Domů     Příroda
Pradávný prales vyvstane na povrch?
Dagmar Garciová 13.9.2022
Úvodní foto: Pixabay

Ze skutečně podrobných analýz, ke kterým se využívala například i počítačová tomografie, vyplývá, že pobřeží západní Antarktidy kdysi tvořil hustý bažinatý les, jenž se podobal lesům na dnešním Novém Zélandu.

Foto: Pixabay

Stejně jako dnes, tak i v minulosti byl jižní pól vystaven antarktické polární noci trvající čtyři měsíce. Jak mohl prehistorický les přežít tak dlouho bez slunečních paprsků? Výzkumníci se pokusili zrekonstruovat tehdejší klimatické podmínky za pomoci počítačových modelů, které vytvořili díky biologickým a geochemickým údajům, jež byly obsaženy v půdních vzorcích.

Simulace napoví

Na základě simulací předložili vědci teorii, že v minulosti panovaly na naší planetě mnohem vyšší teploty, které byly zapříčiněny především hustou koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Nadměrná koncentrace skleníkových plynů způsobila vulkanickou činnost.

Jak pevninské, tak i podmořské sopky vypouštěly do ovzduší plyn CO2, ten planetu ohříval a navyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy.

Foto: Pixabay

Následkem bylo roztavení polárních ledových štítů a navýšení hladiny oceánů o 170 metrů, než je tomu dnes. Průměrná teplota vzduchu byla více než 12 stupňů Celsia. Prostředí bylo natolik přehřáté, že se zde mohlo dařit husté vegetaci.

Studium extrémních klimatických podmínek, které už na planetě existovaly, nám ukazuje, jak vypadá skleníkový efekt. Tohle je rozhodně zajímavá doba, protože budeme-li pokračovat v tom, co děláme, může to vést k něčemu, co už nedokážeme ovládat,“ dodal na závěr Klages.

Teplota stále stoupá

Přestože i v minulosti se měnila teplota Země, dnes je to poněkud jiný případ. Neustále přibývající populace má vyšší a vyšší nároky, produkuje nadměrné množství odpadu, a to včetně oxidu uhličitého. Vědci jsou přesvědčení, že pokud se nezmění přístup lidí, čeká planetu zánik.

Teplota okolo nás se proměňuje, tento proces úzce souvisí s výraznými změnami jak z hlediska sociálního, tak z hlediska životního prostředí.

Foto: Pixabay

Vědci se ze současné situace pokoušejí odvodit, jakým způsobem a jakou rychlostí budou změny probíhat a co nás čeká v budoucnosti. Co ještě může člověk dělat, aby se co nejvíce zamezilo oteplování planety?

Vědci světu představili jejich novou vizi, která zahrnuje jakýsi geoinženýrský zásah do atmosféry. „Do stratosféry by se z letadla rozptýlily tisíce tun částeček oxidu siřičitého, ty budou mít funkci jakéhosi štítu, který odrazí sluneční paprsky zpět do vesmíru.

Aby se docílilo efektivních výsledku, bude muset proces rozprašování probíhat opakovaně,“ uvedl Wake Smith z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu.

Jaké jsou možnosti?

Odborníci pokládají tzv. globální ochlazování pomocí aerosolu sirnatých částic za velmi reálné. Projekt by mohl být dle nejoptimističtějších odhadů spuštěn v roce 2035 a trval by do roku 2100. Ve hře jsou nyní tři modely koncentrace aerosolu, který bude ve výšce zhruba 20 kilometrů, a tři body programu.

Prvním je poloviční zpomalení růstu teplot, dále zastavení růstu teplot a jako poslední figuruje snížení na hodnoty z roku 2020. O tom, že by tento ambiciózní plán mohl zafungovat, se mohli lidé přesvědčit v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Mount Pinatubo, kdy se do atmosféry dostalo určité množství síry, přesněji 10 milionů tun.

Foto: Pixabay

Ovzduší se v důsledku toho ochladilo o 0,5 stupně Celsia. Je třeba mít na paměti, že oxid siřičitý, který spadne ze stratosféry na zem, může představovat určité zdravotní riziko. Vědci budou mimo jiné pátrat po podobném materiálu, jenž by tolik nezatěžoval plíce.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz