Domů     Příroda
V Liberci poprvé v historii odchovali zoborožce šedolícé
Dagmar Garciová 17.11.2020

Výjimečný chovatelský úspěch zaznamenali ošetřovatelé z pavilonu tropů. Poprvé v historii liberecké zoo se tam rozmnožili zoborožci šedolící (Bycanistes brevis). Přestože je Zoo Liberec chová již od roku 2012, prvního mláděte se dočkala až letos.

Je to pro nás obrovská radost, protože přirozený odchov zoborožců v lidské péči je náročný a nedochází k němu často. Na tento jsme čekali téměř deset let,“ říká zoolog a kurátor chovu ptáků Jan Hanel.

Stejně jako ostatní druhy zoborožců mají i ti šedolící specifické hnízdní chování. „Samice se zazdí pomocí směsi z trusu, zeminy a ovoce uvnitř stromové dutiny a nechá pouze malý otvor, kterým ji samec dodává potravu.

Přestože se mláďata líhnou přibližně po měsíci od snesení vajec, samice s nimi zůstává zazděná v dutině dalších několik týdnů, dokud ptáčata nedorostou,“ vysvětluje Jan Hanel. Liberecké ptáče zoborožce šedolícého se vylíhlo již na přelomu července a srpna a zůstalo zazděné s matkou více než 2 měsíce.

Samice tak strávila v bezpečí dutiny přesně 115 dní. Malé ptáče je samec a dle slov zoologů se má čile k světu.

Mládě zatím perfektně prospívá, a tak doufáme, že se mu bude dařit i nadále,“ dodává Hanel. Až pohlavně dospěje, což u tohoto druhu nastává mezi třetím a pátým rokem života, bude mladý samec s největší pravděpodobností převezen za účelem dalšího rozmnožení do jiné zoologické zahrady.

Momentálně se chovu zoborožců šedolících v Evropě věnuje 38 zoo. Úspěšně se je letos podařilo odchovat pouze v 6 z nich.

Zoborožec šedolící patří s délkou těla 75–80 cm a hmotností cca 1,5 kg mezi větší druhy zoborožců. Poznávacím znamením je výrazná, mohutná, krémově zbarvená přilbice, která je patrná především u samců.

Samice mívají tento hřeben redukovaný. Obývají stálezelené lesy ve východní Africe. V horských lesích severní Tanzanie a pobřežních lesích Keni patří mezi nejběžnější zoborožce, ale v Zimbabwe jsou ohroženi kvůli ničení přirozeného životního prostředí.

Po většinu roku žijí v párech, ale mimo období hnízdění vytvářejí při hledání potravy hejna, která čítají až stovky jedinců. Samice snáší 1-2 vejce, mláďata se líhnou po 40 dnech. Rodiče o ně pečují téměř 3 měsíce.

Živí se ovocem, hmyzem, malými ptáky, hlodavci, malými plazy a jinými živočichy.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz