Domů     Příroda
Unikátní projekt CLAIRO (nejen) opavských fyziků pomáhá zlepšit životní prostředí
Jan Zelenka 27.10.2021

Jednou z oblastí, na které se zaměřuje jak ve své nabídce studia, tak vědeckou činností Fyzikální ústav v Opavě, je monitorování životního prostředí. V rámci této činnosti se ústav podílí už od roku 2018 na unikátním evropském projektu CLAIRO. Jeho součástí je inovativní výsadba zeleně, která je schopna dlouhodobě zachytávat látky znečišťující ovzduší, a to zejména prachové částice.

Díky tomu by právě tato vegetace mohla být v budoucnu významným přírodním filtrem pro znečištěné ovzduší..

Slezská univerzita v Opavě, jejíž součástí je Fyzikální ústav, je jedním z hlavních řešitelů projektu CLAIRO (CLean AIR and climate adaptation in Ostrava and Other cities), jehož nositelem je Magistrát města Ostravy.

Cílem projektu je systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat látky znečišťující ovzduší z různých zdrojů.  Hlavním úkolem je najít nejlepší mechanismy pro systematické snižování znečištění ovzduší pomocí uceleného návrhu výsadby městské zeleně a následné předání know-how dalším subjektům v Česku i v Evropě.

Vegetace jako čistička vzduchu

„Znečištění ovzduší patří mezi jedny z největších environmentálních problémů nejen Moravskoslezského kraje. Inovativní řešení nabízí projekt CLAIRO. Jde o výzkumný projekt vycházející z nápadu výsadby zeleně s maximalizací absorpce znečisťujících látek v ovzduší.

Snažíme se najít nejlepší mechanismy pro systematické snižování znečištění ovzduší pomocí uceleného plánování a výsadby městské zeleně,“ popisuje doc. Miloš Zapletal z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Ten se podílí na vytváření inovativních modelů záchytu látek znečišťujících ovzduší městskou zelení s využitím informací o znečištění i meteorologických dat. Součástí výzkumu je i vytvoření dostupné on-line databáze rostlin se schopností vyššího záchytu látek znečišťujících ovzduší.

Z navržené databáze se pak budou moci další zájemci poučit, jakou vegetaci a jaké postupy její výsadby použít ve snaze o zlepšení životního prostředí.

Jak to celé funguje?

„S ohledem na naměřené koncentrace suspendovaných částic PM10, ozonu, oxidů dusíku, meteorologických parametrů a provedených chemických analýz půdy bylo ve vybraných lokalitách Bartovice a Radvanice navrženo složení a struktura zeleně.

Měření koncentrací znečišťujících látek před výsadbou o po výsadbě vegetace provádí pracovníci VŠB TU Ostrava.“ popisuje Zapletal. Dodává, že data se odesílají do centrální stanice na VŠB-TU Ostrava a okamžitě jsou uložena do databáze.

„Naším záměrem bylo navrhnout víceúrovňový porost dřevin, který bude maximalizovat záchyt prachových částic, ozonu a oxidů dusíku z ovzduší. Použili jsme jak vzrostlé stromy s vytvořenou korunou, tak více kmeny s větvemi od země doplněné o keřové patro.

Pro různé druhy dřevin ve společenstvech modelujeme a hodnotíme záchyt prachových částic, ozonu a oxidů dusíku na základě naměřené koncentrace těchto znečišťujících látek v ovzduší a naměřených meteorologických prvků.

Vysázená zeleň je následně ošetřována speciálními zálivkami připravenými pracovníky Palackého univerzity v Olomouci, které posilují odolnost této vegetace,“ dodává Zapletal.

Projekt již prošel přípravnými fázemi a nyní probíhá testování. V případě, že se pozitivní dopad vysázené zeleně na kvalitu ovzduší měřením potvrdí, bude v posledním kroku postup aplikován i na další oblasti v rámci Moravskoslezského kraje.

Poznatky a zkušenosti získané během projektu jsou a boudou předány například při školení expertů a zástupců měst nejen u nás, ale také v Evropě. Tato fáze začala v letošním roce.

První vlaštovky

Během dubna roku 2021 bylo vysázeno celkem 442 stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku v Ostravě, konkrétně v Radvanicích a Bartovicích, na území zrekultivovaném po bývalém úložišti popílku. Lokality pro výsadbu byly vybrány pod odborným dohledem vědců, cílem bylo do projektu zahrnout místa zatížená nejen silným znečištěním ovzduší, ale i s odlišnými půdními vlastnostmi za účelem sledování odolnosti rostlin vůči vnějším vlivům.

Vědci zeleň ošetřili přípravkem s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažky z mořských řas, které by měly učinit vegetaci odolnější vůči látkám znečišťujících ovzduší.

V tuto chvíli již probíhá sběr dat a jejich následná analýza. Průběžné výsledky projektu byly prezentovány doc. Zapletalem na mezinárodní konferenci “Air Pollution threats to Plant Ecosystems” v městě Paphos na Kypru ve dnech 11.-15. října 2021.

Související články
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
Chilli papričky jsou dnes nedílnou součástí čínské kuchyně, především v podobě pálivé omáčky chili crisp, na kterou nedá řada lidí dopustit. Čína ale rozhodně není domovinou pálivých papriček, které tvoří základ této omáčky. Jak se tedy do Číny dostaly? Rostliny Capsicum, mezi které se řadí jak klasické papriky, tak i pálivé chilli papričky, pochází ze […]
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz