Domů     Historie
Odhalte pravdu o životě a fungování Vikingů
Martin Macourek 2.3.2023

Snad každý zná Vikingy, severské válečníky, kteří vyplenili značnou část Evropy a během svých výpadů za sebou zanechávali krev, neštěstí, zničená města a pošramocené duše. Obraz tohoto dobyvatelského národa, kterému dominuje houževnatost a mužnost, se začal formovat až v 8. století.

Vikingská historie je ale možná ještě o něco zajímavější, než tušíte. Jak se tento tajemný národ formoval a proč po sobě nezanechal žádné písemnosti?

Pod roušku severského tajemství můžete nahlédnout již tento pátek na Viasat History.

Vikingové se neobjevili odnikud

Vikingové se v historických pramenech vyskytují od 8. století. V roce 793 totiž zaútočili na anglický ostrov Lindisfarne (dnes Holy Island), kde zničili, co se dalo. Vraždili muže, znásilňovali ženy a v této “tradici” zejména v Anglii pokračovali dalších 300 let.

Jak je možné, že o nich před danou událostí nikdo nic nevěděl? Přece se nemohli objevit odnikud.

Vikingové svoji historii nezaznamenávali písemnou formou, a tak mohli vědci jen spekulovat, kdy ve Skandinávii vytvořili tak mocné společenství, které se rozhodlo ukazovat svoji sílu daleko od domoviny. To se ale v nedávné době změnilo, a to díky významným archeologickým nálezům.

Již v roce 1852 byly v norském Borre nalezeny pozůstatky vikingské lodi, v níž nebo v její blízkosti se nacházelo mnoho významných artefaktů – brnění, zbraně, stříbro, zlato či ostatky koní. Z nálezu je patrné, že se jednalo o majetek velmi bohatého člověka nebo celého klanu.

V době, kdy byly trosky objeveny, však nemohli vědci určit jejich stáří. To se povedlo až díky současným technologiím. Závěr? Vše je mnohem starší, než když poprvé Vikingové vystrčili růžky a začali útočit na cizí země.

Skutečnost, že Vikingové prosperovali dávno před tím, než o sobě dali vědět, dokazují i další nálezy učiněné v posledních letech. Archeologové odkryli stopy po tržištích, uhelných jamách, kovárnách, ale i běžné předměty starší více než 1200 let.

S těmito předměty mezi sebou Vikingové obchodovali, což dokazují zbytky vnitrozemských obchodních cest, ale dokonce i uměle vytvořené vodní kanály, z nichž některé již vyschly. Je tedy zcela zřejmé, že Vikingové prosperovali jako společnost mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

Velkou roli hrálo otroctví

Není žádným tajemstvím, že součástí vikingské tradice bylo otroctví. Obchodování s lidmi představovalo pro seveřany výnosný byznys a zároveň zdroj nejlevnější pracovní síly zejména v zemědělství a stavitelství.

Jak ale vědci přišli na souvislost s Vikingy a otroky, když Vikingové nic písemně nezaznamenávali a archeologické nálezy, jako jsou zbytky řetězů nebo pout, také nejsou zcela průkazné?

Zhruba v době, kdy seveřané začali napadat Britské ostrovy, zaútočili i na Irsko. Bylo to kolem roku 841. Na jednom příhodném místě na pobřeží zeleného ostrova si Vikingové zřídili jakési překladiště materiálů a pro překvapené Iry i lidí.

V irských archivních materiálech tak zůstalo mnoho důkazů o otrokářských praktikách neotesaných seveřanů. Bohužel došlo i na samotné Iry. V roce 895 vyplenili Vikingové místní náboženské centrum Omagh, ze kterého odvezli asi 710 lidí. Některé z nich prodali za tučné výkupné zpět, jiné nabízeli na trhu s otroky.

Ostrov Gotland jako důkazní materiál

Odborníci se domnívají, že ostrov Gotland v Baltském moři představoval pro Vikingy strategické místo během jejich obchodních cest. Tomu napovídají významné archeologické nálezy, jako třeba stříbro nebo mince pocházející z islámských chalífátů.

Právě daleko na východě mohli končit i někteří otroci. Možná v 8. a 9. století šlo dokonce o jeden z nejvýznamnějších obchodních artiklů mezi východem a západem. Nikdo už dnes nezjistí, kolik lidí z Británie, Irska, ale i dalších částí Evropy skončilo v krutých podmínkách u arabských pánů, kteří je možná přeprodávali ještě dále na východ.

Jedno je ale jisté. Vikingové se neobjevili odnikud. Prosperovali dávno před tím, než se roku 793 ukázali u břehů Anglie. V rámci pásma dokumentů s názvem Měsíc Vikingů můžete již tento pátek 3. března od 21 hodin začít odhalovat tajemství rozvíjející se vikingské společnosti.

Dvoudílný dokument Vikingové: Pravdivý příběh je prvním ze série dokumentů o Vikinzích, které bude Viasat History postupně uvádět každý březnový pátek.

Trailer: 

https://youtu.be/ZsW5T7PxFvc

Související články
Podle nejnovější analýzy, publikované ve vědeckém časopise PeerJ, nedosahoval Tyrannosaurus rex své plné velikosti ve věku 25 let, jak se všeobecně tradovalo, ale až ve věku 40 let. To úplně mění obraz tohoto tvora i jeho role v ekosystému… T. rex byl jedním z největších masožravých dinosaurů a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech […]
Historie je plná překvapivých náhod a klíčových okamžiků, které se odehrály současně v odlišných částech světa, a tak si je do časové souvislosti dá jen málokdo. Věděli jste, že? Mamuti přežili až do doby existence egyptských pyramid Většina mamutů srstnatých vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety ale byli […]
Historie 11.3.2026
Řadí se bezesporu k největším renesančním, a nejen renesančním, umělcům. Vyzdobil strop Sixtinské kaple ve Vatikánu, pod jeho rukama vznikla ikonická socha Davida. Řeč je o sochaři, architektovi, malíři, zkrátka všestranném umělci jménem Michelangelo Buonarroti (1475-1564). Ani po mnoha staletích nepřestává svými díly ohromovat. Aktuálně se řeší, že některé jeho výtvory byly ukryty ve speciální […]
Říká se, že Francie má všechno. Hory i moře, historii i kulturu, gastronomii a víno. Ale za romantickým obrázkem stojí i tvrdá čísla. A ta jsou ohromující. Představte si zemi jako obrovskou scénu. Každý rok na ni vstoupí sto milionů lidí. Někteří hledají umění. Jiní gastronomii. Další hory nebo moře. Francie si v roce 2025 […]
Domestikace rostlin a zvířat je spojována až s neolitickou revolucí a rozvojem zemědělství. Ovšem důkazy jasně ukazují na to, že i ve stravě lovců a sběračů hrálo „ovoce a zelenina“ důležitou roli, dokonce je uměli kombinovat s masem tak, že se při vaření chuť obojího zlepšila… Archeobotanička Lara González Carreterová z Univerzity v Yorku ve […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz