Domů     Vesmír
Vědci pozorovali dosud nejvzdálenější černou díru a to ve chvíli, kdy dojídala hvězdu
Martin Janda 10.12.2022
This artist’s impression illustrates how it might look when a star approaches too close to a black hole, where the star is squeezed by the intense gravitational pull of the black hole. Some of the star’s material gets pulled in and swirls around the black hole forming the disc that can be seen in this image. In rare cases, such as this one, jets of matter and radiation are shot out from the poles of the black hole. In the case of the AT2022cmc event, evidence of the jets was detected by various telescopes including the VLT, which determined this was the most distant example of such an event.

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil..

Jednalo se o superhmotnou černou díru ve vzdálené galaxii, která právě pohltila hvězdu a její pozůstatky vyvrhla ve formě výtrysků. Podle měření se jednalo o nejvzdálenější případ tohoto jevu, jaký byl dosud pozorován, a jelikož jeden z výtrysků je orientován téměř přesně směrem k nám, vůbec poprvé se podařilo tento jev objevit ve viditelném světle. Vědcům se tak nabízí zcela nový způsob, jak tyto extrémní objekty objevovat.

Hvězdy, které se pohybují příliš blízko černé díry, mohou být doslova rozcupovány na kusy mimořádně silnými slapovými silami v jejím gravitačním poli. Tento jev bývá označován jako slapové rozervání. Asi v jednom procentu případů při tomto procesu vznikají také výtrysky – proudy horkého plazmatu a záření vyvržené v obou směrech podél rotační osy černé díry.

V roce 1971 popisoval průkopník výzkumu černých děr John Archibald Wheeler koncept slapového rozervání doprovázeného výtrysky na příkladu: „…když tubu zubní pasty prudce zaškrtíte zhruba uprostřed, hmota vytryskne na obou koncích“.

„Zatím jsme zaznamenali jen několik případů slapového rozervání doprovázeného vznikem jetů, proto zůstávají velmi exotickými a málo prozkoumanými,“ říká Nial Tanvir z Leicesterské univerzity, vedoucí pozorování dalekohledem VLT (Very Large Telescope), na jejichž základě byla stanovena vzdálenost objektu.

Astronomové proto průběžně pátrají po těchto extrémních jevech, aby pochopili, jak vlastně výtrysky vznikají a proč jen u tak nízkého procenta případů.

V rámci tohoto pátrání mnohé dalekohledy na světě, včetně přístroje ZTF (Zwicky Transient Facility, USA), opakovaně prohlížejí oblohu a hledají známky krátkodobých, často extrémních jevů, které mohou být následně zkoumány mnohem detailněji velkými teleskopy.

V únoru letošního roku detekovala přehlídka ZTF nový zdroj ve viditelném oboru záření. Úkaz s označením AT2022cmc připomínal záblesk záření gama – jev, při kterém se jednorázově uvolní největší množství energie ve vesmíru.

Vidina možnosti zkoumat takto vzácný jev podnítila astronomy k oslovení obsluhy několika dalekohledů po celém světě, aby tento záhadný zdroj pozorovali detailněji. Data pořízená pomocí VLT ukázala, že objekt se nachází v bezprecedentní vzdálenosti:

světlo ze zdroje AT2022cmc začalo svou pouť v době, kdy měl vesmír jen třetinu svého současného stáří.

Celkem 21 teleskopů na celém světě získalo údaje o široké paletě elektromagnetického záření – od gama paprsků po rádiové vlny – pocházejícího ze zdroje AT2022cmc. Členové týmu srovnali tato data s různými druhy známých jevů od kolabujících hvězd po kilonovy.

Jediný scénář, který získaným datům odpovídal, však byl vzácný jev slapového rozervání s výtryskem směřujícím přímo k nám. Dánský astronom Giorgos Leloudas, spoluautor studie, vysvětluje: „Díky tomu, že výtrysk hmoty pohybující se relativistickou rychlostí míří v tomto případě k nám, je celý úkaz výrazně jasnější a tedy pozorovatelný v širším rozsahu elektromagnetického spektra.“.

Na základě měření dalekohledem VLT vědci zjistili, že v případě AT2022cmc se jedná o nejvzdálenější slapové rozervání s výtryskem, jaké bylo zatím pozorováno, to však není jediný rekordní zápis. „Až dosud bylo těch pár pozorovaných případů detekováno teleskopy pro záření gama s vysokou energií nebo rentgenové paprsky.

Toto je poprvé, kdy se slapové rozervání s výtrysky podařilo objevit v rámci přehlídky oblohy ve viditelném světle,“ upozorňuje spoluautor studie britský astronom Daniel Perley. To demonstruje nový způsob detekce těchto jevů, který umožní hlubší studium těchto vzácných jevů a průzkum extrémního prostředí v okolí černých děr.

FOTO: ESO

Související články
Vesmír Zajímavosti 27.4.2025
Těžba na Měsíci se z oblasti science fiction pomalu, ale jistě přesouvá do reality. NASA, ESA i soukromé společnosti jako SpaceX, Blue Origin nebo i menší startupy se předhánějí ve vývoji technologií, které by umožnily efektivní těžbu lunárních surovin. A lze odhadnout, že dřív nebo později, že v pozemském průmyslu vesmírné materiály uplatní. Mezi hlavní […]
Vesmír 20.4.2025
Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto „polárních planet“ obíhá kolem hvězdného páru. V posledních letech bylo objeveno několik planet, které obíhají kolem dvou hvězd najednou, podobně jako fiktivní svět Tatooine z filmů Star Wars. […]
Vesmír 19.4.2025
Nález mimozemského života by byl bezesporu největším objevem v dějinách vědy. Ačkoliv kosmické sondy už prolétly kolem všech planet naší soustavy a čím dál dokonalejší teleskopy nahlížejí do stále vzdálenějších koutů vesmíru, důkaz toho, že život na planetě Zemi není jen osamoceným výkřikem do tmy stále schází. Nedávný objev v atmosféře exoplanety K2-18b proto vzbudil […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Objevy Vesmír 31.3.2025
Při pohledu na Grand Canyon v Arizoně si snadno představíme, jak jej po miliony let vyřezávala voda, pomalu formující tuto dechberoucí krajinu. Ale co kdyby podobné kaňony vznikly během několika minut? Přesně to se stalo na Měsíci! Dva gigantické kaňony poblíž jeho jižního pólu, Vallis Schrödinger a Vallis Planck, mají s Grand Canyonem podobné rozměry, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz