Domů     Příroda
Mikroplasty a střeva nejsou přátelé
Pavel Polcar 23.12.2021
Foto: DanieleMascolo03 / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Jsou všude kolem nás, třebaže je nevidíme – mikroplasty. Vědci se dlouhá léta snaží přijít na to, jak škodí lidskému tělu, v závěru roku 2021 oznámili propojení mikroplastů a zánětlivého onemocnění střev (Inflammatory Bowel Disease – IBD).

Mikroplastické znečištění zamořilo celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Bylo prokázáno že lidé tyto drobné částice nejen konzumují v jídle a vodě, ale také je vdechují. Strava a faktory prostředí mohou vyvolat nebo zhoršit IBD, mezi které patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Lidé se zánětlivým onemocněním střev mají údajně až o 50 % více mikroplastů ve stolici.

V posledních letech prevalence IBD prudce vzrostla v rozvojových zemích v Asii. Odhaduje se, že do roku 2025 bude v Číně 1,5 milionu pacientů s IBD, což může zapříčinit rozsáhlou epidemii,“ uvedli vědci z Nanjing University v Číně.

Již předchozí výzkumy naznačily, že mikroplasty mohou způsobit střevní záněty a další střevní problémy u laboratorních zvířat, ale tento výzkum čínských vědců je prvním, který zkoumá potenciální účinky na člověka.

Vědci našli 42 kusů mikroplastů na gram v sušených vzorcích výkalů od lidí s IBD a 28 kusů ve vzorcích od zdravých lidí.

Koncentrace mikroplastů byla také vyšší u pacientů s těžším IBD, což naznačuje jistou souvislost. Studie však neprokazuje příčinnou souvislost a vědci uvedli, že je třeba provést další výzkum. Je možné, že například IBD způsobuje, že lidé zadržují více mikroplastů ve svých střevech.

Kromě spojení s IBD vědci zjistili, že lidé, kteří měli tendenci pít balenou vodu nebo jíst jídlo s sebou, měli ve stolici přibližně dvojnásobnou koncentraci mikroplastů. Celkem bylo mezi mikroplasty nalezeno 15 různých druhů plastů.

Nejrozšířenější byly PET, používané na lahve s vodou, a obaly na potraviny, a polyamid, který se nachází i v obalech potravin.

Jedna studie dokonce přinesla závěr, že někteří kojenci mají ve stolici více mikroplastů než dospělí, což může být způsobeno žvýkáním plastových předmětů nebo používáním plastových lahví na mléko, o kterých je známo, že uvolňují miliony mikroplastů.

Tato studie poskytuje důkaz, že skutečně požíváme mikroplasty. Je to důležitá studie, protože rozšiřuje základnu důkazů pro lidské expozice. K vytvoření kauzální souvislosti se specifickými stavy lidského zdraví je však zapotřebí více údajů o možných matoucích faktorech,“ dodal ke studii Evangelos Danopoulos z lékařské fakulty Hull York ve Velké Británii, který nebyl součástí studijního týmu.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz