Domů     Příroda
Bez pravidel to nejde, ani v přírodě!

komerční sdělení

Všechno na světě má nějaká pravidla nebo zákonitosti. Bez nich nemůže dobře fungovat nic, co děláme. Lidské vztahy, obchod, mezinárodní dohody a ani příroda se bez nich neobejde. Zkrátka jedno souvisí s druhým, a kdo to nehodlá přijmout, měl by si oživit pořekadla typu „Jak se do lesa volá…, kdo jinému jámu kopá…, boží mlýny melou pomalu…“ atd.

Jedna z oblastí, kde zákonitosti a pravidla mají nesmírný význam, je již příroda. Na počátku šedesátých let vyrazila do divočiny malá skupina mladých vědců, motivovaná zvědavostí, jak příroda funguje. Procházeli nejvzdálenější a nejpozoruhodnější místa na Zemi – od majestátního Serengeti po amazonskou džungli;

od Severního ledového oceánu po tichomořské přílivové nádrže – a odhalili jedinečnou sadu pravidel, která řídí celý život. Jejich průkopnická práce by nás měla přimět změnit pohled na přírodu jako takovou.

Mezi miliony druhů na naší planetě jsou některé mnohem důležitější než ostatní. Nazývali tyto druhy „základními kameny“, protože drží přirozený svět, nebo lépe řečeno okolní ekosystém, pohromadě. Když se odstraní tyto kameny, ekosystémy se rozpadnou a zhroutí – což je něco, co si ve všech důsledcích neumíme dost dobře představit.

A jednoho dne bude pozdě. Tedy pokud se nebudeme novými znalostmi řídit.

První, kdo použil termín „keystone species“ (základní kameny) byl Bob Pain. Významově šlo o jedince, kteří měli mimořádné důležitý vliv na okolní živočichy. Základní kameny udržovaly diverzifikaci v ekosystému.

Bob učinil svůj objev během výzkumu na tichomořském pobřeží v zátoce Mukkaw. Zjistil, že když z přirozených přílivových bazénů, které překypovali životem, různými barvami a především živočichy, odstraní hlavního predátora, oranžovou hvězdici, ekosystém v bazénku se již po pár týdnech změní na nepoznání. Tak došlo k jednomu z nejdůležitějších experimentů v historii ekologie.

Podobné experimenty následně přeběhli v různých částech země a jich závěry a poznatky mapuje dokument Pravidla Serengeti. V něm zkušený filmař Nicolas Brown ukazuje za pomoci pětice ekologů již zmíněného Boba Paine, Jima Estese, Mary Power, Tony Sinclaira a Johna Terborgha odolnost přírody i to, jak lze pravidla, která objevili, použít k obnově přírodního světa a dát tak lidstvu šanci znovu si představit svět takový, jaký by mohl a měl být.  Dokument není jen prezentací důvěryhodného výzkumu, kromě něj nabízí neocenitelné pohledy do světa přírody v době, kdy mnoho druhů čelí hrozbě vyhynutí a ukazuje, proč bychom měli mít snahu tyto druhy zachránit.

Jedna posloupnost, nebo chcete-li zákonitost za všechny, jak ji líčí Jim Estes. Vymírající mořské vydry v oblasti Aleutských ostrovů na Aljašce mají za následek přemnožení mořských ježků, moře jimi doslova přetéká.

Bez vyder, které se chovaly jako jejich hlavní predátor, ježci likvidují řasy, které poskytují zázemí rybám v době líhně. Ryb se tak vylíhne mnohonásobně méně, a co znamená úbytek ryb pro lidstvo asi každý tuší.

Celý tamější ekosystém se tak mění na nepoznání a diverzifikace bez „základních  kamenů“, kterým je v této oblasti právě mořská vydra, nadobro mizí.

Dokument Pravidla Serengeti nabízí pohled na zákonitosti jako celek, ryby jsou jen jednou z částí.

Jak, a či vůbec, můžeme znovu obnovit přírodu, sledujte čtvrtka 22. dubna v 19:50 na kanále Viasat Nature při příležitosti Mezinárodního dna Země. .

 

Trailer: 

https://youtu.be/mo2jEtRMKzo

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz