Venuši se občas říká sestra Země, ale podmínky na ní jsou od naší domoviny výrazně odlišné. Teploty 400 stupňů Celsia zde nejsou ničím výjimečným, tlak je zde takový, že každý pozemský organismus by byl během okamžiku nekompromisně slisován.

Navíc zde z mohutných mračen občas zaprší kyselina sírová. Přesto někteří experti navrhují, aby první pilotovaný let k jiné planetě zamířil právě sem..

Skupina odborníků, kteří své postoje prezentovali minulý týden na pařížském Mezinárodním astronautickém kongresu, prosazuje, aby se prvním cílem mise na jinou planetu s lidskou posádkou stala Venuše a nikoliv Mars.

Astronauti by sice jen těžko mohli vystoupit na povrch planety, ale mohli by ji zkoumat alespoň při průletu.

V prospěch takové mise hovoří fakt, že Venuše je podstatně blíže než Mars, takže návratová mise je uskutečnitelná během jediného roku, zatímco cesta k rudé planetě by mohla trvat roky tři. Průlet kolem Venuše by byl podle zastánců této myšlenky navíc vědecky cenný a mohl by poskytnout zásadní zkušenosti s dlouhou misí do hlubokého vesmíru jako předstupeň návštěvy Marsu.

Podle planetárního vědce Noama Izenberga, který působí na Univerzitě Johna Hopkinse, lze využít Venuši při cestě na Mars. „Existují praktické argumenty pro začlenění průletu kolem Venuše do přistání s posádkou na Marsu, kterého chce NASA dosáhnout do konce roku 2030.“ Přestože se planeta nachází ve „špatném“ směru, průlet kolem Venuše, která by mohla být využita jako gravitační prak, by mohl zkrátit dobu cesty a snížit množství paliva potřebného k cestě k Marsu.

To by z cesty k Venuši s posádkou udělalo přirozený odrazový můstek ke konečnému cíli.

Izenberg uvedl, že průlet kolem Venuše „zatím nemá v širší komunitě vesmírných expertů podporu“, i když i v NASA existují její zastánci, mimo jiné její ekonomický ředitel Alexander MacDonald. Izenberg s MacDonaldem společně vydali brožuru s názvem Setkání s bohyní, která uvádí argumenty pro hypotetickou misi k Venuši.

Autoři zde navrhují, aby zde astronauti použili dálkově ovládaná vozítka, drony a balóny, s jejichž pomocí by pozorovali aktivní sopky na Venuši a pátrali po známkách vody a dávného života v minulosti.

Zdaleka ne všichni s touto ideou souhlasí. „Opravdu to není příjemné místo. Je to pekelné prostředí,“ řekl profesor Andrew Coates, vědec z Mullardovy kosmické laboratoře UCL. Podle něj by průlet pilotované posádky kolem druhé planety nepřinesl příliš mnoho nových informací.