Zima „přeje“ infarktům

Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem – to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období „přeje“ více než zbytek roku.

Foto: Pixabay

Podle českých kardiologů si většina lidí na infarkt „zadělává“ celá léta svým životním stylem – zima problém „jen“ umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.

V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční.

Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti (ČKS). V roce 2020 například vévodil, co se počtu infarktů týče, leden.

Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy před svátky neměly na srdce sebemenší dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., MBA, přednosty I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc, nestačí změnu odstartovat v prosinci.

„Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby zabránil tomu, že na Vánoce skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí.

Dožíváme se sice vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby – naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví.

A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ vysvětluje prof. Táborský.

Jak uvádí doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., prezident České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi.

„Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci.

Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplňuje doc. Kala.

V této souvislosti kardiologové bojují také s aktuální pandemickou vlnou. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili.

Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popisuje prof. Táborský. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc.

Kala – i podle něj „klesá“ v době nejhorší koronavirové vlny počet těch, kteří si zavolají záchranku kvůli infarktu, přibližně o 20 %.

Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty.

Máme na to uzpůsobené sály, personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ dodává prof. Táborský.

Kardiologové připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24 hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.

Předseda českých kardiologů prof. Linhart připomíná, že v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili. Nyní jich je přes 280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.

Na začátku prázdnin kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, o 10 %.

Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila.

Rubriky:  Medicína Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

14 GENŮ PRO OBEZITU – OBŽERSTVÍ,...

Obezita je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) považována za jednu z...

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí...

Pod pokličkou výroby kovových...

Jedinečná možnost se naskytne v sobotu 18. června všem sběratelům a fanouškům...

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Bude mateřské mléko pro děti z...

Stává se to čím dál častěji, matce se narodí dítě, ale ta není...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ve starověkém městě Ur se trestalo podle biblického hesla oko za oko

Ve starověkém městě Ur se...

Právo urputně hájí starověký král Šulgi. „Mezopotámští králové brali svůj úkol...
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku

Obr z Cardiffu: Vtípek, který...

„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky...
Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.