Domů     Historie
Jak žili vládci minulosti?

komerční sdělení

Řekne-li se vládci minulosti, většina z nás si představí krále a královny. Životní styl a denní režim vládců minulosti byl značně odlišný od toho, jak jej známe dnes. Jaké obvyklé i neobvyklé návyky byly typické pro panovníky v minulosti?

Na hodinách dějepisu či historie se o panovnících a vládcích učíme spíše v souvislosti s jejich politickým postavením a historických milníků, ale jen máloco o jejich soukromých životech. Přemýšleli jste někdy však nad tím, jaké zvyky měli vládci minulosti ve svém soukromém životě?

Nebo jak vypadal jejich typický den? V tomto článku se podíváme na několik (ne)obvyklých zvyků, které praktikovali panovníci v minulosti.

Denní program

Typický den ale i zvyky panovníků v minulosti se lišily v závislosti na království, jejich postavení ale i denním programu. Například francouzský král Karel V. obvykle začínal svůj den ráno mezi 6 a 7 hodinou.

Píše o tom Christine de Pizan ve svém díle Livre des faits et bonnes m mœurs du sage roy Charles V, které bylo životopisem krále. Prvním bodem na jeho programu byly vždy ranní modlitby a následně příprava na daný den v závislosti na programu.

Od požadavků denního programu se odvíjel jeho účes, oblečení a výstroj. Kolem 8 ráno následovala mše. Karel V. trávil svůj čas ve třech společenských prostředích. Prvním bylo prostředí, kde byl v kontaktu se širokou veřejností, druhým prostředím byli jeho příbuzný a dvořané a nakonec když byl sám. Jeho služebníci s ním však byli pravděpodobně stále, nebo mu byli na blízku.

Oblíbené zahrady

K zvykům mnoha panovníků patřily i procházky v zahradách, které využívaly k rozjímání, trávení času s příbuznými a dvořany či zahradní párty. Dodnes se dochovalo mnoho královských zahrad, mezi nimi i například zahrady ve Versailles, zahrady u zámku Frederiksborg v Dánsku či královské zahrady Herrenhausen v Německu.

Jsou skutečně unikátními místy, ze kterých ještě dnes srší velkolepost. Každá ze zachovaných (nejen) královských zahrad je cenným emblémem naší minulosti. Umožňují nám nahlédnout blíže do historie a vkusu předchozích světových monarchů.

I když už máme daleko od dávných dob králů a monarchů tehdejších dob, digitální doba nám přece jen umožňuje nahlédnout do těchto zahrad alespoň virtuálně.

Vládcům i nyní

Pokud byste nechtěli jen virtuálně nahlížet, ale také se na chvíli cítit jako panovník, můžete si vytvořit svoji vlastní královskou zahradu přímo doma. Nezáleží na tom, že nebude tak velká, jako například ta versaillská.

I z malé zahrady se dá vykouzlit skutečné království. Bude vám k tomu stačit jen několik zahradních prvků.

Začít můžete vkusnou zahradní stavbou, jako je například zahradní chatka či domeček.

Skvělou volbou jsou i zahradní altánky, které nezaberou mnoho místa, ale poskytnou prostor pro příjemné zahradní posezení.

Zahradní chatka či altány mohou být ústředním bodem vaší zahrady, tak jako byly zámky či zámečky v královských zahradách. Dnes jsou zahradní altány, chatky či domečky dostupné v různých provedeních i velikostech, a tak si určitě budete umět vybrat podle svých představ. Hledáte inspiraci nebo nevíte, jakou zahradní stavbu si vybrat?

Inspirujte se těmito elegantními zahradními konstrukcemi.

Neobvyklé zvyky vládců

Vraťme se však zpět ke zvykům panovníků minulosti. Na začátku článku jsme vám slíbili i méně tradiční či neobvyklé zvyky. Snad vás teď překvapíme něčím, co byste nečekali.

Jistě víte, že po tisíce let si králové či panovníci najímali ochutnávače jídel, aby otestovali jejich jídlo předtím, než ho zkonzumovali. Monarchové se však nebáli jen toho, co zkonzumovali. Také se báli dotknout se něčeho, co by mohlo být pokryto toxiny, což by umožnilo proniknutí jedu do kůže.

Možná právě z tohoto důvodu si tudorovský panovník Jindřich VIII. nechával svým služebnictvím líbat jeho ložní prádlo. Důvodem byly obavy z toho, že by bylo jeho ložní prádlo pokryto jedem.

Jídlu, ale jen tomu nezdravému, se vyhýbal i ruský vládce Nikolaj Pavlovič. Byl známý svým zdrženlivým životním stylem, nikdy nepil alkohol a vyhýbal se cigaretám. Jedl jen stravu bez cukru, která z velké části sestávala, neobvykle, z nakládaných okurek.

Traduje se, že k snídani jich snědl pět spolu s chlebem a šálkem čaje a místo večeře si dopřál nápoj, který sestával ze slaného nálevu z nakládaných okurek.

Od „posednutí“ kyselými okurkami se přesouváme k posednutí obry. Pruský vládce Friedrich Wilhelm I. během 32 let svého vládnutí rozrostl pruskou armádu z 38 000 na více než 80 000 vojáků. Kromě toho se zabýval také vývojem vlastního osobního pluku neobvykle vysokých vojáků.

Tito vojáci byli známí jako „Velcí Granátníci z Postupimi“, ale označovaní byli jako „Postupimští obři“. K tomu, aby se někdo mohl připojit k obrům, bylo potřeba splnit jen jedno kritérium, být vysoký alespoň 180 centimetrů.

Když už jste někdo do této armády dostal, zacházeli s ním velmi dobře, poskytovaly dobré jídlo, dobrý plat a uniformy. Někteří vojáci se do této armády přihlašovali dobrovolně. Wilhelm na nábor často platil mužům se jejich nejvyšší syny či farmáře. Na podporu občanských vztahů mu i lídři jiných zemí posílali své nejvyšší muže.

Překvapily vás tyto zvyky některých panovníků? Určitě si nemusíte osvojovat zvyk pojídání kyselých okurek či líbání ložního prádla. Avšak zvyk, ve kterém po králích a vládcích můžete pokračovat, je vášeň a láska k zahradám.

Vytvořte si i vy své sice menší, ale krásné zahradní království, ve kterém se budete cítit jako král či královna.

Zdroj foto: www.canva.com

Související články
Mozek je zpravidla jedním z prvních lidských orgánů, které se po smrti rozkládají, proto jsou nálezy zachovaných center lidského myšlení a paměti tak extrémně vzácné. Týmu pod vedením forenzní antropoložky Alexandry Morton-Haywardové se ale podařilo shromáždit sbírku více než 4 400 dlouho po smrti zachovaných lidských mozků. Co je „uchránilo před zkázou“? V roce 1982 […]
V rašeliništi na severozápadě Dánska objevili zemědělci před více než sto lety kostru muže, který zemřel před asi 5 200 lety. Podle místa nálezu dostal jméno Vittrupský. Je na něj nahlíženo jako na méně známého Ötziho. Výzkumníkům se nyní podařilo zjistit, odkud pocházel a proč musel zemřít tak násilnou smrtí. Vittrupský muž má se slavnějším […]
Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl antropolog Aleš Hrdlička. Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit několika slavnými rodáky. Z Humpolce pocházel […]
S osadami táhnoucími se od Irska až po Turecko, si jedna z nejznámějších kultur v době železné zcela podmanila svět. Kromě mistrného zpracování kovů totiž rozmlouvala s bohy. Zvláštní rituální „mocí“ oplývala zejména zvláštní společenská vrstva známá jako druidové, tedy tajemní kněží, kteří se těšili nesmírné úctě celého starověkého světa. Kromě náboženských záležitostí ale zastávali […]
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz