Planeta Merkur má ohon. Vypadá jako kometa

Víte, jaká je největší kometa ve Sluneční soustavě? Překvapivě to není kometa, ale planeta – Merkur. V posledních dnech se pozorovatelům po celém světě daří zachytit fotograficky poměrně výrazný ohon jdoucí od planety podobně jako u komet…

Planeta Merkur se dostala v posledních dnech do středu pozornosti díky její prchavě příznivé viditelnosti na večerní obloze. Tato viditelnost pozvolna končí, ovšem nese si s sebou jeden nezvyklý milník – mnoha pozorovatelům se kromě samotné planety objevil na fotografiích také ohon, který planeta překvapivě výrazně „natáhla“. Ohon je způsoben stálým tlakem slunečního záření na nesmírně řídkou atmosféru Merkuru, která takto okamžitě uniká do vesmíru ve směru od Slunce. Za viditelností ohonu pak stojí sodík, který nejvíce rozptyluje sluneční záření.

Planeta Merkur je nejbližší planetou ke Slunci. Její průměr činí 4 879 kilometrů a naši mateřskou hvězdu obíhá po protáhlé dráze ve vzdálenosti mezi 46 a téměř 70 miliony kilometry. Merkur je na povrchu velmi podobný našemu Měsíci – zvrásněn dopady meteoritů, které na něm zanechaly nespočet kráterů.

Navzdory malé vzdálenosti od Slunce je Merkur také vlastníkem atmosféry. Ta je ovšem nesmírně řídká, téměř nedetekovatelná. Přesto Merkur svůj plynný obal má, tvořený je především z draslíku (téměř 32 %), sodíku (25 %), kyslíku (10 %) a dalších lehčích prvků a vodních par.

A právě pod náporem silného slunečního větru je Merkurova atmosféra prakticky neustále „odfoukávána“ do meziplanetárního prostoru.

Merkur a Měsíc 13. května. Ve výřezu je Merkur s ohonem přes speciální sodíkový filtr. Délka ohonu dosahuje až 1°. Foto: Andrea Alessandrini.

Merkur a Měsíc 13. května. Ve výřezu je Merkur s ohonem přes speciální sodíkový filtr. Délka ohonu dosahuje až 1°. Foto: Andrea Alessandrini

.

Ohon planety Merkur dosahuje délky více jak 24 milionů kilometrů. Poprvé se o jeho existenci uvažovalo už v 80. letech minulého století, ale úspěšně jej astronomové detektovali až v roce 2001. Lépe jej pak prostudovala družice MESSENGER mezi lety 2011 a 2015, když planetu obíhala v těsné blízkosti.

To, co činí Merkurův ohon viditelným, jsou především atomy sodíku, které oproti ostatním prvkům v řídké Merkurově atmosféře dobře rozptylují sluneční záření, a to konkrétně ve vlnové délce 589 nanometrů (oranžově-žlutý odstín).

Z důvodů tzv. Dopplerova jevu (tedy jevu, kdy se mění vlnová délka záření kvůli změně vzájemné rychlosti pozorovatele vůči tělesu) se posouvají absorpční linie sodíku ve spektru Slunce, a tedy v určitém období je sodíkový ohon zcela neviditelný. Nejlépe lze Merkurův ohon pozorovat zhruba 16 dní před průchodem planety přísluním anebo až 16 dní po něm. Takové období právě nastalo a lidé se proto mohli pokusit o nebývale úspěšná pozorování Merkurova ohonu.

Pozorování Merkurova ohonu zajímá astronomy i z jiného důvodu: Jeho pozorováním v různých časech na oběžné dráze planety se můžeme dozvědět sezónní změny v části Merkurovy atmosféry, a to s ohledem na případné události na Slunci, jako jsou sluneční erupce a výrony koronální hmoty.

Ačkoliv Merkurův ohon toto činí z planety s jistou nadsázkou největší kometu Sluneční soustavy, Merkura se vzhledem „vlasatice“ při běžném pozorování očima nespatříme. Planetu lze obecně vidět v obdobích její prchavé viditelnosti na obloze relativně snadno – bývá jako středně jasný bodový objekt pozorovatelná za soumraku anebo o několik dní později zase za rozbřesku.

Samotný ohon je ale velice slabý, prakticky se na pozemské obloze vytrácí. K jeho odhalení astronomové využívají úzkopásmové filtry propouštějící světlo právě v oné oranžovo-žluté oblasti.

Dalším problémem je pochopitelně světelné znečištění z měst – část městského osvětlení svítí ve velice blízké barvě jako Merkurův ohon, a tak je potřeba „lovit“ daleko od aglomerací. V těchto dnech byl ovšem ohon tak výjimečně jasný, že se objevilo i fotografické pozorování bez použití speciálního filtru.

Na zachycení fotografové využívají dlouhé expozice a objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností (alespoň 300 mm), neboť ohon je na pozemské obloze za dokonalých podmínek zpravidla dlouhý jen asi 1° – tedy jako dva měsíční úplňky vedle sebe.

Merkurova nejlepší viditelnost již končí, další období nás čeká na červencové ranní obloze (nízko za rozbřesku) a dobré období k jeho spatření nastane až v říjnu tohoto roku (opět ráno za rozbřesku).

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Trosky poničené ruské družice...

Ruský satelit Kosmos 1408 byl Ruskem zničen během testování antisatelitní zbraně...

Na sklonku června to uteklo....

Naše domovská planeta si před pár týdny připsala nový světový rekord. 29....

Kde hledat dokonalý pigment?

Pigmenty jsou práškové barvy, jež jsou prakticky nerozpustitelné nejen ve...

Jak se těží sůl?

Sůl kamenná je český název pro minerál halit. V minulosti se využívala nejen...

Jak se žije astronautům?

Život ve vesmíru se ani vzdáleně nedá srovnávat s tím na Zemi. Přestože...

Země hicuje – oceány se...

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné...

Pes dokáže odhalit pravou lidskou...

Podle nejčerstvější studie odborníků z Veterinární univerzity ve Vídni se psi...

Hustí démoni vesmíru: neutronové...

Z pohledu vesmírných rozměrů to jsou nepatrné objekty. Trénovaný člověk by...

Astronomové nalezli spící černou...

Mezinárodní expertní tým známý vyvrácením několika objevů černých děr...

Nejlépe nám bude v jámě: Podzemí...

S plánovaným pobytem člověka na Měsíci je to složité. Nástrah je příliš a...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhada velkého počtu dvojčat: Josef Mengele za jejich výskyt nemohl

Záhada velkého počtu dvojčat:...

Brazilské město Candido Godoi je zajímavé tím, že se zde vyskytuje velké...
První zvukovou nahrávku vynálezce vyryl do obyčejného papíru

První zvukovou nahrávku vynálezce...

Mechanické, magnetické či optické stopy zvukových vln, které...
Fibrilace síní – nová epidemie Evropy!

Fibrilace síní – nová epidemie...

V Evropě postihuje v současnosti fibrilace síní asi 11 milionů...
Co prozradily oštěpy neandertálců?

Co prozradily oštěpy neandertálců?

Poslední archeologické nálezy stojí za přehodnocením teorií o životě neandrtálců (Homo...
Jedna, nebo dvě hlavy? Německou orlici zhyzdil hákový kříž

Jedna, nebo dvě hlavy? Německou...

Už mince ze 12. století zdobí symbol orlice. Císaři Svaté říše římské se...
Donutil Ernest von Koerber TGM k odchodu do exilu?

Donutil Ernest von Koerber TGM k...

Jaké byly začátky první československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka...
Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd pyskatý (Melursus ursinus) je šelma patřící k menším druhům...
Svátek nejmenších: Dětem jako první vzdal hold turecký prezident Atatürk

Svátek nejmenších: Dětem jako...

„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého...
Museli jsme za svoji účast v bojích pod křídly RAF zaplatit?

Museli jsme za svoji účast v...

„Rudý kroužek s nápisem Fire výstražně září a v optickém zaměřovači před naším...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.