Domů     Vesmír
Vědci pozorovali dosud nejvzdálenější černou díru a to ve chvíli, kdy dojídala hvězdu
Martin Janda 10.12.2022
This artist’s impression illustrates how it might look when a star approaches too close to a black hole, where the star is squeezed by the intense gravitational pull of the black hole. Some of the star’s material gets pulled in and swirls around the black hole forming the disc that can be seen in this image. In rare cases, such as this one, jets of matter and radiation are shot out from the poles of the black hole. In the case of the AT2022cmc event, evidence of the jets was detected by various telescopes including the VLT, which determined this was the most distant example of such an event.

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil..

Jednalo se o superhmotnou černou díru ve vzdálené galaxii, která právě pohltila hvězdu a její pozůstatky vyvrhla ve formě výtrysků. Podle měření se jednalo o nejvzdálenější případ tohoto jevu, jaký byl dosud pozorován, a jelikož jeden z výtrysků je orientován téměř přesně směrem k nám, vůbec poprvé se podařilo tento jev objevit ve viditelném světle. Vědcům se tak nabízí zcela nový způsob, jak tyto extrémní objekty objevovat.

Hvězdy, které se pohybují příliš blízko černé díry, mohou být doslova rozcupovány na kusy mimořádně silnými slapovými silami v jejím gravitačním poli. Tento jev bývá označován jako slapové rozervání. Asi v jednom procentu případů při tomto procesu vznikají také výtrysky – proudy horkého plazmatu a záření vyvržené v obou směrech podél rotační osy černé díry.

V roce 1971 popisoval průkopník výzkumu černých děr John Archibald Wheeler koncept slapového rozervání doprovázeného výtrysky na příkladu: „…když tubu zubní pasty prudce zaškrtíte zhruba uprostřed, hmota vytryskne na obou koncích“.

„Zatím jsme zaznamenali jen několik případů slapového rozervání doprovázeného vznikem jetů, proto zůstávají velmi exotickými a málo prozkoumanými,“ říká Nial Tanvir z Leicesterské univerzity, vedoucí pozorování dalekohledem VLT (Very Large Telescope), na jejichž základě byla stanovena vzdálenost objektu.

Astronomové proto průběžně pátrají po těchto extrémních jevech, aby pochopili, jak vlastně výtrysky vznikají a proč jen u tak nízkého procenta případů.

V rámci tohoto pátrání mnohé dalekohledy na světě, včetně přístroje ZTF (Zwicky Transient Facility, USA), opakovaně prohlížejí oblohu a hledají známky krátkodobých, často extrémních jevů, které mohou být následně zkoumány mnohem detailněji velkými teleskopy.

V únoru letošního roku detekovala přehlídka ZTF nový zdroj ve viditelném oboru záření. Úkaz s označením AT2022cmc připomínal záblesk záření gama – jev, při kterém se jednorázově uvolní největší množství energie ve vesmíru.

Vidina možnosti zkoumat takto vzácný jev podnítila astronomy k oslovení obsluhy několika dalekohledů po celém světě, aby tento záhadný zdroj pozorovali detailněji. Data pořízená pomocí VLT ukázala, že objekt se nachází v bezprecedentní vzdálenosti:

světlo ze zdroje AT2022cmc začalo svou pouť v době, kdy měl vesmír jen třetinu svého současného stáří.

Celkem 21 teleskopů na celém světě získalo údaje o široké paletě elektromagnetického záření – od gama paprsků po rádiové vlny – pocházejícího ze zdroje AT2022cmc. Členové týmu srovnali tato data s různými druhy známých jevů od kolabujících hvězd po kilonovy.

Jediný scénář, který získaným datům odpovídal, však byl vzácný jev slapového rozervání s výtryskem směřujícím přímo k nám. Dánský astronom Giorgos Leloudas, spoluautor studie, vysvětluje: „Díky tomu, že výtrysk hmoty pohybující se relativistickou rychlostí míří v tomto případě k nám, je celý úkaz výrazně jasnější a tedy pozorovatelný v širším rozsahu elektromagnetického spektra.“.

Na základě měření dalekohledem VLT vědci zjistili, že v případě AT2022cmc se jedná o nejvzdálenější slapové rozervání s výtryskem, jaké bylo zatím pozorováno, to však není jediný rekordní zápis. „Až dosud bylo těch pár pozorovaných případů detekováno teleskopy pro záření gama s vysokou energií nebo rentgenové paprsky.

Toto je poprvé, kdy se slapové rozervání s výtrysky podařilo objevit v rámci přehlídky oblohy ve viditelném světle,“ upozorňuje spoluautor studie britský astronom Daniel Perley. To demonstruje nový způsob detekce těchto jevů, který umožní hlubší studium těchto vzácných jevů a průzkum extrémního prostředí v okolí černých děr.

FOTO: ESO

reklama
Související články
Vědci objevili vodní páru v disku kolem mladé hvězdy přesně v místě, kde se mohou formovat planety. Voda je klíčovou složkou života na Zemi a předpokládá se, že hraje významnou roli i při vzniku planet. Dosud se nám však nikdy nepodařilo zmapovat, jak je voda rozložena ve stabilním chladném disku – tedy v takovém typu […]
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chyběly. V případě Odyssea jde navíc o vůbec první lunární dosednutí soukromé společnosti. Přistávací modul, který je něco větší než telefonní budka, dorazil […]
Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině. Ačkoliv hostí minimum mořského života, o společnost zde není nouze – postarají se o ni trosky vesmírných lodí a tuny plastového odpadu. Kolem bodu na souřadnicích 48°52′ […]
Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci. Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 […]
Slunce bývá často opěvováno jako matka pozemského života. To je samozřejmě do značné míry pravda, ale nelze zároveň zapomínat na to, že jednou bude jeho hrobařem. A do té doby navíc může života na planetě Zemi pořádně zkomplikovat. Ostatně, v minulosti už to několikrát dokázalo. Slunce je celkem průměrná hvězda patřící do skupiny žlutých trpaslíků. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz