O desítky tisíc akutních hospitalizací by v nejbližších měsících ulevili českým nemocnicím kuřáci, kteří by dokázali zahodit cigarety jednou provždy. Dle odhadu expertů následky kouření „stojí“ systém 3000 lůžek převážně na interních a plicních odděleních.

Právě nemocnice jsou v současnosti kvůli koronavirové pandemii přetížené. Lékaři proto přišli s výzvou „Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem!“, letos na jaře poprvé, kvůli druhé vlně pandemie ji vyhlásili znovu.

Každý kuřák, který vyslyší výzvy lékařů a odloží cigaretu, tak pomůže nejen sobě, ale i pacientům s koronavirem a potažmo personálu v nemocnicích.

„I těžcí kuřáci mohou pomoci již tím, že v nejbližších měsících sníží svou denní dávku na polovinu či třeba jen o několik cigaret. I to se statisticky na množství hospitalizací projeví,“ říká infektolog a internista MUDr.

Radek Svoboda, jenž je iniciátorem výzvy. „Pokud by klesla spotřeba cigaret o desetinu, uvolnily by se stovky akutních lůžek, a zdravotníkům v první linii by tak zůstalo více času na pacienty s covidem.“

Právě kouření, včetně pasivního je zodpovědné za téměř polovinu z asi 18 000 infarktů ročně. Kouření je také častou příčinou mrtvice, chronické obstrukční plicní nemoci či rakoviny plic. „Riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka,“ udává příklad další z iniciátorů „Daruj lůžko“, předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr.

Michal Vrablík, Ph.D.

Že má tato výzva českých specialistů potenciál, dokládají data z Velké Británie. Tam se letos i díky iniciativě QuitforCovid (= Přestaň kvůli covidu) vzdal kouření už jeden milion lidí. „Podařilo se kuřáky motivovat a nabídnout rozsáhlou odbornou pomoc, která několikanásobně zvyšuje úspěch odvyknutí,“ vysvětluje MUDr. Svoboda.

V Česku významně ubylo hospitalizací souvisejících s kouřením naposled v roce 2017 po zavedení zákazu kouření v restauracích a barech. V té době klesl počet hospitalizací o 2 000 měsíčně. Při průměrné době pobytu v nemocnici ve výši šesti dnů to znamenalo 300 volných lůžek denně oproti letům před zákazem.

Pokud dle lékařů člověk přestane kouřit, jsou výsledky vidět okamžitě – klesá riziko infarktu, mozkové mrtvice, astmatických záchvatů či zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci a řady dalších. Omezením počtu vykouřených cigaret kuřáci sníží také riziko, že u nich bude mít případná nákaza koronavirem těžký průběh.

Zvýší si obranyschopnost organismu a prodlouží život v průměru o sedm let.