Domů     Příroda
Konec perlorodky v Čechách
Jan Zelenka 28.1.2022

Život dospělé perlorodky je prostý. Zatímco kolem běží dějiny, ona sedí 100 let na jednom místě a filtruje vodu tak poctivě, že ji můžeme bez obav pít. Bohužel jsme tuto nenápadnou hrdinku všedního dne přivedli na pokraj vyhynutí, přirozenou cestou se u nás nerozmnožuje už více než 30 let. Co se stalo?.

Začátkem 20. století žily perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na českých tocích ve velkých koloniích o stovkách tisíc jedinců. Nebyly tehdy žádnou vzácností a běžně sloužily například jako levné krmivo pro drůbež.

Dnes jich v celé České republice žije asi 10 000, největší kolonie se nachází na Šumavě, v národní přírodní památce Blanice. Příčiny fatálního úbytku spočívají v poválečném rozvoji průmyslových a městských aglomerací, ale také v bezohledné zemědělské politice komunistického režimu – škody napáchané na krajině jsou často nenapravitelné.

Perlorodka má navíc tak složitý rozmnožovací proces, že i v nedotčené přírodě pro něj nastávají vhodné podmínky jen zřídka, tak jednou za 10 let.

Zrození perlorodky: Mission Impossible

Všechno začíná koncem jara, když se řeka trochu ohřeje. Samci do vody vypouštějí spermie, které pronikají do samičích lastur a oplodní tam vajíčka. Čím víc spermií ve vodě, tím větší šance na potomstvo – hustou koncentraci spermatu vyprodukují jedině velké kolonie, jenže ty už v našich krajích právě nemáme.

Druhá fáze se odehrává v pozdním létě, kdy oplodněné samičky vypustí z lastur glochidia – statisíce larev o velikosti 40 až 50 mikrometrů, které dozrály ve vajíčkách a prořezaly se jimi ven jako lidský zub.

Teď začíná závod s časem. Proudem unášená glochidiaotřebují rychle potkat rybu, které se uchytí v žábrách, jinak zahynou. Ideálním hostitelem je losos, jehož migrační trasy jsme však dávno zastavěli přehradami a jezy.

Zastoupit ho dokáže pouze pstruh obecný, avšak jen jednou za život, protože pak na glochidia získá imunitu podobně jako děti na neštovice. V našich tocích ho navíc vytlačuje uměle vysazovaný pstruh duhový, v jehož žábrách glochidia do 48 hodin uhynou.

15 stupňů, 15 dnů, 15 let a ideální dno

Pokud se však poštěstí a glochidia uvíznou v žábrách toho správného pstruha, dorostou v nich přes zimu do velikosti půl milimetru a nastává další napínavá fáze vývoje. K dokončení metamorfózy je nezbytné, aby teplota vody dosahovala aspoň 15 °C po dobu 15 dnů za sebou.

Nepřetržitě. Většinou k tomu samozřejmě nedojde a celá generace perlorodek zahyne. Když se to ale jednou za dlouhý čas podaří, glochidia se promění v malé perlorodky, vypouzdří se do vody a klesnou na dno, většina bohužel na místo s nevhodným povrchem, takže opět uhyne.

Ty, které přistanou na čistém písčitém nebo kamenitém dnu s dostatkem kyslíku, se zavrtají pod povrch, ale ani tam ještě nemají vyhráno. Stávají se oblíbenou potravou dravých larev vážky, chrostíka a dalšího hmyzu.

Lastury z organického vápníku, které by je před predátory ochránily, jim rostou pomalu a svrchu je navíc rozežírá kyselá voda. Po nějakých 15–20 letech pomalého růstu vykoukne perlorodka na povrch jako dospělý jedinec. Teď je jejím nepřítelem víceméně jen člověk a jeho zásahy do krajiny.

Pomáhat může každý

Ochraně perlorodky říční se významně a dlouhodobě věnuje organizace Beleco, z.s. (https://www.beleco.cz/)

Podílela se například na vytvoření záchranného programu, spolupracuje s mnoha státními institucemi a výzkumnými organizacemi. „Naším společným cílem je pomoci překlenout kritické období živočichovi, který tu s námi žije od prvohor a na našem území, respektive v celém středoevropském prostoru, je ohrožen vyhynutím.

Pro perlorodku je za minutu dvanáct,“ vysvětluje Jana Slezáková, spoluautorka poslední etapy záchranného programu a pokračuje: „Můžeme s jistotou říci, že tam, kde žijí perlorodky, je kvalitní životní prostředí a řeka s funkčními přírodními procesy.

Aby počet takových lokalit vzrůstal, je potřeba snižovat znečištění z odpadních vod, budovat šetrnější zemědělství a lesnictví, udržitelnou turistiku a zapojovat veřejnost. To je naše práce, to děláme my.

Na té základní praktické úrovni se může k přírodě chovat ohleduplně každý člověk.“.

Více informací hledejte například na: https://www.perlorodkaricni.cz/

Text: Martina Overstreet

reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz