Domů     Příroda
Vypaří se Urmijské jezero z povrchu zemského?
Matěj Soukup 18.11.2022
Urmijské jezero v roce 1984. Zdroj: NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Zřejmě každému je znám smutný a dnes už prakticky neodvratitelný osud vysychajícího Aralského jezera, ze kterého dnes už zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. V místech, kde kdysi byla voda dávající obživu, jsou jen pláně plné soli a pesticidů.

Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům. Mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším na Blízkém východě..

Voda v jezeře, které mělo dříve rozlohu pět tisíc kilometrů čtverečních a ze kterých zůstala v nejkritičtějším momentu sotva pětina, ubývá nepřetržitě od roku 1995.Jezero je přitom úmluvou z roku 1971 zařazeno do programu pro udržení biotopu vodního ptactva, které se tu vyskytovalo v hojné míře.

Ohroženi jeho vysycháním jsou ale i další zvířata žijící v okolí, například plameňáci, jeleni a divoké ovce. Ryby v jezeře nežijí, salinita vody je příliš vysoká.

Stejně jako Aralské jezero se i Urmijské vlivem vysychání rozdělila na dvě části. Extrémní úbytek vody je dáván za vinu nedostatečným srážkám, růstu teplot, ale také stavbě přehrad a intenzivní zemědělské činnosti.

„Pokud se nedohodneme na kvótách pro odebírání vody, jezero zcela určitě vyschne. Je třeba zastavit stavbu nových přehrad a omezit zemědělskou činnost,“ varuje Árezú Ašrafzádehová z íránského ministerstva životního prostředí.

Snahy o záchranu se zastavily

Kritické ohrožení jezera vyvolalo v roce 2011 v Íránu ekologické protesty. Záminkou se stalo rozhodnutí íránského parlamentu, který odmítl vyčlenit prostředky na stavbu kanálu, který by do jezera přiváděl vodu z řeky Aras.

Teprve v roce 2013 zahájil Írán s podporou OSN a díky finanční podpoře od Japonska program pro záchranu jezera. Na začátku to vypadalo, že bude úspěšný, do roku 2017 se jeho plocha zvýšila z 1000 kilometrů čtverečních na více než dvojnásobek.

Poté ovšem Írán zasáhla dlouhotrvající sucha a voda začala opět ustupovat. Osud jezera Orúmije je tak i nadále značně nejistý.

Nejohroženější jezera na světě

Mezi nejohroženější jezera světa patří kromě Urmijského jezera také jezero Assal, které je ještě slanější než Mrtvé moře a ohrožuje ho především extrémní vypařování, a jezero Faguibine v Mali, které už v roce 2021 vyschlo zcela.

Toto jezero dříve napájela voda z tepny západní Afriky, řeky Niger, ale od velkého sucha v Sahelu v 70. a 80. letech se tento trend obrátil a jezero začalo vysychat. Výrazně ohroženo je též Čadské jezero, které je hluboké maximálně deset metrů, takže vysychání zde postupuje velice rychle. Jezero je přitom důležitým zdrojem obživy pro lidi žijící u jeho břeh.

Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz