Vesmírné satelitní snímky pořízené v rámci programu Landsat doložily, že tam, kde byla lidmi vyhnána psovitá šelma dingo, se australské vegetaci daří podstatně hůře. Vyplývá to z provedené analýzy vědců z University of New South Wales, jejíž závěry byly uveřejněny v časopise Landscape Ecology.
Australské pláně byly po několik tisíců let domovinou predátora dinga, který je poddruhem vlka obecného (Canis lupus). Kvůli jeho křížení s domácími i divokými psy by však tento druh za pár let mohl z přírody zcela vymizet.
Podle ochránců přírody je ale zachování genetického dědictví tohoto zvířete důležité k udržení ekologické rovnováhy australských krajů. „Dingové jako největší pozemští predátoři v Austrálii loví kočky, lišky či dokonce kozy, tedy zvířata, která dovezli osadníci z Evropy a jejichž populaci je třeba kontrolovat,“ podotýkají odborníci.
Satelity z vesmíru po dobu 32 let bez přestávky mapovaly přírodu kolem plotu proti dingům, v jedné části sledované oblasti tato zvířata žila a ve druhé už ne. V místech bez dingů se podle nasbíraných dat rostlinám dařilo dlouhodobě hůře.
„Zmínění predátoři nepřímo ovlivňují podobu rostlinné pokrývky tím, že regulují počet klokanů a drobných savců,“ vysvětlil jeden z autorů studie Mike Letnic z University of New South Wales. „Když dingové z přírody zmizí, zvyšuje se počet klokanů.
To pak může vést k nadměrnému spásání, které dopadá na celý ekosystém,“ doplnil dále Letnic.
Podle vědců dingové v tomto ohledu sice nemusí být jedinou příčinou, rozhodně však hrají klíčovou roli. „Ústup vrcholných predátorů může mít na ekosystémy dalekosáhlé dopady, které se můžou projevit i na velmi velkých oblastech.
To však často zůstalo bez povšimnutí, protože z mnohých zmizeli už dávno,“ uzavřel Letnic.
