Domů     Historie
Příčina útoků Hunů na římskou říši odhalena, stálo za nimi sucho!
Zdroj: Creative Commons

Hunské vpády do východní a střední Evropy během 4. a 5 století byly dlouho považovány za počátek krize, která spustila tak zvané stěhování národů, což vedlo k pádu římské říše. Vědci se domnívali, že za nimi stálo lačnění Hunů po zlatě. Podle nové studie ale bylo všechno jinak!.

Hunové byli kočovným kmenovým svazem, který původně obýval střední Asii, Kavkaz a východní Evropu. V roce 370 dorazili k řece Volze, aby přibližně kolem roku 430 založili v Evropě obrovskou Hunskou říši sahající od Volhy až k římským hranicím na Rýnu.

Odtud podnikali ničivé nájezdy na východořímskou (byzantskou) i západořímskou říši. Ke sjednocení Hunů došlo roku 434/5 pod vedením Attily (okolo 395–453), nejmocnějšího hunského náčelníka, jehož skutečné jméno není známo.

Označení Attila znamená gótsky Tatíček. Pod jeho vedením nájezdy zesílily.

Nejnovější studie, za kterou stojí docentka Susanne Hakenbecková z Katedry archeologie na Cambridgeské univerzitě a profesor Ulf Büntgen z Katedry geografie tamtéž, uvádí, že za hunskými útoky možná nestála jejich touha po zlatě, ale po přežití.

Ke svým závěrům dospěli na základě posouzení tehdejšího hydroklimatu na bázi letokruhů stromů, stejně jako archeologických a historických důkazů. Podle nich zažívala Karpatská kotlina, nacházející se na území dnešního Maďarska, ve 4. a 5. století nezvykle suchá léta.

Nejhorší situace nastala mezi roky 420 až 450, kdy došlo vlivem sucha ke snížení výnosů plodin a pastvin pro zvířata za nivami řek Dunaje a Tisy.

Zdroj: Creative Commons

Období sucha korespondovala s vyšší intenzitou nájezdů

Profesor Büntgen k tomu říká: „Zjistili jsme, že období sucha zaznamenaná v biochemickém složení letokruhů stromů se shodovala se zintenzivněním nájezdových aktivit v regionu.“ Izotopové analýzy koster z této oblasti, na kterých se podílela i docentka Hakenbecková, potvrdily, že na stres vyvolaný změnou klimatu zareagovali příslušníci hunských kmenů migrací a kombinováním zemědělství s pastevectvím.

Podle docentky Hakenbeckové šlo o strategie, které jim měly pomoci přežít při extrémním nedostatku zdrojů. Některé hunské kmeny reagovaly na sucho a neúrodu změnou své sociální a politické organizace, staly se násilnými nájezdníky.

„Historické zdroje nám říkají, že římská a hunská diplomacie byla extrémně složitá,“ vysvětluje docentka Hakenbecková. „Zpočátku zahrnovala vzájemně výhodná ujednání, která vedla k tomu, že hunské elity získaly přístup k obrovskému množství zlata.

Tento systém spolupráce se ale ve 40. letech zhroutil, což vedlo k pravidelným hunským nájezdům na římské země.“ Hunové byli v historických pramenech vykreslováni jako násilní barbaři pohánění „nekonečnou žízní po zlatě“, ovšem autory těchto záznamů byli zpravidla elitní Římané, kteří měli pramalou přímou zkušenost s národy a událostmi, které popisovali.

Chtěli zlato, ale hlavně potraviny a půdu

Je proto možné, že Hunové po Římanech zřejmě žádali zlato, aby si udrželi loajalitu svých elit, které musely kvůli neúrodě opustit své původní domovy. Část zlata také sloužila jako žold pro nejlepší hunské vojenské skupiny, které byly schopné porážet i dobře vycvičené římské legie.

Studie však naznačuje, že důvodem, proč Hunové v letech 422, 442 a 447 zaútočili na římské provincie Thrákie a Illyricum, bylo získání potravin spíše než zlata. Attila prý tehdy požadoval pás země široký „pět dní“ podél Dunaje, který měl nabídnou lepší pastvu v období sucha.

Nejničivější hunské invaze se pak odehrály v letech 447, 451, kdy napadli Galii, a 452, kdy vpadli na sever Itálie, což koresponduje s extrémně suchými léty v Karpatské kotlině. Autorka studie k tomu dodává:

„Klima mění to, co může prostředí poskytnout, a to může vést lidí k rozhodnutím, která nejsou přímo racionální a jejichž důsledky nejsou nutné úspěšné v dlouhodobém horizontu.“.

Štítky:
Související články
Mozek je zpravidla jedním z prvních lidských orgánů, které se po smrti rozkládají, proto jsou nálezy zachovaných center lidského myšlení a paměti tak extrémně vzácné. Týmu pod vedením forenzní antropoložky Alexandry Morton-Haywardové se ale podařilo shromáždit sbírku více než 4 400 dlouho po smrti zachovaných lidských mozků. Co je „uchránilo před zkázou“? V roce 1982 […]
V rašeliništi na severozápadě Dánska objevili zemědělci před více než sto lety kostru muže, který zemřel před asi 5 200 lety. Podle místa nálezu dostal jméno Vittrupský. Je na něj nahlíženo jako na méně známého Ötziho. Výzkumníkům se nyní podařilo zjistit, odkud pocházel a proč musel zemřít tak násilnou smrtí. Vittrupský muž má se slavnějším […]
Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl antropolog Aleš Hrdlička. Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit několika slavnými rodáky. Z Humpolce pocházel […]
S osadami táhnoucími se od Irska až po Turecko, si jedna z nejznámějších kultur v době železné zcela podmanila svět. Kromě mistrného zpracování kovů totiž rozmlouvala s bohy. Zvláštní rituální „mocí“ oplývala zejména zvláštní společenská vrstva známá jako druidové, tedy tajemní kněží, kteří se těšili nesmírné úctě celého starověkého světa. Kromě náboženských záležitostí ale zastávali […]
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz