Neandrtálci byli po desetiletí vykreslováni jako tupí jedinci, kteří evoluční tlak nemohli zvládnout. Řada objevů z poslední doby tyto stereotypy vyvrátila, nicméně nová studie odhalila zásadní rozdíly v kognitivních schopnostech moderních lidí a neandertálců..
Badatelé vložili gen neandertálského mozku do myší a malých mozkových struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk. Experimenty následně odhalily, že neandertálská verze genu je spojena s pomalejší tvorbou neuronů v mozkové kůře během vývoje, což by podle vědců mohlo vysvětlovat lepší kognitivní schopnosti moderních lidí.
„Vytváření většího počtu neuronů je základem pro vyšší kognitivní funkce,“ řekl vedoucí výzkumu Wieland Huttner z Ústavu molekulární buněčné biologie a genetiky Maxe Plancka. „Myslíme si, že jde o první přesvědčivý důkaz, že moderní lidé byli kognitivně na vyšší úrovni než neandertálci.“.
Moderní lidé a neandertálci se asi před 400 000 lety rozdělili do samostatných linií, přičemž naši předkové zůstali v Africe a neandertálci se přesunuli do Evropy. Asi před 60 000 lety se při masové migraci moderních lidí z Afriky oba druhy opět setkaly a došlo k jejich křížení;
současní lidé neafrického původu nesou 1-4 % neandertálské DNA. Před 30 000 lety však naši dávní bratranci jako samostatný druh zmizeli a otázka, jak jsme neandrtálce vytlačili, zůstává do značné míry nevyřešena.
„Faktem, že kamkoli homo sapiens přišel, převálcoval tam jiné lidské druhy. Je to trochu zvláštní,“ podotkl profesor Laurent Nguyen z univerzity v Lutychu, který se na nejnovějším výzkumu nepodílel. „Neandertálci byli v Evropě dlouho před námi a přizpůsobili se svému prostředí včetně patogenů. Velkou otázkou je, proč bychom jim byli schopni konkurovat.“.
Důvodem byl zřejmě intelektuální náskok, moderní lidé byli zkrátka chytřejší. Nejnovější experimenty se zaměřují na gen zvaný TKTL1, který se podílí na tvorbě neuronů ve vyvíjejícím se mozku. Neandertálská verze tohoto genu se od lidské verze liší o jedno písmeno.
Po vložení do myší vědci zjistili, že neandertálská varianta vede k produkci menšího počtu neuronů, zejména v čelním mozkovém laloku, kde se nachází většina kognitivních funkcí.
