Domů     Příroda
Úžasní hlavonožci: Konkurenti lidské inteligence
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 6.6.2022

Chobotnice se rozmnožují až na konci života. Poslední dny tráví staráním se o vajíčka a při této činnosti zemřou vyčerpáním. Kvůli této skutečnosti nemají mláďata možnost učit se od rodičů, což je vzhledem k jejich vysoké inteligenci zajímavé.

Samy tak musejí přijít na to, jak v prostředí, v němž žijí, obstát a přežít..

kredit: pixabay.com

Hlavonožci jsou skupinou měkkýšů, jež přišli o ochranu v podobě ulity, a se svou nastalou křehkostí si museli umět poradit. Za tímto účelem se u nich vyvinula neobyčejně vysoká inteligence, přesto dnes nalezneme v mořích už jen jednu desetinu druhů z této původní druhově bohaté třídy.

Jak žijí chobotnice

Chobotnice, které patří mezi hlavonožce, žijí přibližně jen rok, a to samotářským způsobem života. Jsou dravé a svou kořist loví v noci. Na lov se uchylují do mělčin, kam se neodváží vydat jejich predátoři (hlavně žraloci).

reklama

Jejich kořistí jsou převážně měkkýši, kteří se dají sice snadno ulovit, ale hůře se do nich dostává. Chobotnice “navrtá“ jejich skořápku přesně v bodě, kde se napojuje sval, který drží skořápku pevně přimknutou k tělu měkkýše.

Po navrtání tohoto místa se tak měkkýš od skořápky oddělí a chobotnice do něj poté vpustí jed. U obtížněji ulovitelné kořisti chobotnice využívají různé strategie včetně lovení rychlé kořisti do “sítí“.

kredit: pixabay.com

Víc chapadel víc ví

Hlavonožce můžeme beze sporu označit za nejinteligentnější bezobratlé živočichy. Jejich kognitivní schopnosti jsou na stejné úrovni jako u inteligentních obratlovců (primáti, někteří ptáci, kytovci). U chobotnic je většina z jejich půl miliardy neuronů umístěná nikoli v hlavě, ale v chapadlech, které mají samy o sobě schopnost čichu a hmatu.

reklama

Jejich počet neuronů je na bezobratlé živočichy nezvykle vysoký a rovná se počtu neuronů u psů nebo papoušků. Ostatní bezobratlí jich mají podstatně méně, hlemýžď jich má například jen 20 000.

Každé z chapadel může nezávisle na sobě přemýšlet a každou z jejích 2 000 přísavek umí chobotnice ovládat zvlášť. Důkaz, že každé z chapadel jedná samo za sebe, byl získán při pozorování chobotnic v nádrži.

Videomodelování a následné zhodnocení pohybů chapadel v programu ukázalo, že se pohybují asynchronně a tok informací z okolí úplně obchází mozek, což vysvětluje autonomní rozhodování každého z nich. Chobotnice se tak extrémně rychle orientuje v prostředí a může hbitě reagovat na případné nebezpečí.

Zajímavé také je, že po oddělení od těla je chapadlo schopné ještě hodinu reagovat na vnější stimuly.

Jiný typ inteligence

Hlavonožci se jako skupina objevili před 500 miliony let, ještě dávno před tím, než se na Zemi vyskytovali ryby, plazi nebo savci. Člověk sídlí s ostatními skupinami obratlovců na jedné evoluční větvi, na které najdeme skoro všechny „inteligentní“ druhy, jako další primáty, psy, kočky, kytovce a některé ptáky.

reklama

Jejich společný předek žil před 320 miliony let. Pokud bychom ale hledali společného předka všech inteligentních druhů, tedy včetně hlavonožců, našli bychom ho mnohem dříve. Žil před 600 miliony let a byl organismem, který by se dal popsat jako placatý červ s nepříliš vyvinutým nervovým systémem.

Až následná diverzifikace tohoto společného předka s sebou přinesla inteligenci, jak ji známe dnes.

V průběhu evoluce vznikla inteligence dvakrát, a to dvěma různými způsoby.

Více se dočtete v čísle 8/2022, které pro vás připravujeme. Vychází 14. července.

reklama
Související články
Pokud jste někdy viděli fotku obrovského hada odpočívajícího poté, co pozřel kořist, kterou v některých případech trávil i několik týdnů, možná vás zaujalo, že na jeho poměrně úzkém těle jsou vidět obrysy uloveného zvířete. Čas od času přicházejí zejména z Amazonie zprávy, že největší známé druhy hadů, jako je například anakonda velká nebo krajta mřížkovaná, pozřely […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz