Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C..

Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději na začátku příští dekády. Pro další vývoj je zásadní, zda se podaří výrazně snížit emise v následujících osmi letech.

Všechny scénáře umožňující dosažení cíle Pařížské dohody vyžadují rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů už před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 °C, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.

Prohlubování změny klimatu znamená zásadní hrozbu pro lidskou společnost i pro ekosystémy. Adaptace je nutná, nemůže být ale náhradou za rychlé snižování emisí skleníkových plynů. V některých oblastech a regionech světa se už dnes na probíhající změny adaptovat nelze.

Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší.

Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.

„Blížíme se k bodu, z něhož není návratu; k překročení mezinárodně dohodnuté hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Jsme na vrcholu bodu zvratu. Ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ komentuje vydání zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.

FOTO: PINTEREST