Byť je teprve březen, dá se s jistotou říci, že nový objev izraelských archeologů se stane jednou z nejvýznamnějších událostí letošního roku. Badatelé v Judské poušti jižně od Jeruzaléma totiž objevili nové fragmenty legendárních svitků..

První svitky byly v Izraeli nalezeny po skončení 2. světové války. Suchá planina na severozápadním břehu Mrtvého moře nazvaná Kumrán od toho okamžiku přitahovala archeology jako včelí úl medvědy. Postupně zde badatelé odkrývali další a další jeskyně, ve kterých byla mimo jiné ukryta pradávná svědectví sepsaná na kůži či v menší míře na papyru.

Stáří všech nálezů bylo různé, některé pocházely ze 7. století př. n. l., jiné byly staré 600 let. Co se týče samotných svitků, nejstarší z nich pochází ze 3. století před naším letopočtem. Nejmladší je pak z roku 70 našeho letopočtu, tedy z doby, kdy křesťanství bylo zatím jen jedním z mnoha judaistických proudů.

Archeologové nyní nalezli asi dvacet dosud neznámých fragmentů svitků. Objeveny byly v Jeskyni hrůz, která v šedesátých letech nabídla archeologům nález v podobě čtyřiceti lidských koster. Nicméně, název jeskyně podle izraelského ministerstva památek vychází z toho, že je přístupná jen s pomocí lan po strmém útesu.

Kromě fragmentů svitků, které v jeskyni byly pravděpodobně ukryty ve druhém století, kdy Židé povstali proti Římanům, archeologové objevili i dosud nejstarší dochovaný proutěný košík, pocházející z doby před deseti tisíci lety, a šest tisíc let starou mumie malé dívky.

Svitky obsahují nejstarší známé provedení Starého zákona. Texty jsou sepsány v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Největší kontroverzi dodnes vzbuzují svitky objevené v polovině padesátých let minulého století.

Tehdy se dokonce objevily dohady o tom, že bude nutné na základě nalezených svitků udělat zásadní úpravy v Bibli. Dnes se však většina vědců shodla na tom, že odchylky jsou pouze gramatického rázu, a není tak nutné nic přepisovat.

Svitky ovšem neobsahují pouze biblické texty. Jsou zde i knihy, které nebyly přijaty do hebrejského kánonu, např. Sírachovec, Kniha Tóbijáš nebo Kniha Báruch. Nescházejí zde ani komentáře, které se biblická psaní snaží vysvětlit.

Foto: NYT, Wiki