Domů     Objevy
Odkaz Mendela: Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší
Jan Zelenka 1.7.2022

V červenci uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. I díky jeho pokusům se šlechtěním dnes máme lepší slepice a odolnější obilí….

kredit: Národní zemědělské muzeum

Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo rychle přerůst plevel, aby se dříve dostalo ke slunci, dlouhá sláma se využívala k podestýlce.

Od nástupu intenzivního hospodaření se plevel začal kontrolovat chemicky, dlouhá, po větru či dešti polehávající stébla se hůře sklízela kombajnem a už nebyla žádoucí.

V kolekcích Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství představují obilniny s téměř 24 tisíci položkami nejvyšší podíl genetických zdrojů rostlin.

Je v nich zahrnuto 253 druhů náležejících k 54 rodům. Tento program existuje už od roku 1993 a je podporován Ministerstvem zemědělství.

Na našich polích pravděpodobně uvidíte stále častěji čirok zrnový a bér vlašský, které původně pocházejí z Afriky a Asie. Protože výborně zvládají horko i sucho, jsou považovány za plodiny budoucnosti.

Jejich odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách totiž úspěšně vyšlechtil Výzkumný ústav rostlinné výroby.

kredit: Národní zemědělské muzeum

Kolik sníte (českých) jablek?

Za svůj současný vzhled i vlastnosti vděčí šlechtění také nejběžnější ovoce i zelenina. Průměrný Čech sní okolo 20 kilogramů jablek ročně a preferuje navinule sladké, chruplavé plody. Těmto chutím se přizpůsobuje i šlechtění jabloní.

Kromě chuťových preferencí strávníků musejí vědci zohledňovat i další aspekty – třeba aby jabloň zvládla jarní mrazíky či jablka netrpěla strupovitostí. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousech se starají o rozsáhlé genové sady jádrového i peckového ovoce, a díky jejich šlechtění třešní jsme dokonce světoznámí!

České třešně se pěstují po celé planetě, oblíbená je zejména odrůda Kordia, ale známá je i Tamara svými extra velkými plody – běžně přes 30 mm v průměru.

A například v posledních letech oblíbené Keřkovské rohlíčky, brambory na vánoční salát, v pěstitelské praxi před 40 lety zanikly a dnes je máme na stole jen díky Výzkumnému ústavu bramborářskému.

kredit: Národní zemědělské muzeum

V čem jsem nejlepší?

Šlechtění pomáhá také životnímu prostředí. Máme největší světový podíl vinic s tzv. PIWI odrůdami révy vinné, které jsou vyšlechtěné jako přirozeně odolné vůči houbovým chorobám, a není je třeba ošetřovat pesticidy.

V roce 2020 bylo PIWI odrůdami v Česku osázeno přes 4 % plochy vinic. Ochutnávku vín z těchto zajímavých odrůd pořádá na konci srpna na své pokusné vinici v Oblekovicích Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Šumavanka a češka

Plemenitba u zvířat je stejně jako u rostlin cílená zejména na výnos. U nosných plemen kura domácího čili slepice se šlechtěním dosáhlo nejen víceméně každodenní snůšky vajec místo jednoho vejce za čtyři až pět dní, ale také nižší intenzity kvokání.

Kur se zároveň šlechtí také na odolnost vůči ptačím virům a dalším nemocem. České plemeno šumavanka, vyšlechtěné v 50. letech 20. století, patří mezi slepice snášející tvrdší klimatické podmínky, jak už napovídá jeho název.

A až do 13. století sahá historie české zlaté kropenky, lidově zvané češka, druhého našeho národního plemene, které bylo ze vzorků původních selských slepic z Vysočiny vyšlechtěno na začátku 20. století.

kredit: Národní zemědělské muzeum

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz