Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující životní prostředí. Chov hovězího stojí podle vědců za 60 procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby. Velkou hrozbou je především metan, a pak dusík v kravské moči.

Vědci se proto snaží malé vyměšování zachytávat a pak ji řízeně rozkládat..

Podle výzkumů jedna jediná kráva při svém zažívání denně vyprodukuje asi 235 litrů metanu. Pro životní prostředí znamená stejnou zátěž jako menší auto, protože metan je v ekvivalentu k CO2 20krát škodlivější skleníkový plyn.

Takže zatímco doprava má na svědomí asi 14 procent emisí skleníkových plynů, produkce hovězího až o několik procent víc.

Nejde přitom jen o kravské zažívání – nebezpečná je i kravská moč, obsahující dusík. Ten se v půdě přemění na dusičnany, které se dostávají do vodních zdrojů, řek a jezer, kde zapříčiňují nadměrný růst řas a sinic.

Oxid dusný, jenž je dalším produktem rozkladu kravské moči, je přitom až 300krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Jediné zvíře za den vyloučí desítky litrů moči a navíc kilogramy plynů a exkrementů. Celosvětově.

Ranní cesta na malou

Jakkoliv se to může zdát zvláštní, ukazuje se jako nejnadějnější způsob řešení zrovna ten nejkomičtěji působící. Odborníci by rádi naučili stáda chodit na latrínu. Vědci vycházeli z toho, že jde o inteligentní zvířata, která se dokážou dobře učit.

„Krávy močí více, když se ráno probudí, což ukazuje, že jsou schopné zadržet močení. V jejich neurofyziologii není nic, co by je radikálně odlišovalo od zvířat, jako jsou koně, opice a kočky, které vykazují schopnost užívat latrínu,“ vysvětluje jeden z autorů studie Lindsay Matthews pohnutky, proč je trénovat, aby se vyprazdňovaly jen na určitém místě, a jejich výměšky se tak mohly zachytit a šetrně zpracovat, aby co nejméně poškozovaly okolní prostředí.

Více se dočtete v čísle 12/2021.