Domů     Vesmír
Planeta Merkur má ohon. Vypadá jako kometa
Jan Zelenka 18.5.2021

Víte, jaká je největší kometa ve Sluneční soustavě? Překvapivě to není kometa, ale planeta – Merkur. V posledních dnech se pozorovatelům po celém světě daří zachytit fotograficky poměrně výrazný ohon jdoucí od planety podobně jako u komet….

Planeta Merkur se dostala v posledních dnech do středu pozornosti díky její prchavě příznivé viditelnosti na večerní obloze. Tato viditelnost pozvolna končí, ovšem nese si s sebou jeden nezvyklý milník – mnoha pozorovatelům se kromě samotné planety objevil na fotografiích také ohon, který planeta překvapivě výrazně „natáhla“.

Ohon je způsoben stálým tlakem slunečního záření na nesmírně řídkou atmosféru Merkuru, která takto okamžitě uniká do vesmíru ve směru od Slunce. Za viditelností ohonu pak stojí sodík, který nejvíce rozptyluje sluneční záření.

Planeta Merkur je nejbližší planetou ke Slunci. Její průměr činí 4 879 kilometrů a naši mateřskou hvězdu obíhá po protáhlé dráze ve vzdálenosti mezi 46 a téměř 70 miliony kilometry. Merkur je na povrchu velmi podobný našemu Měsíci – zvrásněn dopady meteoritů, které na něm zanechaly nespočet kráterů.

Navzdory malé vzdálenosti od Slunce je Merkur také vlastníkem atmosféry. Ta je ovšem nesmírně řídká, téměř nedetekovatelná. Přesto Merkur svůj plynný obal má, tvořený je především z draslíku (téměř 32 %), sodíku (25 %), kyslíku (10 %) a dalších lehčích prvků a vodních par.

A právě pod náporem silného slunečního větru je Merkurova atmosféra prakticky neustále „odfoukávána“ do meziplanetárního prostoru.

Merkur a Měsíc 13. května. Ve výřezu je Merkur s ohonem přes speciální sodíkový filtr. Délka ohonu dosahuje až 1°. Foto: Andrea Alessandrini

.

Ohon planety Merkur dosahuje délky více jak 24 milionů kilometrů. Poprvé se o jeho existenci uvažovalo už v 80. letech minulého století, ale úspěšně jej astronomové detektovali až v roce 2001. Lépe jej pak prostudovala družice MESSENGER mezi lety 2011 a 2015, když planetu obíhala v těsné blízkosti.

To, co činí Merkurův ohon viditelným, jsou především atomy sodíku, které oproti ostatním prvkům v řídké Merkurově atmosféře dobře rozptylují sluneční záření, a to konkrétně ve vlnové délce 589 nanometrů (oranžově-žlutý odstín).

Z důvodů tzv. Dopplerova jevu (tedy jevu, kdy se mění vlnová délka záření kvůli změně vzájemné rychlosti pozorovatele vůči tělesu) se posouvají absorpční linie sodíku ve spektru Slunce, a tedy v určitém období je sodíkový ohon zcela neviditelný.

Nejlépe lze Merkurův ohon pozorovat zhruba 16 dní před průchodem planety přísluním anebo až 16 dní po něm. Takové období právě nastalo a lidé se proto mohli pokusit o nebývale úspěšná pozorování Merkurova ohonu.

Pozorování Merkurova ohonu zajímá astronomy i z jiného důvodu: Jeho pozorováním v různých časech na oběžné dráze planety se můžeme dozvědět sezónní změny v části Merkurovy atmosféry, a to s ohledem na případné události na Slunci, jako jsou sluneční erupce a výrony koronální hmoty.

Ačkoliv Merkurův ohon toto činí z planety s jistou nadsázkou největší kometu Sluneční soustavy, Merkura se vzhledem „vlasatice“ při běžném pozorování očima nespatříme. Planetu lze obecně vidět v obdobích její prchavé viditelnosti na obloze relativně snadno – bývá jako středně jasný bodový objekt pozorovatelná za soumraku anebo o několik dní později zase za rozbřesku.

Samotný ohon je ale velice slabý, prakticky se na pozemské obloze vytrácí. K jeho odhalení astronomové využívají úzkopásmové filtry propouštějící světlo právě v oné oranžovo-žluté oblasti.

Dalším problémem je pochopitelně světelné znečištění z měst – část městského osvětlení svítí ve velice blízké barvě jako Merkurův ohon, a tak je potřeba „lovit“ daleko od aglomerací. V těchto dnech byl ovšem ohon tak výjimečně jasný, že se objevilo i fotografické pozorování bez použití speciálního filtru. Na zachycení fotografové využívají dlouhé expozice a objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností (alespoň 300 mm), neboť ohon je na pozemské obloze za dokonalých podmínek zpravidla dlouhý jen asi 1° – tedy jako dva měsíční úplňky vedle sebe. Merkurova nejlepší viditelnost již končí, další období nás čeká na červencové ranní obloze (nízko za rozbřesku) a dobré období k jeho spatření nastane až v říjnu tohoto roku (opět ráno za rozbřesku).
Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz