Domů     Příroda
Největší a přesto zranitelní
Pavel Polcar 1.2.2022
Úvodní foto: Foto: Thomaswm / Creative Commons / GFDL

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je z hlediska hmotnosti, zhruba 150 tun, tím největším živočichem na naší planetě, přesto se i tak musí mít na pozoru, minimálně před kosatkami.

Již nějakou dobu se ví, že kosatka dravá (Orcinus orca) si jako jediný predátor, nepočítaje člověka, troufne i na takového žraloka bílého (Carcharodon carcharias), běžně se však spokojí s rybami či tuleni.

Vůbec poprvé však byl nyní zdokumentován případ, kdy kosatky zabily a snědly největší zvíře na světě – dospělého plejtváka obrovského.

Ačkoli je to předmětem studie, která byla oznámena koncem ledna 2022, první zaznamenaný útok se ve skutečnosti odehrál již v březnu 2019, kdy ho zachytili výzkumníci z australského Centra pro výzkum kytovců (CETREC) a projektu ORCA. Od té doby vědci zaznamenali více podobných napadení velkých velryb.

Všechny případy spojuje fakt, že skupiny kosatek při nich byly vždy vedeny samicemi.

Když jsme dorazili, asi 14 kosatek útočilo na značně většího plejtváka, přičemž útok vedla samice kosatek. Už při příjezdu jsme si všimli zranění na temeni hlavy s obnaženou kostí. Hřbetní ploutev chyběla, nepochybně ji ukously kosatky.

Vpředu i vzadu byly patrné stopy po zubech, a to dokonce až k ocasu,“ uvedla členka týmu Isabella Reevesová, která je kandidátkou na doktorát na australské Flinders University.

Foto: SteinsplitterBot / Creative Commons / CC-PD-Mark

Přestože se badatelé domnívali, že by kosatky mohly plejtváky lovit, jednalo se o neověřené domněnky. V tom, co je popisováno jako koordinovaný útok, některé kosatky narazily do boků většího zvířete a okousaly kusy kůže a tuku, zatímco jiné šly po jeho hlavě.

Výzkumníci dokonce zaznamenali chvíli, kdy kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. Poté, co se mršina potopila, zůstalo v oblasti přibližně 50 kosatek, které si pochutnávaly na kouscích masa.

Tato studie v kombinaci s naším nedávným výzkumem zdůrazňuje potřebu lepšího porozumění populaci kosatek, abychom mohli lépe určit jejich dopad na mořský ekosystém v australských vodách,“ říká vedoucí vědec John Totterdell z CETREC.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz