Proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace? Vysvětlení přinášejí biologové z Přírodovědecké fakulty UK

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň.

Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports.

Demografický přechod, tedy zpomalení až zastavení populačního růstu při dosažení dostatečné hladiny životní úrovně, je zcela univerzální jev, který nejspíš zachrání lidstvo před přelidněním a zabrání tak vyčerpání zdrojů naší planety.

Dosud se předpokládalo, že důvodem zpomalení populačního růstu je zvýšená konkurence mezi jedinci v moderním světě, která nutí rodiče investovat více do několika málo potomků, namísto méně investovat do každého z mnoha potomků.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní ukázali, že příčinou nejspíš není kompetitivnost současného prostředí v rozvinutém světě, ale zlepšený zdravotní stav jeho obyvatel a s ním spojený biologicky naprogramovaný přechod od rychlé k pomalé životní strategii.

S příchodem zemědělství a následně ještě více s přechodem k životu v lidnatých sídlech, kde se snadno šíří infekce, se zhoršil průměrný zdravotní stav většiny lidí a tím došlo ke snížení jejich očekávané doby dožití.

Na takové snížení reagují všechny druhy živočichů a rostlin přechodem na tzv. rychlou životní strategii – snaží se rozmnožit dříve, než se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že se rozmnožovat nebudou moci.

V dostatečně rozvinutých zemích se v posledních zhruba 70 letech zdravotní stav obyvatel zlepšil natolik, že se lidé vrátili k pomalé strategii, tedy odložili reprodukci do pozdějšího věku. Na souboru 33 tisíc osob nyní čeští vědci ukázali, že čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu a tím později zahajuje rozmnožování.

Zdravější ženy dokonce později pohlavně dospívají a později zahajují sexuální život. Čeští vědci ve svém novém článku navrhli nové vysvětlení populačního přechodu a ukázali, že zdraví lidé přecházejí na pomalejší životní strategii.

Zároveň i prokázali, že člověk přechází na rychlejší strategii už na základě svých genetických predispozic, tedy ještě dříve, než dojde ke zhoršení jeho zdraví.