Domů     Příroda
Úžasní hlavonožci: Konkurenti lidské inteligence
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 6.6.2022

Chobotnice se rozmnožují až na konci života. Poslední dny tráví staráním se o vajíčka a při této činnosti zemřou vyčerpáním. Kvůli této skutečnosti nemají mláďata možnost učit se od rodičů, což je vzhledem k jejich vysoké inteligenci zajímavé.

Samy tak musejí přijít na to, jak v prostředí, v němž žijí, obstát a přežít..

kredit: pixabay.com

Hlavonožci jsou skupinou měkkýšů, jež přišli o ochranu v podobě ulity, a se svou nastalou křehkostí si museli umět poradit. Za tímto účelem se u nich vyvinula neobyčejně vysoká inteligence, přesto dnes nalezneme v mořích už jen jednu desetinu druhů z této původní druhově bohaté třídy.

Jak žijí chobotnice

Chobotnice, které patří mezi hlavonožce, žijí přibližně jen rok, a to samotářským způsobem života. Jsou dravé a svou kořist loví v noci. Na lov se uchylují do mělčin, kam se neodváží vydat jejich predátoři (hlavně žraloci).

Jejich kořistí jsou převážně měkkýši, kteří se dají sice snadno ulovit, ale hůře se do nich dostává. Chobotnice “navrtá“ jejich skořápku přesně v bodě, kde se napojuje sval, který drží skořápku pevně přimknutou k tělu měkkýše.

Po navrtání tohoto místa se tak měkkýš od skořápky oddělí a chobotnice do něj poté vpustí jed. U obtížněji ulovitelné kořisti chobotnice využívají různé strategie včetně lovení rychlé kořisti do “sítí“.

kredit: pixabay.com

Víc chapadel víc ví

Hlavonožce můžeme beze sporu označit za nejinteligentnější bezobratlé živočichy. Jejich kognitivní schopnosti jsou na stejné úrovni jako u inteligentních obratlovců (primáti, někteří ptáci, kytovci). U chobotnic je většina z jejich půl miliardy neuronů umístěná nikoli v hlavě, ale v chapadlech, které mají samy o sobě schopnost čichu a hmatu.

Jejich počet neuronů je na bezobratlé živočichy nezvykle vysoký a rovná se počtu neuronů u psů nebo papoušků. Ostatní bezobratlí jich mají podstatně méně, hlemýžď jich má například jen 20 000.

Každé z chapadel může nezávisle na sobě přemýšlet a každou z jejích 2 000 přísavek umí chobotnice ovládat zvlášť. Důkaz, že každé z chapadel jedná samo za sebe, byl získán při pozorování chobotnic v nádrži.

Videomodelování a následné zhodnocení pohybů chapadel v programu ukázalo, že se pohybují asynchronně a tok informací z okolí úplně obchází mozek, což vysvětluje autonomní rozhodování každého z nich. Chobotnice se tak extrémně rychle orientuje v prostředí a může hbitě reagovat na případné nebezpečí.

Zajímavé také je, že po oddělení od těla je chapadlo schopné ještě hodinu reagovat na vnější stimuly.

Jiný typ inteligence

Hlavonožci se jako skupina objevili před 500 miliony let, ještě dávno před tím, než se na Zemi vyskytovali ryby, plazi nebo savci. Člověk sídlí s ostatními skupinami obratlovců na jedné evoluční větvi, na které najdeme skoro všechny „inteligentní“ druhy, jako další primáty, psy, kočky, kytovce a některé ptáky.

Jejich společný předek žil před 320 miliony let. Pokud bychom ale hledali společného předka všech inteligentních druhů, tedy včetně hlavonožců, našli bychom ho mnohem dříve. Žil před 600 miliony let a byl organismem, který by se dal popsat jako placatý červ s nepříliš vyvinutým nervovým systémem.

Až následná diverzifikace tohoto společného předka s sebou přinesla inteligenci, jak ji známe dnes.

V průběhu evoluce vznikla inteligence dvakrát, a to dvěma různými způsoby.

Více se dočtete v čísle 8/2022, které pro vás připravujeme. Vychází 14. července.

reklama
Související články
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz