombie.
Teprve nedávno se však izraelským vědcům podařilo vypočítat, jak moc intenzivní tento proces skutečně je.
330 miliard
Podle Rona Sandera a Rona Mila z Weizmannova institutu věd v Izraeli je v našem těle každý den nahrazeno asi 330 miliard buněk, což odpovídá přibližně 1 % buněčného celku.
Při podrobnějším časovém výpočtu dvojice zjistila, že je každou sekundu vytvořeno přes 3,8 milionu nových buněk, přičemž 86 % z nich tvoří krvinky a 12 % buňky trávicího traktu. Méně než 2 % veškerého buněčného „obratu“ připadá na vše ostatní.
Stačí rok a půl
Zhruba každých 80 dní tak lidské tělo vyprodukuje takové množství buněk, ze kterého je samo tvořeno. Pokud bychom to brali z hlediska celkové hmotnosti, vygeneruje naše „schránka“ buněčný ekvivalent tomuto faktoru zhruba za rok a půl.
Je to dáno zejména rozdílnou velikostí a také odlišnou frekvencí výměny jednotlivých buněk. A co, že se stane se všemi odumřelými buňkami? V případě kožních a gastrointestinálních buněk dojde k odloučení, někdy jsou tyto přebytečné „materiály“ pohlceny parazity anebo dojde k jejich rozkladu či recyklaci v těle.
Kouzlo modelového vzorku
„Vyplňujeme mezeru ve znalostech týkající se celkové dynamiky buněčného obratu lidského těla prostřednictvím zkoumání variací v délce života vykazovaných různými typy buněk a kvantifikací rychlosti buněčného obratu z hlediska hmotnosti i počtu,“ uvedla dvojice v odborném článku.
Své výpočty přitom založila na standardní referenční osobě, tedy zdravém muži ve věku 20–30 let, s váhou 70 kilogramů a výškou 170 centimetrů. Informace o životnosti buněk načerpali izraelští experti z podrobného průzkumu předchozích studií na toto téma.
Nakonec už jen zbývalo odvodit celkovou buněčnou hmotu pro každý typ, a to na základě průměrné buněčné hmoty. Vědecký tandem doufá, že jejich závěry do budoucna napomohou lepšímu pochopení lidského těla a zároveň osvětlí, jak velkou roli hraje výměna buněk ve zdraví či nemoci.
Jinak ve zdraví a jinak v nemoci?
Odborníci ovšem upozorňují, že jednotlivá data se budou pravděpodobně u různých osob lišit, a to závislosti na klíčových faktorech jako je pohlaví, věk, zdraví a výška. Jejich práce však poskytuje základní linii, ze které je možné lépe pochopit jak fascinující ve skutečnosti buněčný obrat je a jak vlastně funguje.
„K tématu obnovy organismu v souvislosti se zdravím a nemocemi existuje stále mnoho otázek, které však mohou být naší analýzou jednou zodpovězeny,“ uvedli Sandera a Milo ve svém vědeckém článku. Naráží tím zejména na dosud neprobádanou problematiku obměny nádorových buněk ve srovnání s celkovou buněčnou výměnou v těle onkologického pacienta.
Více se dočtete v novém čísle, které vychází již v pondělí 17. dubna!
