Umíte si představit barvu dražší než zlato? Nebo takovou, která je tak toxická, že nevědomky zabíjí ty, kdo s ní pracují, i ty, kdo ji mají na sobě? Nebo obraz malovaný barvou z mrtvých či odstín, který funguje i na hubení hmyzu?
Právě takové barvy měly v historii významné postavení. Bývaly drahé a pro většinu lidí nedostižné. Dnes už tomu tak díky vědeckému pokroku v chemii není a je k dispozici mnohem větší škála pigmentů než kdysi.
I barvy jsou věda…
Svět pigmentů
Obraz Pabla Picassa, dětská knihovnička, fasáda domu, pastelky, pneumatiky, módní látky, kostičky lega… Na první pohled nesourodé věci, které nic nespojuje, ale opak je pravdou. Při vzniku těchto věcí sehrály důležitou roli pigmenty, které jim dodaly barevnost a často i další specifické vlastnosti.
Bez pigmentů by pro nás buď ztratily význam, nebo bychom se museli spokojit jen s přírodními barvami a jejich omezenými vlastnostmi. Obrazy bez barev malíř nenamaluje, pastelky bez nich také postrádají smysl, pneumatiky by byly podle kaučuku bílé a látky by měly jen přírodní tóny.
A jak si pigmenty představit?
Jedná se o velmi malé intenzivně barevné částice z pevného materiálu, které se přidávají do různých typů pojidel podle toho, na jaký typ materiálu chceme výslednou barvu použít. Například pro akvarelové barvy se jako pojidlo využíval med, pro tempery vejce, pro olejové barvy olej a u akrylů pryskyřice.
Barvy pro keramiku, smalty, sklo či fasády mají zase jiná specifická vysokoteplotní pojidla i pigmenty tak, aby vydržela výkyvy teplot i povětrnostní vlivy.
V pojidle se pigment ale nerozpouští, jen se rozptýlí. Výsledná barva je stabilní jen tehdy, když se složky pečlivě promíchají. S oddělováním složek barev měli v minulosti například problém malíři, kteří si barvy sami míchali.
Při delším skladování se jim jednotlivé složky začaly oddělovat a před malbou potom bylo nutné vše znovu rozmíchávat. U pigmentů se proto sleduje řada vlastností, které ovlivňují výsledný vzhled a funkčnost barvy.
Rozhodující je například její stálost na světle, průhlednost či roztíratelnost. To rozhoduje o tom, jak dobře půjde s barvou pracovat či zda obrazy, látky nebo fasády vydrží dlouho barevné nebo rychle vyblednou.
Barevnost díky pigmentům
To, co tedy dělá barvu barvou, jsou tedy především pigmenty. Po staletí se využívaly nejprve jen jejich přírodní formy získané z minerálů, zvířat či rostlin. Teprve relativně nedávná doba v historii nám dala i uměle vytvořené – syntetické – pigmenty.
Půdní, anorganické pigmenty jsou třeba hlinky ze železných či manganových rud a živce. Pálením hlinky vzniká červenavě hnědavá umbra pálená. A ze vzácného kamene Lápis lazuli, dražšího než zlato, se připravovala ultramarínově modrá.
Z krásného červenavého minerálu sirníku rtuťnatého se už ve starověké Číně vyráběla zase oranžová červeň známá jako rumělka.
Červci, moč a mumie
V případě organických pigmentů, které tvoří sloučeniny uhlíku, se využívaly přírodniny živočišného a rostlinného původu. Oranžový tón dodávala klovatina ze stromu Garcinia, žlutý zase moč z krávy krmené mangovými listy.
Pigment pro hnědavé odstíny pocházel ze žláz sépie či olihně, a dokonce jeden kdysi mezi malíři velmi oblíbený hnědavý tón se vyráběl z pryskyřice, která pocházela z obvazů egyptských mumií balzamovaných asfaltem.
Rudá jako krev neviňátek
Avšak nejžádanější byla červená. Získat rudé barvivo z přírodních materiálů bylo ale obtížné, přinutit ho držet na látce ještě obtížnější. Proto bez peněz a postavení nebyla ve středověku ani červená v šatníku.
Urozená klientela se ovšem nespokojila s chabými odstíny z rostliny mořeny barvířské nebo brouků kermes, žijících na dubech. Nebyly ani dost výrazné, ani dlouho nevydržely.
Nejlepší známou červeň, „tureckou rudou“, přiváželi kupci z Osmanské říše. V zoufalé snaze je napodobit, vykasávali Evropané rukávy a nořili se do zdlouhavé, náročné procedury, která vyžadovala práci se žluklým olejem, chlévskou mrvou a volskou krví.
Červené pigmenty se se získávaly také z kořenů léčivky mořeny barvířské nebo z pryskyřice z plodů ratanového stromu.
Více o pigmentech si přečtěte v novém čísle 7/2022.
Nenechte si ujít další zajímavé články
