Domů     Vesmír
Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali disk hmoty umožňující vznik měsíců kolem extrasolární planety
Martin Janda 23.7.2021

Díky radioteleskopu ALMA se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce..

„Naše práce oznamuje spolehlivou detekci disku, ve kterém by se mohly formovat měsíce,“ říká Myriam Benisty (University of Grenoble, Francie; University of Chile, Chile), vedoucí vědeckého týmu podepsaného pod výzkumem, jehož výsledky byly prezentovány v časopise Astrophysical Journal Letters.

„Pozorování získaná radioteleskopem ALMA mají tak mimořádné rozlišení, že jsme mohli spolehlivě identifikovat souvislost mezi diskem a planetou. Poprvé jsme byli také schopni určit jeho velikost,“ vysvětluje Myriam Benisty.

Popsaný cirkumplanetární disk obklopuje extrasolární planetu PDS 70c, jednu z dvojice obřích Jupiteru podobných plynných planet obíhajících kolem hvězdy vzdálené asi 400 světelných let od Slunce. Astronomové již v minulosti u této exoplanety nalezli známky disku, ve kterém by se mohl formovat měsíc planety, ale až dosud nebyli schopni ho spolehlivě odlišit od okolního prostředí a tato pozorování potvrdit.

Týmu pod vedením Myriam Benisty se navíc podařilo zjistit, že disk má průměr srovnatelný se vzdáleností Slunce-Země a obsahuje dostatek hmoty pro tvorbu až tří satelitů o velikosti našeho Měsíce.

Výsledky přinášejí nejen klíčové informace o počátcích vývoje přirozených planetárních satelitů. „Tato nová pozorování jsou zároveň velmi důležitá pro ověření teorií formování planet, které až dosud nebylo možné testovat,“ říká spoluautor studie Jaehan Bae (Earth and Planets Laboratory of the Carnegie Institution for Science, USA).

Planety vznikají v prachových discích kolem mladých hvězd, ve kterých díky nabalování hmoty během svého růstu vytvářejí mezery. Při tomto procesu může planeta získat svůj vlastní cirkumplanetární disk, který k jejímu vývoji přispívá tak, že reguluje množství dopadající hmoty.

Zároveň však může dojít k tomu, že se materiál uložený v disku začne prostřednictvím kolizí shlukovat do větších těles a nakonec se kolem planety mohou vytvořit měsíce.

Astronomové však ještě plně nerozumí detailům těchto procesů. „Stručně řečeno, stále není jasné kdy, kde a jak se planety a jejich měsíce formují,“ upřesňuje další ze spoluautorů Stefano Facchini (vědecký asistant ESO).

„Dosud bylo objeveno přes 4000 exoplanet, ale všechny byly nalezeny ve vyvinutých planetárních systémech. Planety PDS 70b a PDS 70c připomínají pár Jupiter-Saturn ve Sluneční soustavě a jsou jedinými známými objekty tohoto typu, které jsou stále ve fázi zrodu,“ upozorňuje spoluautorka článku Miriam Keppler (Max Planck Institute for Astronomy, Německo).

„Tento systém nám tak nabízí unikátní příležitost ke sledování a výzkumu procesů formování planet a jejich měsíců,“ dodává Stefano Facchini.

Dvojice planet PDS 70b a PDS 70c tvořící tento planetární systém byla objevena dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) v roce 2018 respektive 2019 a od té doby byla mnohokrát sledována řadou dalších teleskopů a přístrojů [2].

Nejčerstvější pozorování s vysokým rozlišením získaná radioteleskopem ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimeter Array) nyní astronomům umožnila nahlédnout do této soustavy ještě hlouběji. Kromě potvrzení pozorování cirkumplanetárního disku kolem planety PDS 70c a výzkumu jeho velikosti a hmotnosti, se rovněž podařilo potvrdit, že planeta PDS 70b nejeví žádné viditelné známky podobné struktury, což by mohlo znamenat, že prostředí v místě jejího zrodu bylo ochuzeno o prach právě působením druhé planety PDS 70c.

Ještě detailnější pochopení podmínek panujících v tomto planetárním systému přinese dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který je ve fázi výstavby na hoře Cerro Armazones v chilské poušti Atacama.

„ELT bude pro tento výzkum klíčovým přístrojem. S mnohem větším rozlišením budeme schopni zmapovat tuto soustavu do detailu,“ doplňuje spoluautor práce Richard Teague (Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian, USA).

Zdroj: Evropská jižní observatoř

Související články
Vesmír 20.4.2026
Tohle vesmírné těleso nevypadá jako místo ideální pro život. Pokrývá ho masivní ledová krusta, ovšem pod ní se nachází oceán, kde není nouze o organické sloučeniny. Záhadný ledový měsíc přitom skrývá více tajemství, která experti z celého světa touží odhalit. Mohl by být jen jedním z měsíců planety Saturnu. Ovšem Enceladus, jehož název pochází z […]
Vesmír 12.4.2026
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl […]
Vesmír 11.4.2026
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Vesmír 4.4.2026
Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz