Domů     Příroda
Pradávný prales vyvstane na povrch?
Dagmar Garciová 13.9.2022
Úvodní foto: Pixabay

Ze skutečně podrobných analýz, ke kterým se využívala například i počítačová tomografie, vyplývá, že pobřeží západní Antarktidy kdysi tvořil hustý bažinatý les, jenž se podobal lesům na dnešním Novém Zélandu.

Foto: Pixabay

Stejně jako dnes, tak i v minulosti byl jižní pól vystaven antarktické polární noci trvající čtyři měsíce. Jak mohl prehistorický les přežít tak dlouho bez slunečních paprsků? Výzkumníci se pokusili zrekonstruovat tehdejší klimatické podmínky za pomoci počítačových modelů, které vytvořili díky biologickým a geochemickým údajům, jež byly obsaženy v půdních vzorcích.

Simulace napoví

Na základě simulací předložili vědci teorii, že v minulosti panovaly na naší planetě mnohem vyšší teploty, které byly zapříčiněny především hustou koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Nadměrná koncentrace skleníkových plynů způsobila vulkanickou činnost.

Jak pevninské, tak i podmořské sopky vypouštěly do ovzduší plyn CO2, ten planetu ohříval a navyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy.

Foto: Pixabay

Následkem bylo roztavení polárních ledových štítů a navýšení hladiny oceánů o 170 metrů, než je tomu dnes. Průměrná teplota vzduchu byla více než 12 stupňů Celsia. Prostředí bylo natolik přehřáté, že se zde mohlo dařit husté vegetaci.

Studium extrémních klimatických podmínek, které už na planetě existovaly, nám ukazuje, jak vypadá skleníkový efekt. Tohle je rozhodně zajímavá doba, protože budeme-li pokračovat v tom, co děláme, může to vést k něčemu, co už nedokážeme ovládat,“ dodal na závěr Klages.

Teplota stále stoupá

Přestože i v minulosti se měnila teplota Země, dnes je to poněkud jiný případ. Neustále přibývající populace má vyšší a vyšší nároky, produkuje nadměrné množství odpadu, a to včetně oxidu uhličitého. Vědci jsou přesvědčení, že pokud se nezmění přístup lidí, čeká planetu zánik.

Teplota okolo nás se proměňuje, tento proces úzce souvisí s výraznými změnami jak z hlediska sociálního, tak z hlediska životního prostředí.

Foto: Pixabay

Vědci se ze současné situace pokoušejí odvodit, jakým způsobem a jakou rychlostí budou změny probíhat a co nás čeká v budoucnosti. Co ještě může člověk dělat, aby se co nejvíce zamezilo oteplování planety?

Vědci světu představili jejich novou vizi, která zahrnuje jakýsi geoinženýrský zásah do atmosféry. „Do stratosféry by se z letadla rozptýlily tisíce tun částeček oxidu siřičitého, ty budou mít funkci jakéhosi štítu, který odrazí sluneční paprsky zpět do vesmíru.

Aby se docílilo efektivních výsledku, bude muset proces rozprašování probíhat opakovaně,“ uvedl Wake Smith z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu.

Jaké jsou možnosti?

Odborníci pokládají tzv. globální ochlazování pomocí aerosolu sirnatých částic za velmi reálné. Projekt by mohl být dle nejoptimističtějších odhadů spuštěn v roce 2035 a trval by do roku 2100. Ve hře jsou nyní tři modely koncentrace aerosolu, který bude ve výšce zhruba 20 kilometrů, a tři body programu.

Prvním je poloviční zpomalení růstu teplot, dále zastavení růstu teplot a jako poslední figuruje snížení na hodnoty z roku 2020. O tom, že by tento ambiciózní plán mohl zafungovat, se mohli lidé přesvědčit v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Mount Pinatubo, kdy se do atmosféry dostalo určité množství síry, přesněji 10 milionů tun.

Foto: Pixabay

Ovzduší se v důsledku toho ochladilo o 0,5 stupně Celsia. Je třeba mít na paměti, že oxid siřičitý, který spadne ze stratosféry na zem, může představovat určité zdravotní riziko. Vědci budou mimo jiné pátrat po podobném materiálu, jenž by tolik nezatěžoval plíce.

Související články
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz