Domů     Příroda
Země hicuje – oceány se oteplují
Dagmar Garciová 2.8.2022
Foto: Pixabay

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné oteplování oceánů přirovnat k energii, která by se uvolnila při výbuchu atomové bomby. Jejich oteplování se navyšuje rychlostí zhruba pěti atomových bomb za vteřinu.

Podle všech dostupných informací získaných z měření pod dozorem badatelů se oceány planety Země ohřívají mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Podle tvrzení vědců byly oceány v posledních letech nejteplejší v celé své dosavadní historii měření.

Na základě rozboru dat se následně ukázalo, že průměrná teplota oceánů např. v roce 2019 převyšovala o 0,075 stupně Celsia průměr z let 1981–2010. Je smutným faktem, že přes 90 % tepla vyprodukovaného emisemi skleníkových plynů pohltily moře a oceány.

Pouze zlomek z této obří masy ohřál vzduch, pevninu a ledovce. Přijaté teplo má za následek zvyšování hladiny oceánů, což vede ke tvorbě ničivých vln tsunami, hurikánů a tornád.

Navíc se také potvrdilo, že velké množství tepla se ukládá v nejhlubších vrstvách oceánů. Badatelé ve své studii uvedli, že k tomu, aby oceány dosáhly zmíněné teploty, by musely pojmout 228 trialiard Joulů tepla.

Pro lepší představu, jeden Joule je energie potřebná ke zvednutí tělesa o hmotnosti 1 kilogramu do výšky 10 centimetrů.

Foto: Pixabay

Přirovnáno k „bombě“

„To vše by se dalo přirovnat k množství energie, jež byla uvolněna atomovou bombou, kterou svrhli Američané v roce 1945 na japonskou Hirošimu. Nálož A-bomby explodovala s energií 63 bilionů Joulů. Závěr je takový, že množství tepla vloženého za poslední čtvrtstoletí do oceánů odpovídá 3,6 miliardám explozí A-bomby,“ udává Li-ťing Čcheng z Čínské akademie věd.

Celkové množství tepla přijatého oceány během posledních 150 let se odhaduje na asi tisícinásobek roční spotřeby energie celé světové populace. „Většinou se snažíme porovnávat oteplování s lidskou spotřebou energie, aby to nebylo tak děsivé.

Jedno je ale zřejmé: uvolňujeme do klimatického systému hodně energie a velké množství končí v oceánech,“ řekla profesorka Laure Zannaová z Oxfordské univerzity.

Za posledních 25 let každou sekundu do oceánů vstupuje energie o velikost až pěti A-bomb. Výstražným ukazatelem je neustále se navyšující tempo energetického dopingu. V minulém roce totiž již odpovídalo ekvivalentu pěti A-bomb za sekundu.

Pokud by však oceány nepřijímaly většinu tepla, pevnina by se tak oteplovala mnohem rychleji. Odborníci varují, že jejich kapacita jako úložiště energie není neomezená a může být vyčerpána.

Foto: Pixabay

Nezvratný osud

S oteplujícími oceány je to rok od roku horší a horší, stejně tak to logicky platí i o ledovcích. Frekvence tání se nezadržitelně zrychluje, s tím se ovšem pojí nárůst hladiny světových moří a oceánů. Ve vnitrozemí však dochází ke zcela opačnému efektu, globální oteplování má zde za následek pokles hladin jezer v důsledku odpařování.

Setkat se s tím můžeme například v oblasti poblíž Kaspického moře, které je největší vnitrozemskou vodní plochou na světě.

Dle slov německých a nizozemských odborníků je ze závěrů jejich studie jasně patrné, že se jeho hladina do konce století sníží o 9 až 18 metrů, celková plocha se zmenší dokonce o celou třetinu. Krom odpařování je dalším viníkem také nízký přítok řeky Volhy, která je hlavním dodavatelem vody do tohoto bezodtokového jezera.

„Na Kaspické moře můžeme pohlížet jako na zástupce mnoha dalších jezer na světě. Někteří lidé si neuvědomují to, co naše modely naznačují – že mnohá vnitrozemská jezera se dramaticky zmenšují v důsledku změn klimatu,“ vyjádřil se klimatolog Matthias Prange, jeden z autorů studie.

Kaspické moře je obřím jezerem rozprostírajícím se mezi Asií a Evropou, na jehož březích leží pět států – Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Rusko a Írán. Jeho rozloha dosahuje velikosti kolem 370 tisíc kilometrů čtverečních, to je pro představu asi tak pětkrát víc, než má Česká republika, délka se pohybuje kolem 1200 kilometrů a jezero obsahuje cca 77 tisíc kilometrů kubických vody.

I když jsou to úctyhodné údaje, jezero bývalo v minulosti mnohem větší, už jen to, že se v letech 1996-2015 snížila jeho hladina o 1,5 metru, udělalo svoje. V současnosti je 29 metrů pod úrovní světových oceánů.

Foto: Pixabay

„Dopady přehlíženého poklesu hladiny jezer ve vnitrozemí mohou být v globálním měřítku obdobně devastující jako vzestup hladiny moří a oceánů a mohou ohrozit živobytí milionů lidí na celém světě,“ varují experti ve své studii.

Vypařování jezer je stejně důležité jako nárůst hladiny oceánů, a tak by této problematice rovněž měla být věnována dostatečná pozornost. Krom narušení tamního ekosystému, kdy ptáci budou přicházet o svá hnízdiště a loviště, je alarmující také fakt, že vysychání bude mít vliv na změnu státních hranic, což by mohlo vést ke konfliktům.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz