Domů     Vesmír
Saturnovy prstence jsou zřejmě pozůstatkem rozdrceného měsíce
Martin Janda
od Martin Janda 17.9.2022

Druhou největší planetu Sluneční soustavy si snad ani nelze představit bez jeho ozdoby v podobě prstenců. Tento šperk je přitom jen dočasný. Vznikl teprve před 160 miliony lety a za nějakých 100 000 000 let zase kvůli srážkám s mikrometeority zcela zmizí..

Od roku 2004 do roku 2017 dělala Saturnu společnost sonda NASA Cassini. Ta o žluté planetě, která se ovšem zblízka jeví jako modrá, přinesla řadu cenných poznatků. A byť Cassini je už v křemíkovém nebi, v roce 2017 zanikla po průletu prstenci řízeným pádem v Saturnově atmosféře, nasbírala tolik dat, že je vědci zpracovávají ještě dnes.

Tato data nyní odpovídají na otázku, kde se Saturnovy prstence vlastně vzaly. Vše napovídá tomu, že před 160 miliony lety Saturnovy slapové síly rozdrtily jeden z měsíců, který se k planetě přiblížil příliš blízko.

reklama

Vzniklé úlomky pak vytvořily charakteristický Saturnův klenot. Hypotetický ztracený měsíc dostal jméno Chrysalis.

Vědecký tým, který otázku zkoumal, si původně kladl za cíl vysvětlit, proč je Saturn nakloněn ke své ose přibližně o 27 stupňů. Teoretické modely naznačovaly, že tento sklon je pravděpodobně způsoben tím, že Saturn je uvězněn v gravitační rezonanci s Neptunem.

Jakmile mise Cassini získala řadu dosud neznámých informací, od vnitřního složení Saturnu až po dynamiku 83 měsíců planety, původní vysvětlení se rozpadlo. Nové detaily naznačovaly, že se Saturn v určitém okamžiku v minulosti dostal mimo dosah Neptunu.

To vedlo vědce k hledání jiných událostí, které náklon mohly způsobit. Scénář ztraceného měsíce poskytl nečekaně přesnou shodu s údaji.

reklama

„Zjistili jsme, že musíme navrhnout další satelit a pak se ho zase zbavit,“ řekl šéf týmu planetární odborník Jack Wisdom, který působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Wisdom a jeho kolegové provedli simulace, aby určili vlastnosti hypotetického měsíce. Ty naznačily, že před 100 až 200 miliony lety se Chrysalis dostal do chaotické orbitální zóny a zažil řadu blízkých setkání se Saturnovými měsíci Iapetus a Titan.

Nakonec se příliš přiblížil k Saturnu a toto dramatické setkání roztrhalo měsíc na kusy. Památkou na tuto událost jsou prstence.

reklama

Ztráta měsíce Chrysalis by vysvětlila dnešní sklon Saturnu a jeho prstenců. Odpovídalo by to také měřením chemických vlastností prstenců, které je datují do stáří asi 100 milionů let, ale které někteří odborníci odmítali, protože nebylo jasné, jak by se prstence mohly zhmotnit tak pozdě v historii planety. „Myslím, že jsme poskytli docela přesvědčivý argument,“ řekl Wisdom.

Simulace napovídají, že podobný osud jako hypotetický Chrysalis čekají i další měsíce ve Sluneční soustavě. V budoucnosti bude takto rozdrcen Marsův Phobos a Neptunův Triton. Dá se očekávat, že i v těchto případech budou výsledkem řádění slapových sil prstence kolem planet.

reklama
Související články
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
Od příštího týdne na dalších pár neděl zvedněte hlavy k noční obloze. Daleko od měst malými dalekohledy, nebo i pouhýma očima, můžete spatřit poměrně vysoko nad obzorem kometu C/2022 E3 ZTF. Kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února, v průběhu noci velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc bude cirkumpolární […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz