Zuby jsou úžasný vynález. Živočichům totiž umožňují, aby při své výživě nespoléhali jen na kašovitou stravu, ale nabízejí jim mnohem pestřejší přísun energie. Bohužel, i chrup je značně poruchovým systémem. A to se netýká jen dospělých, ale i dětí..

Je to neveselé konstatování, ale je to fakt: během posledních deseti let se dětské zuby výrazně zhoršily. „Dokonce začínají vznikat nové diagnózy,“ přibližuje dětský zubař Zdeněk William Pelc, který působí na pražské klinice Canadian Medical.

„Ještě před pár lety jsme například netušili o diagnóze MIH – hypomineralizace stoliček a řezáků.“.

První stálé stoličky rostou dětem kolem šestého roku života. Obvykle to jsou šestky, a to jak horní, tak dolní. Jenže v současnosti se mnoha dětem stává, že tyto zuby se vyklubají již poškozené. „Často tyto zuby narostou dětem hypomineralizované, barevně odlišné anebo dokonce již s kazem,“ popisuje doktor Pelc.

„To znamená, že ten zub nemusí vypadat jako zub, a časem se z něj může stát olámaný pahýlek.“.

Tato deformace zřejmě vzniká nedostatkem vápníku, nicméně její původ zatím není zcela jasný. Čísla jsou však varující, kupříkladu v Korejské republice je takto postiženo až 40 procent dětí. Ani českým dětem se nová diagnóza nevyhýbá, podle doktora Pelce mu do ordinace chodí s tímto problémem zhruba pět až deset procent malých pacientů.

„Takové zuby se jen těžko dají opravovat. Jsou rozlámané a leckdy ani jako zub nevypadají. Řešením může být i jejich vytažení, což je ovšem do jisté míry problém. Vzhledem k tomu, že dříve tato diagnóza neexistovala, rodiče bývají mnohdy v šoku, že čerstvý zub musí pryč.“.

Některé živočišné druhy se dočkají třeba i čtvrtých zubů, to ovšem není případ člověka. Ten se musí spokojit s tím, že chrup, který mu vyroste v dětství, by mu měl vydržet celý život. „Když jsou zuby opravované již v šesti letech, jejich životnost výrazně klesá.

Proto je lepší jej vytrhnout, poté nechat narůst sedmičky a osmičky a s těmi pak třeba trochu pohnout dopředu, pakliže již samovolně nevyroustou na místě vytažených šestek. Leckdy se pak ani nepozná, že šestka je pryč,“ říká doktor Pelc.

Zatímco MIH – hypomineralizace je zcela novým fenoménem, kaz je zubařskou trvalkou. Ten trápí dětský chrup v enormní míře. Starší studie naznačují, že na vině může být noční kojení či umělá výživa, nové studie to zas popírají.

„Je pravdou, že děti z chudých afrických zemí, které jsou jenom kojené, taky zuby tolik zkažené nemají. Je to možná dáno tím, že vzhledem k místní stravě mateřské mléko Afričanek neobsahuje tolik cukru, a navíc děti nemají další, na cukry bohaté příkrmy,“ uvažuje doktor Pelc.

Tak či onak, zubní kaz řádí v naší populaci jak smyslů zbavený a po sobě pak zanechává spoušť. Jedním z následků kazů mohou být i trable s pozicí zubů, kdy na scénu musí nastoupit ortodoncie, tedy použití rovnátek.

„Téměř devadesát procent dětí, které k nám přicházejí, musíme posílat na ortodoncii ať již z důvodu vadného skusu anebo častého nedostatku místa pro stálé zuby.“.

V žebříčku oblíbenosti povolání zubaři zpravidla neobsazují čelní místa. Je to poněkud nespravedlivé, protože žádný stomatolog svou práci nevykonává kvůli tomu, aby pacientovi způsoboval bolest. Jenže, zejména dětem se tohle dá jen obtížně vysvětlit. Proto v mnohých případech musí zubař pozvat na pomoc kolegu anesteziologa.

Ten samozřejmě není zapotřebí při běžném ošetření, kdy se umrtví jen okolí nemocného zubu. „Vyskytují se však případy velmi malých dětí, často předškoláků, s absolutně zkaženými zuby. Pakliže děti nespolupracují, je třeba provést výkon v sedaci anebo dokonce v celkové anestézii.“ Tu v ordinaci doktora Pelce podává vždy specializovaná anestezioložka a sestřička z motolské nemocnice, přičemž se jedná o ambulantní výkon.

„Jakmile dítě usne, do žilky se začnou podávat léky a je třeba zavést intubaci,“ přibližuje doktor Pelc. „Zde se nepoužívá tlustá trubka do krku, jako je tomu třeba ve filmech, ale tenké plastové flexibilní rourky, které jsou zaváděny skrze nos.

Ústa jsou pak volná pro zákrok a za děti pak dýchá klasický plicní ventilátor.“ Leckdy je poté třeba dávat korunky i na mléčné zuby, do předních keramické, do zadních pak kovové.

Byť někteří stomatologové celkovou anestezii u dětí používají jen neradi, někdy prostě není zbytí. „Když má dítě kompletně zkažené zuby, může začít docházet k jejich rozpadu,“ varuje doktor Pelc. V ústech pak vznikají nejrůznější záněty, okostice by o tom mohla vyprávět celé dlouhé hodiny.

„Když kaz pronikne do dřeňové dutiny, dojde postupně k odumření nervu a časem se vytvoří hnis. Ten se pak přes píštěl může vyvalit do dásně.“ A malér je na světě. Navíc, sousední zuby mají k sobě natolik blízko, že spolu mohou sdílet i kaz.

„Třeba mléčné stoličky, tedy čtyřky a pětky jsou velmi natěsno. Když je jeden z těchto zubů postižen kazem, tak velmi často, není-li léčen, nakazí i svého souseda,“ upozorňuje doktor Pelc.

Základem pro zdravé zuby je, jak to tak bývá, prevence. A u ní prim hraje perfektní zubní hygiena, tedy především čištění zubů. „Je třeba začít co nejdříve a už od prvního zubu,“ radí doktor Pelc. Leckdy to ovšem není úplně snadné.

Když se půlročnímu dítěti začnou klubat dolní jedničky, z jejich čištění pak nadšeno není. Leckterý rodič to poté vzdá. „Přitom i malé zoubky je třeba čistit každý den, aby si na to děti zvykaly.“.

Různé „alternativní“ postupy, které na svých důsledcích nakonec škodí, pronikají do všech medicínských oborů a stomatologie není výjimkou. A tak se v poslední době rozmáhá čištění zubů rozemletými vaječnými skořápkami.

Údajně tak lze i vyléčit zubní kaz. „To je samozřejmě nesmysl,“ říká doktor Pelc. „Skořápka s kazem nic neudělá. Naopak, svou ostrostí může poškodit dásně. A u dětí podobný postup čištění zubů jen znechutí.“.

Fenoménem dnešní doby je i tvrzení, že fluoridové pasty jsou pro malé děti toxické. „Fluor sice ve velkém množství je jedovatý, ale v pastách je jeho dávkování zcela neškodné,“ upřesňuje doktor Pelc. Vznik fluorhydroxyapatitu (pentahydrát) vytváří pro agresivní prostředí dutiny prostředek, jak zabránit útoku organických kyselin na sklovinu.

Ostatně, proces fluoridace pitné vody probíhá v některých zemích, například v Irsku nebo USA dodnes.

Pro zdraví zubů je pochopitelně důležitá i vhodná strava. Není žádným tajemstvím, že zdravý chrup si s cukrem příliš nerozumí. „Důležitá je vyvážená strava, dostatek zeleniny, obyčejná voda místo džusů a šťáv a také omezení sladkostí,“ uzavírá doktor Pelc.