Domů     Objevy
Nový výzkum: Mezi mozky moderních lidí a neandertálců jsou zásadní rozdíly
Martin Janda 10.9.2022

Neandrtálci byli po desetiletí vykreslováni jako tupí jedinci, kteří evoluční tlak nemohli zvládnout. Řada objevů z poslední doby tyto stereotypy vyvrátila, nicméně nová studie odhalila zásadní rozdíly v kognitivních schopnostech moderních lidí a neandertálců..

Badatelé vložili gen neandertálského mozku do myší a malých mozkových struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk. Experimenty následně odhalily, že neandertálská verze genu je spojena s pomalejší tvorbou neuronů v mozkové kůře během vývoje, což by podle vědců mohlo vysvětlovat lepší kognitivní schopnosti moderních lidí.

„Vytváření většího počtu neuronů je základem pro vyšší kognitivní funkce,“ řekl vedoucí výzkumu Wieland Huttner z Ústavu molekulární buněčné biologie a genetiky Maxe Plancka. „Myslíme si, že jde o první přesvědčivý důkaz, že moderní lidé byli kognitivně na vyšší úrovni než neandertálci.“.

Moderní lidé a neandertálci se asi před 400 000 lety rozdělili do samostatných linií, přičemž naši předkové zůstali v Africe a neandertálci se přesunuli do Evropy. Asi před 60 000 lety se při masové migraci moderních lidí z Afriky oba druhy opět setkaly a došlo k jejich křížení;

současní lidé neafrického původu nesou 1-4 % neandertálské DNA. Před 30 000 lety však naši dávní bratranci jako samostatný druh zmizeli a otázka, jak jsme neandrtálce vytlačili, zůstává do značné míry nevyřešena.

„Faktem, že kamkoli homo sapiens přišel, převálcoval tam jiné lidské druhy. Je to trochu zvláštní,“ podotkl profesor Laurent Nguyen z univerzity v Lutychu, který se na nejnovějším výzkumu nepodílel. „Neandertálci byli v Evropě dlouho před námi a přizpůsobili se svému prostředí včetně patogenů. Velkou otázkou je, proč bychom jim byli schopni konkurovat.“.

Důvodem byl zřejmě intelektuální náskok, moderní lidé byli zkrátka chytřejší. Nejnovější experimenty se zaměřují na gen zvaný TKTL1, který se podílí na tvorbě neuronů ve vyvíjejícím se mozku. Neandertálská verze tohoto genu se od lidské verze liší o jedno písmeno.

Po vložení do myší vědci zjistili, že neandertálská varianta vede k produkci menšího počtu neuronů, zejména v čelním mozkovém laloku, kde se nachází většina kognitivních funkcí.

Související články
Evropská unie učinila další krok směrem k posílení evropské kvantové výpočetní infrastruktury podpisem smlouvy na pořízení kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice, konkrétně v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Smlouva byla podepsána mezi Společným evropským podnikem pro vysoce výkonné počítání (EuroHPC JU) […]
Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě. Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu. […]
Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Aktuální výzkum českých vědců publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications […]
Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit? Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo […]
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz