Domů     Příroda
Bez vědy by dnes nebyl svět tak barevný
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 1.6.2022

Umíte si představit barvu dražší než zlato? Nebo takovou, která je tak toxická, že nevědomky zabíjí ty, kdo s ní pracují, i ty, kdo ji mají na sobě? Nebo obraz malovaný barvou z mrtvých či odstín, který funguje i na hubení hmyzu?.

kredit: Shutterstock

Právě takové barvy měly v historii významné postavení. Bývaly drahé a pro většinu lidí nedostižné. Dnes už tomu tak díky vědeckému pokroku v chemii není a je k dispozici mnohem větší škála pigmentů než kdysi. I barvy jsou věda….

Svět pigmentů

Obraz Pabla Picassa, dětská knihovnička, fasáda domu, pastelky, pneumatiky, módní látky, kostičky lega… Na první pohled nesourodé věci, které nic nespojuje, ale opak je pravdou. Při vzniku těchto věcí sehrály důležitou roli pigmenty, které jim dodaly barevnost a často i další specifické vlastnosti.

reklama

Bez pigmentů by pro nás buď ztratily význam, nebo bychom se museli spokojit jen s přírodními barvami a jejich omezenými vlastnostmi. Obrazy bez barev malíř nenamaluje, pastelky bez nich také postrádají smysl, pneumatiky by byly podle kaučuku bílé a látky by měly jen přírodní tóny.

kredit: Shutterstock

A jak si pigmenty představit?

Jedná se o velmi malé intenzivně barevné částice z pevného materiálu, které se přidávají do různých typů pojidel podle toho, na jaký typ materiálu chceme výslednou barvu použít. Například pro akvarelové barvy se jako pojidlo využíval med, pro tempery vejce, pro olejové barvy olej a u akrylů pryskyřice.

reklama

Barvy pro keramiku, smalty, sklo či fasády mají zase jiná specifická vysokoteplotní pojidla i pigmenty tak, aby vydržela výkyvy teplot i povětrnostní vlivy.

V pojidle se pigment ale nerozpouští, jen se rozptýlí. Výsledná barva je stabilní jen tehdy, když se složky pečlivě promíchají. S oddělováním složek barev měli v minulosti například problém malíři, kteří si barvy sami míchali.

Při delším skladování se jim jednotlivé složky začaly oddělovat a před malbou potom bylo nutné vše znovu rozmíchávat. U pigmentů se proto sleduje řada vlastností, které ovlivňují výsledný vzhled a funkčnost barvy.

Rozhodující je například její stálost na světle, průhlednost či roztíratelnost. To rozhoduje o tom, jak dobře půjde s barvou pracovat či zda obrazy, látky nebo fasády vydrží dlouho barevné nebo rychle vyblednou.

kredit: Shutterstock

Barevnost díky pigmentům

To, co tedy dělá barvu barvou, jsou tedy především pigmenty. Po staletí se využívaly nejprve jen jejich přírodní formy získané z minerálů, zvířat či rostlin. Teprve relativně nedávná doba v historii nám dala i uměle vytvořené – syntetické – pigmenty.

reklama

Půdní, anorganické pigmenty jsou třeba hlinky ze železných či manganových rud a živce. Pálením hlinky vzniká červenavě hnědavá umbra pálená. A ze vzácného kamene Lápis lazuli, dražšího než zlato, se připravovala ultramarínově modrá.

Z krásného červenavého minerálu sirníku rtuťnatého se už ve starověké Číně vyráběla zase oranžová červeň známá jako rumělka.

Červci, moč a mumie

V případě organických pigmentů, které tvoří sloučeniny uhlíku, se využívaly přírodniny živočišného a rostlinného původu. Oranžový tón dodávala klovatina ze stromu Garcinia, žlutý zase moč z krávy krmené mangovými listy.

Pigment pro hnědavé odstíny pocházel ze žláz sépie či olihně, a dokonce jeden kdysi mezi malíři velmi oblíbený hnědavý tón se vyráběl z pryskyřice, která pocházela z obvazů egyptských mumií balzamovaných asfaltem.

Rudá jako krev neviňátek

Avšak nejžádanější byla červená. Získat rudé barvivo z přírodních materiálů bylo ale obtížné, přinutit ho držet na látce ještě obtížnější. Proto bez peněz a postavení nebyla ve středověku ani červená v šatníku.

Urozená klientela se ovšem nespokojila s chabými odstíny z rostliny mořeny barvířské nebo brouků kermes, žijících na dubech. Nebyly ani dost výrazné, ani dlouho nevydržely.

Nejlepší známou červeň, „tureckou rudou“, přiváželi kupci z Osmanské říše. V zoufalé snaze je napodobit, vykasávali Evropané rukávy a nořili se do zdlouhavé, náročné procedury, která vyžadovala práci se žluklým olejem, chlévskou mrvou a volskou krví.

Červené pigmenty se se získávaly také z kořenů léčivky mořeny barvířské nebo z pryskyřice z plodů ratanového stromu.

Více o pigmentech si přečtěte v novém čísle 7/2022.

Další článek
reklama
Související články
Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly. Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata […]
Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné. V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během […]
V současné době poletuje po střední a jižní Kalifornii zhruba 160 kondorů kalifornských. V 80. letech však jejich populace sotva odpovídala dvěma jedenáctkám na fotbalovém hřišti. Aktuálně kondoři patří k vysoce ohroženým druhům. Jejich nepříznivá situace by se ale mohla v budoucnosti změnit. Vědcům ze zoologické zahrady v San Diegu se totiž podařilo objevit zajímavou […]
Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise New […]
Zřejmě každému je znám smutný a dnes už prakticky neodvratitelný osud vysychajícího Aralského jezera, ze kterého dnes už zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. V místech, kde kdysi byla voda dávající obživu, jsou jen pláně plné soli a pesticidů. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům. Mezi nimi i Urmijskému jezeru v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz