Odhalené tajemství tzv. „Hippo talk“

Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata na planetě, ročně zabijí ve své domovině více lidí než kterýkoliv predátor. Nyní bylo odhaleno, že tito těžkotonážní sudokopytníci dokážou skvěle komunikovat.

Volání cizího člověka v nás může vyvolat nesčetné množství reakcí: paniku, zmatek, možná i vzrušení. Jak to ale mají hroši? Ukazuje se, že hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) reaguje spíše tělesně, a to tím, že vystřikuje svůj trus.

Výzkumníci studující hrochy v Mosambiku odhalili, že tvorové nejen reagují na hlasové projevy jiných hrochů, ale že volání funguje jako signál identity. Jinými slovy, umožňuje hrochům rozeznat rozdíl mezi známým a cizím jedincem.

„Hroši jsou docela upovídaní. Mají repertoár různých volání: sípání, troubení, mručení, ječení. Funkce těchto hovorů však nebyla dosud experimentálně studována. Naše studie je první, která zkoumá funkci volání hrocha,“ řekl profesor Nicolas Mathevon z University of Saint-Etienne ve Francii, spoluautor studie.

Tým zaznamenal hovory jednotlivých hrochů v rámci skupin žijících ve stejných nebo různých jezerech v rezervaci Maputo. Výzkumníci zjistili, že hroši reagovali na volání zpětným voláním nebo rozstřikováním trusu.

To druhé bylo však častější v případě, kdy „hovor“ pocházel od cizího hrocha než od jedince ze stejné nebo sousední skupiny. „Když jsme přehrávali známé hovory, reakce nebyla agresivní. V podstatě jen zavolali zpátky,“ řekl Mathevon. Tým dodává, že reakce hrochů byla silnější na volání od jedinců, kteří byli méně známí.

„Naše experimenty naznačují, že u hrochů je příchod cizího jedince vnímán jako hrozivější než příchod souseda,“ píše tým. Mathevon řekl, že hroší používání hlasových projevů ke komunikaci není překvapením, a poznamenal, že jde o vynikající způsob, jak posílat informace.

Výsledky studie ukazují, že hroší skupiny jsou vysoce teritoriální.

Experimenty ukazují, že pískoty mohou urazit více než 1 kilometr, což naznačuje, že hroši budou znát volání ostatních žijících na stejném jezeře. Nejzajímavější z této studie je, že hroši mohou mít jemné znalosti o hlasech všech jedinců kolem nich a že jim tyto znalosti mohou pomoci orientovat se v jejich sociální síti.