Cigareta byla dlouho vnímána jako symbol svobody. Kouřily nejen hvězdy filmového plátna, ale i pro běžné smrtelníky bylo zcela normální zapálit si v práci, v nemocnici, v autobusu, a dokonce i v letadle.

Dnes už o škodlivost kouření nikdo nepochybuje, je spojováno zejména s rakovinou plic. Nejnovější studie však naznačují pozoruhodnou schopnost lidského těla se s některými negativními účinky kouření vypořádat.

K masovému rozšíření cigaret došlo na přelomu 19. a 20. století. Toto období je proto nazýváno obdobím tabákové epidemie a souviselo s jejich strojovou výrobou ve velkém. V průběhu světových válek obliba cigaret rostla, stejně jako bezprostředně po jejich skončení.

Ke zlomu došlo až v roce 1950, kdy britský lékař Richard Doll (1912–2005) zveřejnil v British Medical Journal první vědeckou studii, založenou na empirickém výzkumu, která prokázala souvislost mezi kouřením a rakovinou plic.

Kouření (ne)škodí zdraví

Zpočátku jí nikdo nevěnoval pozornost, protože lidé zkrátka nevěřili, že by cigarety mohly způsobovat rakovinu plic. Diskuze se rozpoutala až v průběhu 60. let a teprve v 70. letech začala být škodlivost cigaret brána vážně.

V roce 1964 hlavní lékař Spojených států Luther Terry (1911–1985) jednoznačně potvrdil, že kouření způsobuje rakovinu a další závažná onemocnění. Nicméně povědomí o škodlivosti a zároveň i návykovosti cigaret se mezi laickou veřejností šířilo velmi pomalu.

Symbol svobody a nezávislosti

Jedním z hlavních důvodů byl zřejmě fakt, že kouření bylo po velkou část 20. století považováno za symbol svobody, nezávislosti a autonomie. Bylo spojeno s nepodrobeností a konceptem plnění amerického snu.

Ve Francii zase tamní cigarety Gauloises symbolizovaly odpor proti vichystickému režimu během druhé světové války. Po válce pak byly spojovány s francouzskými intelektuály, jako je filozof Jean-Paul Sartre (1905–1980), spisovatel Albert Camus (1913–1916), případně i Simone de Beauvoirová (1908–1986).

Nástroj ženské emancipace

Kouření ostatně sehrálo důležitou roli i v ženském emancipaci. Ještě v 19. století byly ženy, které kouřily, považovány za padlé. Ovšem během první světové války začaly vykonávat mužské práce, a proto se mezi nimi začalo šířit i kouření.

Cigarety se staly pro ženy cestou ke změně sociálních norem a bojem za rovná práva, případně prostředkem k vyjádření rebelské nezávislosti. Proto jimi byly označovány za „pochodně svobody.“.

Rovná práva jako zlatý důl

Nutno však poznamenat, že celé hnutí, vnímající cigarety jako pochodně svobody, bylo zejména ve Spojených státech iniciováno prezidentem American Tobacco Company, který si uvědomil, že potenciální trh kuřaček je zlatým dolem.

Spojení kouření s rovnoprávností a moderností pak zažilo renesanci v 90. letech minulého století, a to zejména v zemích východní a střední Evropy, kde byly cigarety zobrazovány jako symbol západní svobody.

V jiných zemích, například v Jihoafrické republice nebo Indii, byly zase cigarety symbolem boření rasových bariér či znakem volnosti.

Zničující přiznání

Ještě v roce 1994 předstoupilo před americký kongres sedm zástupců největších amerických tabákových společností, aby odpřisáhli, že nikotin není návykový. Mnoho lidí jejich výroku uvěřilo. Ovšem poté, co bylo jejich tvrzení s definitivní platností vyvráceno, museli v roce 1998 před kongres předstoupit znovu a přiznat, že kouření je návykové a může způsobovat rakovinu.

Cigarety tím definitivně ztratily svoje postavení symbolu svobody, naopak moderním se stalo nekouřit. Přesto kouření i nadále holduje čtvrtina Čechů starších 15 let.

Strašák jménem rakovina plic

V České republice přitom v současnosti onemocní rakovinou plic každoročně asi 6 500 lidí, u 90 % z nich za to může kouření. Každý rok pak u nás rakovině plic podlehne zhruba 5 400 lidí, z toho až 85 % zbytečně.

Rakovina plic totiž zpočátku nebolí, k odhalení nemoci tak dojde většinou až v okamžiku, kdy je již na léčbu či chirurgické odstranění nádoru pozdě. Pouze jeden z pěti pacientů pak přežívá déle než pět let.

V České republice byl proto v lednu loňského roku spuštěn preventivní program na odhalování rakoviny plic v počátečních stádiích. Jeho cílem bylo zvýšit záchyt onemocnění v raných fázích, který se pohyboval mezi 15 až 20 %, až na 70 %.

20 krabičkoroků

K vyšetření plicním lékařem byli indikováni kuřáci ve věku mezi 55 až 74 lety, kteří vykouřili 20 krabičkoroků. To znamená, že buď po dobu 20 let kouřili krabičku cigaret denně, nebo po dobu 10 let vykouřili 40 cigaret za den.

Lékař u nich provedl poslech, spirometrii (vyšetření kapacity plic) a odeslal je na nízkodávkové CT vyšetření, které je schopné odhalit nádory v raných, operovatelných stádiích, což mělo zvýšit jejich šanci na celkové uzdravení. Rakovina plic se většinou vyvine po 20 až 30 letech kouření.

Přestat kouřit dává smysl

Základem prevence tohoto onemocnění je ovšem přestat kouřit. Podle vědců to má smysl v jakémkoliv věku. Podle studie z roku 2020, publikované v časopise Nature, kterou provedli výzkumníci z Wellcome Sanger Institute a London’s Global University (UCL), dojde u lidí, kteří přestanou kouřit, ke dvěma pozitivním efektům.

Nejen, že se zastaví další poškozování plic, které by časem mohlo vést k rozvoji rakoviny plic, ale dokonce u nich nastane postupná obnova výstelky dýchacích cest zdravými buňkami, což může bývalé kuřáky chránit před rozvojem rakoviny.

Mutace vedoucí k rakovině

Vědci provedli biopsii plicních buněk u skupiny 16 lidí zahrnující kuřáky, bývalé kuřáky, nekuřáky a děti. Následně sekvenovali DNA 632 jednotlivých buněk z těchto biopsií a zkoumali genetické změny v těchto nerakovinných plicních buňkách.

Zjistili, že prakticky ve všech buňkách kuřáků se nacházelo na 10 000 genetických mutací způsobených chemickými látkami obsaženými v tabáku. Navíc více než čtvrtina těchto poškozených buněk obsahovala alespoň jednu mutaci vyvolávající rakovinu. To vysvětluje, proč je rakovina plic mnohem častější u lidí, kteří kouří.

Ozdravné procesy u plicních buněk

Oproti tomu u lidí, kteří s kouřením skoncovali, se objevila významná skupina buněk, vystýlajících dýchací cesty, které unikly genetickému poškození z dřívějšího kouření. Byly na tom stejně jako buňky v tělech nekuřáků.

Bývalí kuřáci měli čtyřikrát více těchto zdravých buněk než kuřáci, což představuje až 40 % jejich plicních buněk. Na skoncování s kouřením tak není nikdy pozdě, ani u lidí, kteří kouřili 30 nebo 40 let.

Celý článek si můžete přečíst v časopise 21. STOLETÍ 3/2023