Domů     Technika
Know-how z vesmíru: Seznamte se, diamanty z plastu…
Zdroj: Pixabay

Planeta Země se podle odborníků postupně mění v „umělou kouli“. Aktuálně je totiž domovem 8,3 miliard tun plastu. K jejímu odlehčení by však mohla přispět revoluční technologie…

Krystalická forma uhlíku lidstvo fascinuje tisíce let. Víc než počet karátů ale vědce zajímá její výroba, kterou povýšili na novou úroveň. V polovině září totiž s pomocí laseru přeměnili plastové částice na miniaturní drahokamy.

Coby základ využili proces, jaký se podařilo zmapovat na Uranu či Neptunu. Neuvěřitelné množství zbytkových plastů by tak konečně mohlo najít své využití.

Milník překonán

Poprvé se odborným kapacitám podařilo vytvořit diamanty v roce 2017. Uhlovodíkové materiály byly za pomoci Linac Coherent Light Source, nejvýkonnějšího rentgenového laseru na světě, rozžhaveny na teplotu atakující hranici 6 000 °C. Tak vznikly silné rázové vlny o tlaku odpovídajícímu několika milionům atmosfér, jež následně vykrystalizovaly v „nanodiamanty“.

Trefa do černého

Bohužel ne v kvalitě jakou odborníci očekávali. O pět let později se proto rozhodli do experimentu pustit znovu. Tentokrát však do celého procesu zapojili polyethylentereftalát, který obsahuje nejen uhlík a vodík, ale také kyslík… „Účinek kyslíku měl urychlit štěpení uhlíku a vodíku a tím podpořit tvorbu nanodiamantů,“ uvedl vedoucí práce Dominik Kraus. Povedlo se.

Tvorba nanodiamantů probíhala v režii odborníků při tlaku o hodnotách 72–125 gigapascalů, škála teplot se pohybovala v rozmezí 3200–5700 stupňů Celsia.

Své využití našla také technologie známá jako difrakce rentgenového záření, která vědcům „sdělila“ jak rychle vlastně diamanty vznikají. Z jednoho ozáření ale vzešlo pouhých pár mikrogramů, což pro využití v praxi prozatím nestačí.

Očista planety?

V blízké budoucnosti tomu ovšem může být jinak. V představách expertů totiž „nanodiamanty“ najdou své uplatnění například coby aditiva v průmyslových brusivech. Nejenže by spotřeba skutečných diamantů znatelně klesla, ale zároveň by Země dostala znovu možnost „dýchat“.

Není totiž žádným tajemstvím, že lidstvo již stihlo nadměrným užíváním plastů zamořit nejen oceány a lesy, ale také vodu, dokonce se stopové prvky umělých hmot podařilo objevit v krevním oběhu živočichů i lidí a dešťové vodě.

Pozor, padá klenot

Diamantový déšť na Uranu či Neptunu způsobuje vysoký tlak. Podle vědců zdejší atmosférické podmínky štěpí uhlovodíkové sloučeniny, uhlík je vlivem okolních podmínek stlačen do diamantové formy a klesá k jádru planety.

Za jediný rok jich takto „naprší“ zhruba 1000 tun – o žádné „drobky“ se ale v tomto případě nejedná. V době bouře mají totiž padající nerosty takovou rychlost a sílu, že by dokázaly bez větších potíží prorazit ochranný skafandr.

Zase ta gravitace…

Samotným pádem z mraků cesta diamantů zdaleka nekončí. Přitažlivost totiž vzácné kameny stahuje do nitra nepevného těla planety, přičemž jádro tvoří kombinace kovového vodíku a hélia.

Se stále přibývající hloubkou následně roste nejen okolní teplota, ale také tlak. Důsledkem tohoto procesu je postupné roztavení/vypaření diamantů na dosud neobjevenou formu uhlíku.

reklama
Související články
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nových materiálů. Učebnicovým příkladem je inzulin, který nám od 80. let 20. století vyrábějí geneticky upravené bakterie a kvasinky. Vědecký tým pod vedením syntetického biologa Pavla Dvořáka z Masarykovy univerzity pracuje s bakterií Pseudomanas putida. Ta byla […]
Poslední listopadový týden bude v Česku už 6. rokem patřit populárnímu festivalu Czech Space Week, který oslaví úspěchy českého kosmického průmyslu a nabídne unikátní prostor pro spolupráci firem i akademického sektoru. Časopis 21. STOLETÍ je mediálním partnerem kosmického týdne. Czech Space Week určený pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a všechny ostatní fanoušky vesmíru, potrvá […]
Mercedes-Benz uspořádal globálně vůbec první veřejný nárazový test dvou elektromobilů, aby prokázal bezpečnost těchto vozů v podmínkách, které se co nejvíce blíží reálným střetům na silnici. Zatímco u standardních bezpečnostních testů, jako je Euro NCAP, naráží vozík o hmotnosti 1 400 kg polovinou své deformovatelné hliníkové přídě do zkoušeného vozu, test stuttgartské automobilky proběhl za […]
Dnes odpoledne se uskutečnil druhý testovací let kosmického dopravního systému Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď poprvé dosáhla hranice vesmíru, nicméně ve výšce 148 kilometrů vybuchla. Dvoustupňová loď odstartovala ve 14,03 z odpalovací rampy Starbase poblíž Boca Chica v Texasu na plánovaný devadesátiminutový let do vesmíru bez posádky. Třiatřiceti motorům Raptor rakety Super Heavy podařilo vynést […]
Chemická kybernetika. Biochemie a mikrobiologie. Omezování klimatických změn.  Vodíkové technologie a nanomateriály. Na dnech otevřených dveří, které 24. a 25. listopadu pořádá pražská Vysoká škola chemicko-technologická, se středoškoláci a jejich rodiče seznámí se širokým spektrem studijních oborů, špičkovým vybavením laboratoří nebo výrobou ve výzkumném minipivovaru. „Zájemci si vyzkouší moderní přístroje a technologie, ale především budou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz