Rok 2020 byl ve znamení nejen pandemie, ale i krátkých dnů, dokonce nejkratších v historii měření. Bylo to dáno tím, že rotace Země se zrychlila.

Jeden pozemský den trvá zhruba 86 400 vteřin. Pro takové měření se používají atomové hodiny, které dokážou délku dne změřit v řádech milisekund. První takové hodiny se poprvé objevily v roce 1955, když je v Národní fyzikální laboratoři v britském Teddingtonu představil fyzik Louis Essen.

Dosavadní měření pomocí atomových hodin ukazovala, že rotace Země se pozvolna zpomaluje. To ovšem platilo jen do loňského roku. Než začal rok 2020, tak nejkratším dnem od roku 1973 byl 5. červenec 2005.

Tehdy vědci naměřili o 1,0516 milisekundy kratší den, než je obvyklé. Ovšem, už jen první polovina loňského roku tento rekord pokořila hned ve 28 případech. 19. července pak padl absolutní rekord, když den byl o 1,4602 milisekundy kratší než průměrný den.

Změna v rychlosti byla natolik zásadní, že se ve vědeckých kruzích uvažovalo, zda by v roce 2021 nebylo potřeba odečíst z ročního času jednu sekundu. Na rychlost rotace Země má vliv řada faktorů. Nejvýznamnějším z nich je působení Slunce, ale také Měsíce, svou roli ovšem hraje třeba i eroze hor nebo množství ledu, které se na zemi nachází.