Domů     Historie
Jeruzalém za biblických časů: Velký mejdan pro škrkavky a tasemnice
Martin Janda 25.9.2022

Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho..

Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile se měli k světu už během éry paleozoika, tedy prvohor. Měli tak dostatek času připravit se na příchod savců, adaptovat se na ně a pořádně jim znepříjemnit život.

Své o tom věděli třeba lidé, kteří před 2700 lety žili v jednom z paláců na území dnešního Izraele. I dávná high society trpěla problémy, které by mohla vyřešit běžná hygiena.

I dnes zmiňovaní paraziti dokážou člověka potrápit, byť ve vyspělých zemích již jen vzácně. Počty případů tasemnice v České republice se podle Státního zdravotnického ústavu počítají v řádu nižších desítek.

Avšak bývaly doby, na které dnes paraziti vzpomínají jako na staré dobré časy. Mizerná hygiena, nedostatečná tepelná úprava potravy, nemoci hospodářských zvířat, to vše jim hrálo do karet.

Asi málokterá země je takovým rájem pro archeology jako Izrael, a zvláště pak město Jeruzalém. Vždyť zatímco třeba v Evropě se před pár tisíci lety stále žilo na úrovni doby kamenné, ve východním Středomoří se stavěla města s honosnými domy a paláci.

A jeden z palácových komplexů zkoumal i archeologický tým pod vedením Yaakova Billiga.

Majitel tohoto paláce patřil k nejbohatším lidem tehdejší společnosti. Mohl se kochat pohledem přímo na Chrámovou horu. Možná to byl některý z biblických judských králů, snad Ezechiáš nebo Jóšijáš, možná některý z jeho blízkých příbuzných.

Anebo to mohl být prostě jen bohatý člověk, který před 2700 lety zvládl několik výnosných obchodů a těšil se přízni ze strany mocných. Na tuto otázku badatelé zatím odpověď hledají. Každopádně majitel paláce měl k dispozici něco, co v té době, a vlastně i dlouho poté nebylo zcela běžné. Kamenný záchod.

Je to jen pár desetiletí, kdy třeba v pavlačových domech bývaly společné toalety, a v leckterých staveních scházelo i to. Lze si tedy představit, jak mimořádný nález kamenného záchodu z biblických časů je.

„V té době byla soukromá toaleta v domě mimořádně vzácná,“ uvedl Billig. „Většina lidí si prostě musela najít nějaké zastrčené místo, aby si ulevili. Přibližně o 1000 let později diskutuje skupina rabínů v Talmudu o tom, kdo má být považován za bohatého.

Různí rabíni navrhují různé odpovědi a jeden z nich, rabín Yossi, říká: ,Ten, kdo má záchod vedle svého stolu.‘“.

Za toaletu se její majitel skutečně nemusel stydět. Místnost byla vytesaná do kamene a prkénko s otvorem uvnitř poskytovalo co největší možné pohodlí. Jáma na způsob septiku, plná keramiky či zvířecích kostí, pak byla umístěna pod záchodem.

„V té době se tyto jámy používaly také jako popelnice,“ poznamenal Billig. „Převážná většina nalezených nádob byly mísy. Mohlo se jednat o jakési nádobí na jedno použití, ale také o nádoby na aromatický olej, které se vkládaly do záchodu, aby eliminovaly zápach.“.

Jáma pod záchodem však pochopitelně ukrývala především něco jiného, tedy to, k čemu byl primárně určen. A právě tento obsah si pod drobnohled vzal výzkumný tým z Telavivské univerzity pod vedením Dafny Languttové.

Ve zbytcích zkamenělých exkrementů zde badatelé nalezli spoustu vajíček střevních parazitů. Šlo především o škrkavky a roupy, ovšem nechyběly zde ani tasemnice.

Není zas tak velkým překvapením, že vajíčka vydržela věky až do dnešních dnů: „Jsou to odolná vajíčka, která ve speciálních podmínkách žumpy přežila téměř 2700 let,“ řekla Languttová. „Střevní červi jsou paraziti, kteří způsobují příznaky, jako jsou bolesti břicha, nevolnost, průjem a svědění.

Někteří z nich jsou obzvláště nebezpeční pro děti a mohou vést k podvýživě, opoždění vývoje, poškození nervového systému, a v extrémních případech i ke smrti,“ přiblížila dále.

Při absenci lékařských znalostí bylo v té době téměř nemožné se z přítomnosti těchto parazitů vyléčit, a proto objev pravděpodobně poukazuje na to, že i ti nejprivilegovanější jedinci trvale trpěli nemocemi, které tito vetřelci měli na svědomí.

„Pokud jde o to, co infekce vůbec způsobilo, na vině mohly být špatné hygienické podmínky, včetně nepravidelného mytí rukou, potravinami kontaminovanými výkaly, a to i v důsledku jejich používání jako hnojiva, nebo otravou jídlem po konzumaci nesprávně tepelně upraveného masa,“ dodala badatelka.

Dnes již lze těžko odhadnout, jak moc byli paraziti v tehdejší populaci rozšíření, protože nevíme, kolik lidí záchod v paláci používalo. Každopádně zárodků bylo nalezeno relativně hodně, takže se dá předpokládat, že nešlo o ojedinělé případy.

Navíc, jak už bylo řečeno, uživatelé toalety patřili k bohatším vrstvám, takže u chudších lidí, kteří žili v ještě nuznějších hygienických podmínkách, mohly být podobné problémy ještě mnohem rozšířenější.

Není to poprvé, co byly v archeologických nalezištích objeveny zárodky darebáků z řad hlístic a ploštěnců. Podobně tomu bylo třeba v Kumránu, tedy ve slavné lokalitě, která je spojena především se svitky od Mrtvého moře.

Trvalo docela dlouho, než lidé pochopili, že se těchto nezvaných návštěvníků zbaví, a to pomocí zvýšené hygieny.

Škrkavky, roupi či tasemnice však mohou strašit i dnes, zvláště v méně rozvinutých zemích. Škrkavka dodnes řádí především v tropech, kde jí ročně padnou za oběť tisíce lidí, především dětí. Tyto malé hlístice totiž dokážou ucpat, nebo i protrhnout střeva.

Roupi, jejichž plodnost je až neuvěřitelná, vždyť samička je schopna naklást až 12 000 vajíček, se tu a tam objevují i u nás, zvláště pak mezi předškolními dětmi. Tasemnic je až pět tisíc druhů, z nichž asi nejznámější jsou tasemnice bezbranná a tasemnice dlouhočlenná.

Ve vyspělé Evropě se vyskytuje sporadicky, ovšem v zemích centrální Afriky, Kavkazu, Střední Asie nebo v Rusku je stále hojně rozšířená.

reklama
Související články
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
Na archeologickém nalezišti Cotzumalhuapa v dnešní Guatemale byla objevena sbírka předhispánských keramických váz. Chemická analýza v některých z nich objevila stopy nikotinu. Mayové tabák s velkou pravděpodobností využívali k navození hlubokého spánku a dosažení věšteckých transů spojených s vizemi. Archeologická zóna Cotzumalhuapa se nachází na pacifickém podhůří jižní Guatemaly. Jedná se o předkolumbovskou mayskou archeologickou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz