Domů     Příroda
Pradávný prales vyvstane na povrch?
Dagmar Garciová 13.9.2022
Úvodní foto: Pixabay

Ze skutečně podrobných analýz, ke kterým se využívala například i počítačová tomografie, vyplývá, že pobřeží západní Antarktidy kdysi tvořil hustý bažinatý les, jenž se podobal lesům na dnešním Novém Zélandu.

Foto: Pixabay

Stejně jako dnes, tak i v minulosti byl jižní pól vystaven antarktické polární noci trvající čtyři měsíce. Jak mohl prehistorický les přežít tak dlouho bez slunečních paprsků? Výzkumníci se pokusili zrekonstruovat tehdejší klimatické podmínky za pomoci počítačových modelů, které vytvořili díky biologickým a geochemickým údajům, jež byly obsaženy v půdních vzorcích.

Simulace napoví

Na základě simulací předložili vědci teorii, že v minulosti panovaly na naší planetě mnohem vyšší teploty, které byly zapříčiněny především hustou koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Nadměrná koncentrace skleníkových plynů způsobila vulkanickou činnost.

Jak pevninské, tak i podmořské sopky vypouštěly do ovzduší plyn CO2, ten planetu ohříval a navyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy.

Foto: Pixabay

Následkem bylo roztavení polárních ledových štítů a navýšení hladiny oceánů o 170 metrů, než je tomu dnes. Průměrná teplota vzduchu byla více než 12 stupňů Celsia. Prostředí bylo natolik přehřáté, že se zde mohlo dařit husté vegetaci.

Studium extrémních klimatických podmínek, které už na planetě existovaly, nám ukazuje, jak vypadá skleníkový efekt. Tohle je rozhodně zajímavá doba, protože budeme-li pokračovat v tom, co děláme, může to vést k něčemu, co už nedokážeme ovládat,“ dodal na závěr Klages.

Teplota stále stoupá

Přestože i v minulosti se měnila teplota Země, dnes je to poněkud jiný případ. Neustále přibývající populace má vyšší a vyšší nároky, produkuje nadměrné množství odpadu, a to včetně oxidu uhličitého. Vědci jsou přesvědčení, že pokud se nezmění přístup lidí, čeká planetu zánik.

Teplota okolo nás se proměňuje, tento proces úzce souvisí s výraznými změnami jak z hlediska sociálního, tak z hlediska životního prostředí.

Foto: Pixabay

Vědci se ze současné situace pokoušejí odvodit, jakým způsobem a jakou rychlostí budou změny probíhat a co nás čeká v budoucnosti. Co ještě může člověk dělat, aby se co nejvíce zamezilo oteplování planety?

Vědci světu představili jejich novou vizi, která zahrnuje jakýsi geoinženýrský zásah do atmosféry. „Do stratosféry by se z letadla rozptýlily tisíce tun částeček oxidu siřičitého, ty budou mít funkci jakéhosi štítu, který odrazí sluneční paprsky zpět do vesmíru.

Aby se docílilo efektivních výsledku, bude muset proces rozprašování probíhat opakovaně,“ uvedl Wake Smith z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu.

Jaké jsou možnosti?

Odborníci pokládají tzv. globální ochlazování pomocí aerosolu sirnatých částic za velmi reálné. Projekt by mohl být dle nejoptimističtějších odhadů spuštěn v roce 2035 a trval by do roku 2100. Ve hře jsou nyní tři modely koncentrace aerosolu, který bude ve výšce zhruba 20 kilometrů, a tři body programu.

Prvním je poloviční zpomalení růstu teplot, dále zastavení růstu teplot a jako poslední figuruje snížení na hodnoty z roku 2020. O tom, že by tento ambiciózní plán mohl zafungovat, se mohli lidé přesvědčit v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Mount Pinatubo, kdy se do atmosféry dostalo určité množství síry, přesněji 10 milionů tun.

Foto: Pixabay

Ovzduší se v důsledku toho ochladilo o 0,5 stupně Celsia. Je třeba mít na paměti, že oxid siřičitý, který spadne ze stratosféry na zem, může představovat určité zdravotní riziko. Vědci budou mimo jiné pátrat po podobném materiálu, jenž by tolik nezatěžoval plíce.

reklama
Související články
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz