Na unikátním projektu C-ROADS pracuje 18 evropských zemí, Česko bylo v trojici zakladatelů a dodnes je jedním z nejaktivnějších. Je tak daleko, že inteligentní dopravní systémy zavádí nejen na dálnice či do ulic velkých měst, ale hlasem budoucnosti brzy promluví také železniční přejezdy.

Stojíme na prahu (r)evolučního a chytrého cestování, kdy kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS) zajistí datovou výměnu mezi auty a infrastrukturou nebo mezi vozidly navzájem. Zatímco letošní končící rok byl především testovací/pilotní, další bude už finální.

Doprava ve městech i mimo ně se bude řídit vzájemně kompatibilními komunikujícími systémy a aplikacemi a každým dalším vybaveným dopravním prostředkem (MHD, vlaky, auta, IZS…) se posune bezpečnost a plynulost o kousek dál.

Spolek pokročilých

Aby auto komunikovalo s okolím, potřebuje nápovědu v podobě „chytré krabičky“. Ty jsou instalovány do vozidla buď při jeho výrobě, nebo se mohou dovybavit následně. „Vzhledem k současné pořizovací ceně v řádu nižších desítek tisíc korun jsou ale v současnosti vhodné zatím pro vozidlové parky (flotily) speciálních vozidel nebo vozidel veřejného sektoru jako např.

MHD, vozidla údržby nebo vozidla IZS, popř. pro pilotní testování,“ říká Ing. Martin Pichl, Ph.D., vedoucího oddělení ITS (inteligentních dopravních systémů), výzkumu a vývoje na ministerstvu dopravy, které projekt v tuzemsku koordinuje.

„Co se týče koncových uživatelů/řidičů, cílem je, aby těmito „krabičkami“ byla vozidla postupně vybavována už z výroby.“

Inteligence na přejezdech

A další meta? Křížení železnice se silnicí… společnost AŽD Praha spolu s firmou RADOM navrhly v projektu C-ROADS řešení umožňující nasazení inteligentních systémů na železniční přejezdy. Právě kvůli vysoké rizikovosti a míře smrtelných dopravních nehod.

Každoroční statistiky potvrzují na 170 událostí s přibližně 40 oběťmi a 70–100 zraněnými. To vše v důsledku nepozornosti a nekázni řidičů. Od pilotního nasazení si proto vývojáři slibují nejen ověření bezpečného fungování v součinnosti se zabezpečovacím zařízením přejezdů, ale především zjištění, jak informace na samotné řidiče působí.

Zda-li je včasná, srozumitelná a efektivní. K pilotnímu ověření byly vybrány přejezdy se světelným zabezpečovacím zařízením a případně i se závorami. Právě na nich je možné jednak zajistit napájení C-ITS systému, ale především získat důležitou informaci o blížícím se vlaku.

Vysílač v radiovém pásmu ITS G5 (5,9 GHz) na přejezdu vyšle blížícím se vozidlům zprávu, jež se zobrazí na palubním systému. Řidič bude v tu chvíli informován o tom, zda je přejezd ve výstraze a případně jestli se blíží se vlak či drážní vozidlo.

Příjemcem zpráv budou i autonomní vozidla.