Domů     Vesmír
Saturnovy prstence jsou zřejmě pozůstatkem rozdrceného měsíce
Martin Janda 17.9.2022

Druhou největší planetu Sluneční soustavy si snad ani nelze představit bez jeho ozdoby v podobě prstenců. Tento šperk je přitom jen dočasný. Vznikl teprve před 160 miliony lety a za nějakých 100 000 000 let zase kvůli srážkám s mikrometeority zcela zmizí..

Od roku 2004 do roku 2017 dělala Saturnu společnost sonda NASA Cassini. Ta o žluté planetě, která se ovšem zblízka jeví jako modrá, přinesla řadu cenných poznatků. A byť Cassini je už v křemíkovém nebi, v roce 2017 zanikla po průletu prstenci řízeným pádem v Saturnově atmosféře, nasbírala tolik dat, že je vědci zpracovávají ještě dnes.

Tato data nyní odpovídají na otázku, kde se Saturnovy prstence vlastně vzaly. Vše napovídá tomu, že před 160 miliony lety Saturnovy slapové síly rozdrtily jeden z měsíců, který se k planetě přiblížil příliš blízko.

Vzniklé úlomky pak vytvořily charakteristický Saturnův klenot. Hypotetický ztracený měsíc dostal jméno Chrysalis.

Vědecký tým, který otázku zkoumal, si původně kladl za cíl vysvětlit, proč je Saturn nakloněn ke své ose přibližně o 27 stupňů. Teoretické modely naznačovaly, že tento sklon je pravděpodobně způsoben tím, že Saturn je uvězněn v gravitační rezonanci s Neptunem.

Jakmile mise Cassini získala řadu dosud neznámých informací, od vnitřního složení Saturnu až po dynamiku 83 měsíců planety, původní vysvětlení se rozpadlo. Nové detaily naznačovaly, že se Saturn v určitém okamžiku v minulosti dostal mimo dosah Neptunu.

To vedlo vědce k hledání jiných událostí, které náklon mohly způsobit. Scénář ztraceného měsíce poskytl nečekaně přesnou shodu s údaji.

„Zjistili jsme, že musíme navrhnout další satelit a pak se ho zase zbavit,“ řekl šéf týmu planetární odborník Jack Wisdom, který působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Wisdom a jeho kolegové provedli simulace, aby určili vlastnosti hypotetického měsíce. Ty naznačily, že před 100 až 200 miliony lety se Chrysalis dostal do chaotické orbitální zóny a zažil řadu blízkých setkání se Saturnovými měsíci Iapetus a Titan.

Nakonec se příliš přiblížil k Saturnu a toto dramatické setkání roztrhalo měsíc na kusy. Památkou na tuto událost jsou prstence.

Ztráta měsíce Chrysalis by vysvětlila dnešní sklon Saturnu a jeho prstenců. Odpovídalo by to také měřením chemických vlastností prstenců, které je datují do stáří asi 100 milionů let, ale které někteří odborníci odmítali, protože nebylo jasné, jak by se prstence mohly zhmotnit tak pozdě v historii planety. „Myslím, že jsme poskytli docela přesvědčivý argument,“ řekl Wisdom.

Simulace napovídají, že podobný osud jako hypotetický Chrysalis čekají i další měsíce ve Sluneční soustavě. V budoucnosti bude takto rozdrcen Marsův Phobos a Neptunův Triton. Dá se očekávat, že i v těchto případech budou výsledkem řádění slapových sil prstence kolem planet.

reklama
Související články
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
Vědci objevili vodní páru v disku kolem mladé hvězdy přesně v místě, kde se mohou formovat planety. Voda je klíčovou složkou života na Zemi a předpokládá se, že hraje významnou roli i při vzniku planet. Dosud se nám však nikdy nepodařilo zmapovat, jak je voda rozložena ve stabilním chladném disku – tedy v takovém typu […]
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chyběly. V případě Odyssea jde navíc o vůbec první lunární dosednutí soukromé společnosti. Přistávací modul, který je něco větší než telefonní budka, dorazil […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz