Domů     Zajímavosti
Český vědecký objev a jeho vliv na tuzemskou ekonomiku

komerční sdělení

Tuzemská ekonomická situace, podobně jako v mnohých zahraničních zemích, není úplně příznivá. I přes pomalé otevírání průmyslu a služeb je tento rok očekáván schodek v míře 500 miliard korun. Červnový schodek se vyšplhal na nejvyšší číslo od založení České republiky.

I přesto však není záhodno ztrácet naději. Přesně to zvládli čeští vědci z Univerzity Karlovy a jejich revoluční systém PCR testů Resaliva dosud utržel skoro 250 milionů korun. A příběh o tom, jak tyto tržby ovlivňují český stát a samotnou univerzitu se pak rozvine dále v článku.

Koronavirová pandemie a její následky

Dnes už efekty koronaviru polevují, avšak v mnoha oblastech každodenního života jsou stále citelné. Ještě nedávno člověk nemohl do restaurace, baru, kasina nebo knihovny. Díky vědeckým objevům a novým technologiím si však člověk může i přesto dopřát spoustu věcí online.

Jídlo si člověk může jednoduše objednat z restaurace, svou oblíbenou hru z herních automaty má na dosah ruky ve svém chytrém telefonu a svou oblíbenou knihu může bezproblémově najít v online podobě.

Pandemie však nevedla jen ke změně návyků, ale i finančního managementu – podle Eurostatu Evropané v druhém a třetím čtvrtletí šetřili nejvíce od počátku jejich záznamů roku 1999.

A i přesto, že dnes jsou již restrikce uvolněnější, život má daleko od normálu. Doba koronavirová znamenala nejen to, že studenti ztratili své knihovny, kamarádi své odpoledne v kavárně a hráči své herní automaty, ale měla i nemalý efekt na dnešní ekonomiku.

Covid-19 a česká ekonomika

Není překvapením, že pandemie měla z ekonomického hlediska podobné důsledky na Česko jako na téměř celý zbytek světa – fatální. Propad ve výrobě a tržbách ucítili všechny sektory tuzemské ekonomiky. Dominantním sektorem českého hospodářství jsou služby, které utrpěly značné ztráty – uzavření restaurací, hospod, klubů a dalších služeb vedlo k bankrotu značné míry českých podnikatelů.

Tento skok v tržbách také vedl k menším daňovým tržbám státu, který se prohluboval více a více do svého deficitu.

Druhý největší podíl českého HDP, který tvoří průmyslová výroba, také klesl – a následky na státní rozpočet byly podobné. Následovalo i stavebnictví a zemědělství, a problémy českého rozpočtu se hromadily.

Uzavření hranic mělo také značné negativní důsledky – k začátku roku 2020 dosáhl vývoz zboží a služeb 78 % českého hrubého hospodářského produktu, a s uzavřením hranic se tento podíl značně klesl.

Největší státní schodek od vzniku Česka

K menším daňovým výnosům navíc přibyly i větší výdaje státu. Ministerstvo Financí oznámilo, že na konci června schodek stoupl na 265,1 miliardy korun, nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka. Letošní státní schodek je schválen na 500 miliard korun, o 132.6 miliardy korun vyšší, než minulý rok.

Mezitím co schodek rostl, hrubý domácí produkt klesal. Na rozdíl od průměrného ročního HDP růstu 2.8 %, rok 2020 zaznamenal celkový pokles o 5.8 %.

Jak to vypadá roku 2021?

I přes značné zhoršení ekonomické situace oproti roku 2019, situace tento rok vypadá lépe. Vědecký svět opět nezklamal a v průběhu jednoho roku přivedl na svět několik vakcín. Mimo vakcíny pak relativně spolehlivé Covid-19 umožnily světu začít se vracet k normálu.

Mezi tyto revoluční testy patří i nové české PCR testy vědců Univerzity Karlovy, Resaliva.

Resaliva zajišťuje bezbolestný odběr ze slin a následné testování metodou PCR. Firma GeneSpector spoluvlastněná Univerzitou Karlovou, potvrzuje, že za deset měsíců od uvedení Resalivy na trh novinka utžila skoro čtvrt miliardy korun.

Toto je i mimo jiné proto, že Resaliva testy odhalují i chřipková onemocnění, a technologie viRNAtrap eliminuje viry hned po jejich odhalení, a tak zachovává bezpečnost zdravotnického personálu.

Resaliva a Karlova Univerzita

Resaliva není revoluční jen pro zbytek světa a pro vědeckou komunitu. Převádění vědeckých vynálezů do praxe neboli takzvaný technologický transfer, je velice výnosný pro samotné univerzity. Ty si založí vlastní firmy a pak společně s komerčními firmami uvedou vynález na trh.

Zdaněné tržby následovně putují do rozpočtu univerzity, mezitím co daňové výnosy putují státu, kterému zisky mohou pomoci zmenšit momentální schodek výšky půl billonu korun.

Covid-19 a potenciál budoucnosti

Tato pandemie byla bez diskuze tragickou událostí, která si vyžádala, i přes moderní technologie, miliony životů, přivedla celosvětovou ekonomickou krizi a její důsledky jsou cítit i více než rok po začátku.

Avšak do nemalé míry přinesla i budoucí potenciál v podobě vědeckého výzkumu a budoucí prevence. Ty pak následovně mohou přinést tržby momentálně finančně zatíženému státu, a pomalu ale jistě mají potenciál začít zlepšovat tuzemskou ekonomickou situaci.

Když se do toho zapojí pomalu se otevírající hospodářství, budoucnost ekonomické situace českého státu pak vůbec nevypadá černě.

Související články
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících. Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz