Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se.

Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s covidem neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Stejně jako ti, kteří leželi kvůli těžšímu průběhu koronaviru v nemocnici. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je podle předsedkyně českých plicních lékařů prof.

Martiny Vašákové na spadnutí. Bude nejpozději v únoru.

„Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci.

Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá, ať už sama, nebo na doporučení, si stěžuje na únavu.

To, že na vině může být právě nedostatečná okysličenost, zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce.

„Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje prim.

MUDr. Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Jak dále uvádí, v její plicní ambulanci v Brandýse nad Labem je z nově příchozích přibližně třetina „postcovidových“. Podobně je tomu i v pražském plicním zařízení Medicon.

„Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi 40 nově příchozích postcovidových pacientů. Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru.

Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“ říká doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D. z Medicon.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu.

Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče. „Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži.

Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Denně vidíme lidi, zejména starší, kteří na covid umírají,“ uvádí pneumolog MUDr. Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče.

Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů.

„To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné.

Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává doc. Koblížek. Z celé skupiny těch, kteří onemocněli covid-19, má podle něj přetrvávající potíže přes 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky.

Co je to post covid syndrom?

Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:

– hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně

– zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid

– přímým účinkem viru

– intenzivní péčí