Domů     Medicína
Rezistenci vůči antibiotikům mohou vyřešit bakteriální viry
Martin Macourek 24.8.2021

Stále větší počet bakterií odolává antibiotikům tak zdatně, že někdy léčba vůbec nezabere. Tým mladých vědců z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto zaměřil na nový způsob léčby, který antibiotika kombinuje s působením bakteriálních virů – bakteriofágů.

Ty umí bakterie zlikvidovat. .

Bezpečnost bakteriofágů je ověřována sekvenováním jejich DNA.

Studie účinnosti již ukázaly, že určité kombinace fágů a antibiotik mají schopnost potlačit bakteriální infekci efektivněji, než je tomu při odděleném použití buď antibiotik, nebo fágů.

Členka výzkumného týmu Jiřina Havránková při sekvenaci DNA, která je nezbytným krokem k ověření bezpečnosti bakteriofágů.

„Společné podávání fágů a antibiotik navíc zamezuje vzniku a šíření rezistentních bakterií. To je dáno tím, že si bakteriální populace nedokáže dostatečně rychle vytvořit rezistenci k fágu i antibiotiku zároveň, jelikož se mechanismy rezistence k oběma agens často navzájem vylučují.

Nicméně v současné době nejsou na evropském trhu dostupná žádná kombinovaná léčiva založená na tomto typu synergie,“ uvedl hlavní řešitel projektu Tibor Botka z Laboratoře molekulární diagnostiky mikroorganismů při Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU.

Při izolaci bakteriofágových částic je prvním krokem jejich separace z fágového lyzátu pomocí vysokootáčkové centrifugace.

Na řadě je zlatý stafylokok

Projekt vedený Botkou se opírá o výzkum, který je na jeho pracovišti prováděn již delší dobu: „Zaměřili jsme se na druh Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), protože právě rychlý nárůst jeho antibiotické rezistence vyhodnotila Světová zdravotnická organizace jako jedno z nejzávažnějších rizik,“ vysvětluje Botka s tím, že cílem projektu je připravit kombinace antibiotik a terapeutických stafylokokových fágů tak, aby si poradily s rezistentními kmeny zlatého stafylokoka.

„Vybrali jsme dva odlišné fágy a předpokládáme, že by se při potlačení bakteriálního onemocnění mohly vhodně doplňovat. Vyvíjené směsi musí splňovat základní kritéria, jako je účinnost, vhodná forma aplikace a především bezpečnost.

Její míru budeme porovnávat se standardní léčbou antibiotiky. Po optimalizaci přípravky otestujeme i na myším modelu,“ představuje Botka plán výzkumu, na který vědci získali juniorský grant Agentury pro zdravotnický výzkum ČR.

Pro přípravu materiálu se využívá ultračistá voda.

„Na konci výzkumu bychom tedy měli mít v ruce účinný preparát šitý na míru konkrétnímu pacientovi. Bude obsahovat fágy a antibiotikum s koncentrací vhodnou k léčbě, ale nezničí přitom přirozenou populaci prospěšných bakterií,“ upřesnil vedoucí laboratoře Jiří Doškař, jehož prostřednictvím je laboratoř zapojena do prestižní mezinárodní iniciativy, která se zaměřuje na vypracování postupů a zásad pro bezpečnost fágové terapie.

Nevhodným užíváním antibiotik jsme stvořili super odolné bakterie

„Tyto vysoce rezistentní kmeny bakterií se vyskytují zejména v nemocničním prostředí. Zvlášť nebezpečné jsou infekce způsobené takzvanými multirezistentními kmeny, které již nelze dostupnými antibiotiky úspěšně léčit.

Vývoj syntetických antibiotik je velmi nákladný a časově náročný a v současné době se již prakticky zastavil. Poptávka farmaceutických společností a lékařů po nových účinných léčivech stoupá,“ uvádí Botka.

Vliv synergického efektu fágů a antibiotik na růst bakterií lze analyzovat pomocí destičkového spektrofotometru.

Jednou z cest, jak tento problém řešit, je podle něj návrat k léčbě pomocí fágů, která se slibně rozvíjela v před-antibiotické éře a v některých státech přetrvala dodnes. Fágovou terapii antibiotika v minulosti rychle nahradila, a to především pro své univerzální použití, které však zároveň vedlo k současné antibiotické krizi.

Vývoj a příprava fágových terapeutik je časově i finančně mnohem méně náročná než u antibiotik. Bohužel, v důsledku absence regulačních pravidel pro registraci zůstává v západním světě fágová terapie stále jen experimentální léčbou.

Kromě problému s registrací se využití fágů potýká také s přetrvávající neopodstatněnou nedůvěrou lékařů i pacientů, a to zejména pro virovou podstatu preparátu a z obavy o dostatečnou účinnost. Právě kombinace s antibiotiky by mohla tuto nedůvěru překlenout.

Související články
Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neurotransmiteru dopaminu v mozku, což má za následek poruchy hybnosti. Po Alzheimerově chorobě je to druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě, v současnosti na něj neexistuje lék. Lékaři ale odhalili důležité souvislosti, které by k jeho nalezení v nepříliš vzdálené budoucnosti vést mohly. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální […]
Medicína 18.3.2025
Tím, jak se lidé dožívají stále vyššího věku, se jich značná část potýká s neurodegenerativními onemocněními, jako jsou stařecká demence či Alzheimerova choroba. Aktuálně neexistuje účinný nástroj k časné detekci těchto problémů, lidé tak podporu, kterou si jejich zdravotní stav zaslouží, získávají až se zpožděním. To by do budoucna mohl změnit jednoduchý a bezbolestný test! […]
Medicína 16.3.2025
Konopí je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, a i proto jsou jeho dlouhodobé účinky na lidské zdraví předmětem intenzivního výzkumu. Nejnovější studie naznačuje, že užívání látek obsažených v konopí může být spojeno s epigenetickými změnami, tedy s úpravami v regulaci genů, které ovlivňují fungování organismu, aniž by měnily samotnou DNA. Tým vědců z […]
Medicína 14.3.2025
Na světě žije asi 40 milionů lidí s nákazou HIV, z toho dvě třetiny v Africe. Moderní léky již umí infekci potlačit, ale nakaženého viru nezbaví. Ročně se jím pak nově nakazí asi milion lidí, přičemž vakcína je stále v nedohlednu. Nyní ale začalo svítat na lepší časy. Nový injekčně podávaný lék zvaný lenacapavir totiž […]
Medicína 14.3.2025
Nová studie, za kterou stojí tým vedený Sebastiaanem van Heeschem z Oncode Institute v nizozemském Utrechtu, odhalila v lidském genomu celou armádu „podměrečných“ genů, kódujících takzvané mikroproteiny, jež jsou tvořené méně než stovkou aminokyselin, o nichž se dříve vědci domnívali, že nejsou příliš důležité. Mýlili se! Lidský genom je souhrnem veškeré genetické informace zapsané v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz