Domů     Příroda
Cesta s lidskou buňkou za 80 dní…
Zdroj: Freepik

Lidský organismus je složen z malých, ale neskutečně důležitých dílků „puzzle“. Každou sekundu je vyrobeno na 3,8 milionu buněk, jež mimo jiné ukrývají genetickou informaci…

Hluboko uvnitř je naše tělo neustále ve stavu „nepřetržité buněčné aktivity“, a to z jednoho prostého důvodu – aby nás udrželo naživu. Jedná se zejména o přeměnu buněk a nahrazování odumřelých „jedinců“ těmi novými, abychom se nezačali rozpadat jako zombie.

Teprve nedávno se však izraelským vědcům podařilo vypočítat, jak moc intenzivní tento proces skutečně je.

330 miliard

Podle Rona Sandera a Rona Mila z Weizmannova institutu věd v Izraeli je v našem těle každý den nahrazeno asi 330 miliard buněk, což odpovídá přibližně 1 % buněčného celku.

Při podrobnějším časovém výpočtu dvojice zjistila, že je každou sekundu vytvořeno přes 3,8 milionu nových buněk, přičemž 86 % z nich tvoří krvinky a 12 % buňky trávicího traktu. Méně než 2 % veškerého buněčného „obratu“ připadá na vše ostatní.

Stačí rok a půl

Zhruba každých 80 dní tak lidské tělo vyprodukuje takové množství buněk, ze kterého je samo tvořeno. Pokud bychom to brali z hlediska celkové hmotnosti, vygeneruje naše „schránka“ buněčný ekvivalent tomuto faktoru zhruba za rok a půl.

Je to dáno zejména rozdílnou velikostí a také odlišnou frekvencí výměny jednotlivých buněk. A co, že se stane se všemi odumřelými buňkami? V případě kožních a gastrointestinálních buněk dojde k odloučení, někdy jsou tyto přebytečné „materiály“ pohlceny parazity anebo dojde k jejich rozkladu či recyklaci v těle.

Kouzlo modelového vzorku

„Vyplňujeme mezeru ve znalostech týkající se celkové dynamiky buněčného obratu lidského těla prostřednictvím zkoumání variací v délce života vykazovaných různými typy buněk a kvantifikací rychlosti buněčného obratu z hlediska hmotnosti i počtu,“ uvedla dvojice v odborném článku.

Své výpočty přitom založila na standardní referenční osobě, tedy zdravém muži ve věku 20–30 let, s váhou 70 kilogramů a výškou 170 centimetrů. Informace o životnosti buněk načerpali izraelští experti z podrobného průzkumu předchozích studií na toto téma.

Nakonec už jen zbývalo odvodit celkovou buněčnou hmotu pro každý typ, a to na základě průměrné buněčné hmoty. Vědecký tandem doufá, že jejich závěry do budoucna napomohou lepšímu pochopení lidského těla a zároveň osvětlí, jak velkou roli hraje výměna buněk ve zdraví či nemoci.

Jinak ve zdraví a jinak v nemoci?

Odborníci ovšem upozorňují, že jednotlivá data se budou pravděpodobně u různých osob lišit, a to závislosti na klíčových faktorech jako je pohlaví, věk, zdraví a výška. Jejich práce však poskytuje základní linii, ze které je možné lépe pochopit jak fascinující ve skutečnosti buněčný obrat je a jak vlastně funguje.

„K tématu obnovy organismu v souvislosti se zdravím a nemocemi existuje stále mnoho otázek, které však mohou být naší analýzou jednou zodpovězeny,“ uvedli Sandera a Milo ve svém vědeckém článku. Naráží tím zejména na dosud neprobádanou problematiku obměny nádorových buněk ve srovnání s celkovou buněčnou výměnou v těle onkologického pacienta.

Více se dočtete v novém čísle, které vychází již v pondělí 17. dubna!

reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz