Astronomové určili zdroj neuvěřitelně jasného rentgenového signálu AT 2022cmc, který byl objeven na začátku letošního roku na zařízení Zwicky Transient Facility v Kalifornii. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise Nature Astronomy, naznačují, že pravděpodobně pochází z proudu hmoty, který vychází ze supermasivní černé díry rychlostí blízkou rychlosti světla..
Tým vědců se domnívá, že paprsek je produktem černé díry, která začala pohlcovat blízkou hvězdu a uvolnila při tom obrovské množství energie. Jejich zjištění by mohla vrhnout nové světlo na to, jak se masivní černé díry živí a rostou.
Dr. Matt Nicholl, docent na Birminghamské univerzitě, uvedl: „V tomto případě se jednalo o velmi zajímavý objev: Naše pozorování nám prozradilo, že zdroj onoho paprsku je horký: kolem 30 000 stupňů.
Pozorovali jsme však také určitou absorpci světla galaxií v místě, kde k této události došlo. Tyto absorpční čáry byly silně posunuty směrem k červenějším vlnovým délkám, což nám napovědělo, že tato galaxie byla mnohem dál, než jsme očekávali.“.
Přímo k Zemi?
Jak se mohla tak vzdálená událost objevit na naší obloze tak jasná? Tým tvrdí, že černá díra může směřovat přímo k Zemi, díky čemuž se paprsek z ní vycházející jeví jasnější, než kdyby směřovala jiným směrem.
Tento efekt se nazývá „Dopplerovo zesílení“ a je podobný jevu, kdy přibližující se sanitku slyšíme silněji, než když se od nás vzdaluje.
AT 2022cmc je čtvrtým takovým jevem, který byl kdy detekován, a prvním takovým od roku 2011. Po prvním objevu AT 2022cmc se tým zaměřil na signál pomocí rentgenového teleskopu NICER (Neutron Star Interior Composition ExploreR), který pracuje na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
„První tři dny to vypadalo docela normálně,“ vzpomíná Dheeraj Pasham, který byl prvním autorem studie. „Pak jsme se na to podívali rentgenovým teleskopem a zjistili jsme, že zdroj je stokrát silnější než nejsilnější dosvit gama záblesku.“.
Hledáme další?
Dr. Benjamin Gompertz provedl analýzu těchto záblesků. Záblesky gama záření, jakkoli jsou jasné, produkují pouze tolik světla, kolik může produkovat kolabující hvězda. Protože AT 2022cmc byl tak jasný a trval tak dlouho, věděli jsme, že ho musí pohánět něco opravdu obrovského – supermasivní černá díra.“ Vědci doufají, že s využitím nových teleskopů, které jsou v současnosti stále ve vývoji, se jim podaří detekovat další podobné jevy a lépe se zaměřit na způsob, jakým masivní černé díry pohlcují hvězdy.