Čeští archeologové učinili zajímavý objev, který dokazuje, že provázanost prastarých evropských kultur byla větší, než se všeobecně předpokládalo. Kromě toho vyvrací tezi, že nejstarším slovanským písmem na našem území byla hlaholice.
V lokalitě Lány u Břeclavi vykopali archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity společně s keramikou pražského typu, která je spojována se Slovany, zvířecí žebro s vyrytým nápisem. Jedná se o nápis ve starogermánských runách.
Tento naprosto jedinečný objev je objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice.
„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ přibližuje nález vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu.
K analýze kosti použili odborníci nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ říká Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z Vídeňské univerzity jako runy tzv. staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2.
do 7. století našeho letopočtu. Abeceda staršího futharku byla tvořena 24 znaky, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nalezeném zlomeném žebru. Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda.
Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.
Až dosud se za nejstarší písmo u Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesl Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století našeho letopočtu. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.
Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodává Jiří Macháček.
Nenechte si ujít další zajímavé články
