Domů     Vesmír
K Zemi míří extrémně silný rentgenový paprsek
Matěj Soukup 14.12.2022
Zdroj: Pixabay

Astronomové určili zdroj neuvěřitelně jasného rentgenového signálu AT 2022cmc, který byl objeven na začátku letošního roku na zařízení Zwicky Transient Facility v Kalifornii. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise Nature Astronomy, naznačují, že pravděpodobně pochází z proudu hmoty, který vychází ze supermasivní černé díry rychlostí blízkou rychlosti světla..

Tým vědců se domnívá, že paprsek je produktem černé díry, která začala pohlcovat blízkou hvězdu a uvolnila při tom obrovské množství energie. Jejich zjištění by mohla vrhnout nové světlo na to, jak se masivní černé díry živí a rostou.

Dr. Matt Nicholl, docent na Birminghamské univerzitě, uvedl: „V tomto případě se jednalo o velmi zajímavý objev: Naše pozorování nám prozradilo, že zdroj onoho paprsku je horký: kolem 30 000 stupňů.

Pozorovali jsme však také určitou absorpci světla galaxií v místě, kde k této události došlo. Tyto absorpční čáry byly silně posunuty směrem k červenějším vlnovým délkám, což nám napovědělo, že tato galaxie byla mnohem dál, než jsme očekávali.“.

Přímo k Zemi?

Jak se mohla tak vzdálená událost objevit na naší obloze tak jasná? Tým tvrdí, že černá díra může směřovat přímo k Zemi, díky čemuž se paprsek z ní vycházející jeví jasnější, než kdyby směřovala jiným směrem.

Tento efekt se nazývá „Dopplerovo zesílení“ a je podobný jevu, kdy přibližující se sanitku slyšíme silněji, než když se od nás vzdaluje.

AT 2022cmc je čtvrtým takovým jevem, který byl kdy detekován, a prvním takovým od roku 2011. Po prvním objevu AT 2022cmc se tým zaměřil na signál pomocí rentgenového teleskopu NICER (Neutron Star Interior Composition ExploreR), který pracuje na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

„První tři dny to vypadalo docela normálně,“ vzpomíná Dheeraj Pasham, který byl prvním autorem studie. „Pak jsme se na to podívali rentgenovým teleskopem a zjistili jsme, že zdroj je stokrát silnější než nejsilnější dosvit gama záblesku.“.

Hledáme další?

Dr. Benjamin Gompertz provedl analýzu těchto záblesků. Záblesky gama záření, jakkoli jsou jasné, produkují pouze tolik světla, kolik může produkovat kolabující hvězda. Protože AT 2022cmc byl tak jasný a trval tak dlouho, věděli jsme, že ho musí pohánět něco opravdu obrovského – supermasivní černá díra.“ Vědci doufají, že s využitím nových teleskopů, které jsou v současnosti stále ve vývoji, se jim podaří detekovat další podobné jevy a lépe se zaměřit na způsob, jakým masivní černé díry pohlcují hvězdy.

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz