Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli. Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) produkuje během páření dva různé zvuky – první představuje nízkofrekvenční sérii bublajících zvuků a druhý je rychlý a syčivý zvuk, tzv. pšoukání.

Individualita při vokalizaci samce tetřívka může samicím pomoci při výběru partnera k páření a samcům může umožnit rozpoznání a zhodnocení konkurence.

Vědci z České zemědělské univerzity v nahrávkách zvuků tetřívka našli rozdíly v jednom z jeho zvukových projevů – v tzv. pšoukání. Tyto zvuky zpracovali ve speciálních akustických programech, díky čemuž byl odhalen individuální ráz pšoukání u tetřívků. Jednotlivé zvukové projevy byly určeny s téměř 80% přesností.

Badatel Richard Policht označil výsledek za jedinečný, jelikož analýza probíhala právě na nahrávkách pšoukání, jež se řadí do tzv. nevokálních akustických projevů, což znamená, že signál není produkován přímo zpěvným ústrojím – syringem.

Většina akustických studií se věnuje vokálním signálům, tato studie je doposud druhá, která se zaměřila na opačný typ ptačí vokalizace.

„V nepřehledném prostředí je často těžké určit počet jedinců, natož pomocí jejich vokalizace. Pokud by se podařilo rozpoznat kohoutky z nahrávky pořízené v ústraní, nebylo by nutné vyhledávat je jednotlivě, a rušit tak průběh toku.

Navíc bychom mohli sledovat, jestli a kteří jedinci se následující roky vrací na stejné lokality,“ sdělila Lucie Hambálková, která měla k dispozici analýzu 426 nahrávek zvukových projevů tetřívka zaznamenaných ve Finsku v letech 2012 a 2013 a v národním parku Cairngorms ve Skotsku v roce 2019.