Domů     Příroda
Unikátní projekt CLAIRO (nejen) opavských fyziků pomáhá zlepšit životní prostředí
Jan Zelenka 27.10.2021

Jednou z oblastí, na které se zaměřuje jak ve své nabídce studia, tak vědeckou činností Fyzikální ústav v Opavě, je monitorování životního prostředí. V rámci této činnosti se ústav podílí už od roku 2018 na unikátním evropském projektu CLAIRO. Jeho součástí je inovativní výsadba zeleně, která je schopna dlouhodobě zachytávat látky znečišťující ovzduší, a to zejména prachové částice.

Díky tomu by právě tato vegetace mohla být v budoucnu významným přírodním filtrem pro znečištěné ovzduší..

Slezská univerzita v Opavě, jejíž součástí je Fyzikální ústav, je jedním z hlavních řešitelů projektu CLAIRO (CLean AIR and climate adaptation in Ostrava and Other cities), jehož nositelem je Magistrát města Ostravy.

Cílem projektu je systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat látky znečišťující ovzduší z různých zdrojů.  Hlavním úkolem je najít nejlepší mechanismy pro systematické snižování znečištění ovzduší pomocí uceleného návrhu výsadby městské zeleně a následné předání know-how dalším subjektům v Česku i v Evropě.

Vegetace jako čistička vzduchu

„Znečištění ovzduší patří mezi jedny z největších environmentálních problémů nejen Moravskoslezského kraje. Inovativní řešení nabízí projekt CLAIRO. Jde o výzkumný projekt vycházející z nápadu výsadby zeleně s maximalizací absorpce znečisťujících látek v ovzduší.

Snažíme se najít nejlepší mechanismy pro systematické snižování znečištění ovzduší pomocí uceleného plánování a výsadby městské zeleně,“ popisuje doc. Miloš Zapletal z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Ten se podílí na vytváření inovativních modelů záchytu látek znečišťujících ovzduší městskou zelení s využitím informací o znečištění i meteorologických dat. Součástí výzkumu je i vytvoření dostupné on-line databáze rostlin se schopností vyššího záchytu látek znečišťujících ovzduší.

Z navržené databáze se pak budou moci další zájemci poučit, jakou vegetaci a jaké postupy její výsadby použít ve snaze o zlepšení životního prostředí.

Jak to celé funguje?

„S ohledem na naměřené koncentrace suspendovaných částic PM10, ozonu, oxidů dusíku, meteorologických parametrů a provedených chemických analýz půdy bylo ve vybraných lokalitách Bartovice a Radvanice navrženo složení a struktura zeleně.

Měření koncentrací znečišťujících látek před výsadbou o po výsadbě vegetace provádí pracovníci VŠB TU Ostrava.“ popisuje Zapletal. Dodává, že data se odesílají do centrální stanice na VŠB-TU Ostrava a okamžitě jsou uložena do databáze.

„Naším záměrem bylo navrhnout víceúrovňový porost dřevin, který bude maximalizovat záchyt prachových částic, ozonu a oxidů dusíku z ovzduší. Použili jsme jak vzrostlé stromy s vytvořenou korunou, tak více kmeny s větvemi od země doplněné o keřové patro.

Pro různé druhy dřevin ve společenstvech modelujeme a hodnotíme záchyt prachových částic, ozonu a oxidů dusíku na základě naměřené koncentrace těchto znečišťujících látek v ovzduší a naměřených meteorologických prvků.

Vysázená zeleň je následně ošetřována speciálními zálivkami připravenými pracovníky Palackého univerzity v Olomouci, které posilují odolnost této vegetace,“ dodává Zapletal.

Projekt již prošel přípravnými fázemi a nyní probíhá testování. V případě, že se pozitivní dopad vysázené zeleně na kvalitu ovzduší měřením potvrdí, bude v posledním kroku postup aplikován i na další oblasti v rámci Moravskoslezského kraje.

Poznatky a zkušenosti získané během projektu jsou a boudou předány například při školení expertů a zástupců měst nejen u nás, ale také v Evropě. Tato fáze začala v letošním roce.

První vlaštovky

Během dubna roku 2021 bylo vysázeno celkem 442 stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku v Ostravě, konkrétně v Radvanicích a Bartovicích, na území zrekultivovaném po bývalém úložišti popílku. Lokality pro výsadbu byly vybrány pod odborným dohledem vědců, cílem bylo do projektu zahrnout místa zatížená nejen silným znečištěním ovzduší, ale i s odlišnými půdními vlastnostmi za účelem sledování odolnosti rostlin vůči vnějším vlivům.

Vědci zeleň ošetřili přípravkem s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažky z mořských řas, které by měly učinit vegetaci odolnější vůči látkám znečišťujících ovzduší.

V tuto chvíli již probíhá sběr dat a jejich následná analýza. Průběžné výsledky projektu byly prezentovány doc. Zapletalem na mezinárodní konferenci “Air Pollution threats to Plant Ecosystems” v městě Paphos na Kypru ve dnech 11.-15. října 2021.

Související články
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
Zaoceánský parník HMHS Britannic se potopil za první světové války v listopadu 1916 poté, co najel na námořní minu. Na konci října letošního roku ho zkoumali členové české expedice Britannic 2025 pod vedením Petra Slezáka. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce, ve které se vrak v Egejském moři nachází, patří jeho zkoumání k nejnáročnějším na […]
Příroda 3.11.2025
Hurikán Melissa, označovaný také za bouři století, který na konci října 2025 tvrdě zasáhl oblast Karibiku a destruktivně udeřil na Jamajku, může být podle odborníků jakousi mrazivou ochutnávkou toho, co nás v budoucnu čeká Co to vlastně hurikány jsou? Jedná se o bouře vznikající v tropických oceánských oblastech. Ne všude jsou ovšem jako hurikány označovány. Tento […]
Před téměř čtyřmi desetiletími objevili vědci uvnitř impaktního kráteru, nacházejícího se na ostrově Devon, jež je součástí kanadských ostrovů královny Alžběty, soubor dokonale zachovaných fosilií. Ty nyní konečně vydaly své tajemství. Patřily vyhynulému druhu bezrohého nosorožce, který žil před 23 miliony let. Odborníci zvíře pojmenovali Epiatheracerium itjilik, což v inuktitutštině znamená „mráz“ nebo „ledový“. Svojí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz