Zatímco dnešní muži si při nákupu spodního prádla mohou vybírat z mnoha střihů, materiálů i značkových kousků, jejich předkové často na výběr neměli. Prádlo z vybraných materiálů bylo výsadou aristokratů, a tak příslušníci nižších vrstev museli často improvizovat. Pojďte se s námi podívat, co pánové v historii ukrývali pod šaty.

Bederní rouška jako spodní i svrchní oděv

Prvním předchůdcem spodního prádla, jak ho známe dnes, byla pravděpodobně bederní rouška, kterou nosili naši pravěcí a starověcí předchůdci. První bederní roušky byly tvořené různými přírodními materiály a⁠ jejich úkolem bylo chránit intimní partie před mechanickým poškozením nebo chladem. V teplejších klimatických podmínkách pak roušky fungovaly zároveň jako svrchní a jediný pánský oděv.

Bederní roušku mohl tvořit také pruh textilního materiálu nebo kůže, který se protáhl mezi nohama a následně zavázal kolem pasu. Další možností byl trojúhelník látky překrývající genitálie se šňůrkami na zavázání. A jiné kultury zase dávaly přednost roušce, která se střihově podobala sukni s opaskem pro upevnění v pase. S tímto střihem se ostatně u některých kmenů můžete setkat dodnes.

Od bruchů k pánům v punčochách

Muži v raném středověku pod šaty nosili bruchy (z německého výrazu brouchen) –⁠ volné spodky v délce po kolena, do poloviny lýtek nebo až ke kotníkům. Konce nohavic se zavazovaly k nohám, aby prádlo lépe sedělo. V závislosti na finanční situaci majitele mohly být bruchy z hrubšího nebo jemnějšího plátna, lnu, vlněné příze, nebo dokonce z hedvábí.

V době vrcholného středověku přišly do módy zdobené a často různobarevné úzké nohavice a punčochy, které odhalovaly linii nohou. Proto se se pánské spodní prádlo muselo výrazně zkrátit, aby nekazilo estetický dojem. Nohavice, které uprostřed nebyly spojené, doplňovaly kabátce v prodloužené délce, která se postupem času zkracovala přibližně na úroveň kyčlí.

Pro prádlo do obchodu S vynálezem spřádacího stroje v poslední třetině 18. století začala růst obliba bavlněné příze, která byla dostupnější pro širší vrstvy obyvatel. V 19. století si lidé díky rozmachu průmyslové výroby mohli spodní prádlo, které se do té doby šilo podomácku nebo na míru u krejčího, konečně pořídit v obchodě. V Americe se v této době těšily velké oblibě „union suits“, propínací overaly, které oblékali nejen muži, ale také ženy a děti.

Pánské spodní prádlo v podobě kraťasů, jak ho známe dnes, zpopularizovali vojáci v 1. světové válce. Ti pod uniformami nosili krátké kalhoty se všitým poklopcem, jejichž šíře se na bocích regulovala pomocí šňůrek. Předchůdci dnešních trenek byly pro muže pohodlné a praktické, a tak se staly jednou z inspirací pro moderní pánské spodní prádlo.

Pánské prádlo, jak ho známe dnes

V poválečných 20. letech se prioritou výrobců spodního prádla stalo především pohodlí. A stále modernější textilní materiály tomuto trendu nahrávaly. Roku 1935 tak byly v Chicagu představeny první pánské slipy s „cudným“ vysokým střihem a překrývajícím se funkčním poklopcem ve tvaru písmene Y. I když v prvních letech neměly pružný pas, staly se rychle hitem.
Dnešní doba už slipům příliš nepřeje a pánové nejraději nosí boxerky, které jsou podobně přiléhavé, ale namísto vykrojeného střihu mají krátké nohavičky. Oblíbené ale zůstávají i volnější trenýrky. V pánských šatnících ovšem najdete i tanga nebo jockstrapy – slipy, jejichž zadní část tvoří pouze dva řemínky. Ty jsou oblíbené především u sportovců, protože i při pohybu dovolují pokožce dýchat. Inu, proti gustu… Jedno je ale jisté, ať už patříte mezi trenkaře, nebo slipaře, velký výběr kvalitního a značkového spodního prádla pro muže najdete v českém e-shopu Astratex.cz.