Že před konzumací není od věci jídlo umýt se učí i malé děti. Ke stejné poučce došli i ibisi australští. Ti přišli na to, jak ropuchy zbavit jejich jedu.

Ibisi nejsou ve své domovině příliš populární ptáci. Zvláště proto, že často vybírají jídlo z popelnic a občas dokážou ukrást potravu lidem i přímo z ruky. Ale existují živočichové, které Australané nesnáší ještě více.

Těmi jsou ropuchy třtinové, které byly do Austrálie zavlečeny v první polovině 20. století. Ty nejen, že páchají výrazné škody na ekosystému, ale navíc jsou prudce jedovaté; své toxiny dokážou dostříknout až do vzdálenosti dvou metrů. A právě ropuchy jsou možná pro ibisy klíčem, jak se zbavit své špatné pověsti.

Ropucha vypouští jed v případě ohrožení a ten způsobuje rychlou smrt na srdeční zástavu u většiny zvířat, která s nim přijdou do styku. Proto Emily Vincentovou, která vede programy pro invazní druhy v organizaci Watergum zabývající se ochranou životního prostředí, překvapilo, když jí členové komunity začali posílat fotografie a videa ibisů, jak si s obojživelníky „hrají“.

Toto chování bylo zaznamenáno na celém východním pobřeží Austrálie, které je invazí ropuch výrazně postiženo. „Potom buď ropuchy otřeli do mokré trávy, nebo sešli k blízkému zdroji vody a ropuchy opláchli,“ popisuje Vincentová.

Následně ropuchy zkonzumovali, aniž by se to nějak projevilo na jejich zdraví. Ibisi jsou navíc zřejmě na jed méně citliví než krokodýli nebo hadi.

Jiní ptáci, například jestřábi nebo vrány při konzumaci ropuch třtinových vynechávají jedové žlázy. Ibisi si však žáby dají k obědu celé. Během onoho „hraní“ totiž přimějí ropuchy, aby se jedu samy zbavily.

Pro australskou přírodu je to dobrá zpráva, protože ropuchy jsou ve východní části země přemnožené. Každá samice ropuchy, která skončí ve spárech ibisů, znamená prevenci až 70 tisíc nových jedovatých žab ročně.