Nechápavé a často výsměšné reakce zaměstnavatelů a nadřízených na migrénu jsou denním chlebem statisíců lidí, kteří touto nemocí trpí. Část z nich to přiznala v unikátním dotazníkovém šetření, které provedla pacientská organizace Migréna-help a kterého se zúčastnilo 1200 respondentů.
Přibližně 60 % pacientů s migrénou omezuje jejich nemoc v hledání práce, někteří dostávají výtky nebo dokonce výpověď. Většina (67,6 %) tak svoji nemoc před zaměstnavatelem a kolegy raději tají.
„Poznatky ze šetření jsme využili k vytvoření online praktické příručky jak na migrénu v práci. Zhotovili jsme také materiál pro nadřízené a majitele firem, který by je měl navést, jak k lidem s migrénou přistupovat,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.
Se svou nemocí totiž šéfa seznámí pouhých 32,4 % respondentů. Úlev se nakonec dočká 20,5 % zaměstnanců. S negativní odezvou kolegů na tyto úlevy se pak setkalo 45,8 % těch, kdo je získali. Dostává se jim reakcí typu „hlava bolí každého,“ nebo „to si vymýšlíš“.
Výjimkou nejsou ani nařčení z hypochondrie, lenosti, psychické lability či simulace.
Migréna má dle lékařů mnoho podob, někoho ochromí bolestí, zvracením, částečnou ztrátou zraku nebo komunikačních schopností a motorických funkcí. Přesto 76,7 % osob pokračuje v práci i přes záchvat migrény.
„Podle Evropské aliance pro migrénu (EMHA) jde o tzv. efekt zvyku. Protože lidé s migrénou své onemocnění skrývají, předstírají také, že jim nic není, a pracují dál – neznamená to však, že by je nic nebolelo.
Z mých zkušeností pak dochází k nadužívání volně dostupných analgetik a triptanů, které mají projev nemoci zmírnit,“ pokračuje Rýza Blažejovská.
Česká republika však v tomto zkresleném vnímání migrény není sama. Z podobného průzkumu, který EMHA provedla mezi 3 342 lidmi trpícími migrénou ze sedmi evropských zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Irsko, Německo a Portugalsko) a nazvala jej „Migréna v práci“, vyplynulo, že 11,7 % dostalo výpověď nebo jim nebyla prodloužena pracovní smlouva, 32,3 % mělo problém práci vůbec získat a 42,1 % se potkalo s jinými potížemi typu sankce, či výtka a podobné.
V Česku uvedlo 96,4 % dotazovaných pacientů, že je v práci vystaveno spouštěčům migrény, například hluku, stresu či prudkému osvětlení.
V Česku se s migrénou potýká přibližně milion lidí. K normálnímu životu jim může pomoci preventivně podávaná biologická léčba (tzv. anti-CGRP terapie). K té se pacienti dostanou ve specializovaných centrech pro léčbu bolesti hlavy – v ČR jich je přes 30. „Pojišťovny proplácí biologickou léčbu – tzv.
anti-CGRP terapii – specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ vysvětlila neuroložka MUDr. Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Podle šetření se dalšího kariérního postupu musí vzdát 18,1 % dotazovaných a 14,8 % se kvůli migréně potýká s finančními potížemi. „V oboru pracuji přes 30 let a za tu dobu získali z mých stovek pacientů invalidní důchod prvního stupně pouze dva lidé.
Není to jednoduché, nemoc není stále vnímána vážně – nezabije vás, zato zničí život,“ říká MUDr. Medová. Jak dále uvádí, pacienti plýtvají dovolenou na zvládnutí nemoci, někdy ani to nestačí a dočkají se výpovědi.
