Koronavirus měl velký dopad na českou ekonomiku. O práci přišlo kolem 200 tisíc Čechů, což jsou 4 % z celkové populace České republiky. Ekonomické potíže má však až milion lidí díky Covidu-19.
Míra nezaměstnanosti byla v lednu 2020 3,1 %, v květnu stoupla o půl procenta na 3,6 %. Zvýšila se nezaměstnanost (v lednu 230 022, květen 266 144) a současně se snížil počet volných pracovních míst (v lednu 341 400, květen 331 050).
V květnu zaznamenalo meziměsíční přírůstek nezaměstnanosti 63 okresů z celkových 76. Největší nárůst měl okres Cheb (nezaměstnanost se zvýšila o 17,1 %), dále Karlovy Vary (o 14,8 %), Mladá Boleslav (o 14,5 %), Praha (o 13,4 %), Sokolov (o 11,9 %). V únoru před korona krizí měl největší nárůst okres Teplice (o 5 %), takže se procenta nezaměstnanosti opravdu zvedla.
Někde však nezaměstnanost v květnu i poklesla v 13 okresech, v okresu Jeseník (o 6,1 %), okres Svitavy (o 2,9 %), Třebíč (o 2,3 %).
Pokud vás zajímá nezaměstnanost v jednotlivých krajích před a po korona krizi, poslouží tahle tabulka:
Kraj | Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 29. 2. 2020 | Uchazeči o zaměstnání k 29. 2. 2020 | Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 31. 5. 2020 | Uchazeči o zaměstnání k 31. 5. 2020 | Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 31. 7. 2020 | Uchazeči o zaměstnání k 31. 7. 2020 | Nárůst podílu nezaměstnaných osob (v %) 1) PNO od února po červenec |
Praha | 1,9 | 18 423
|
2,7 | 25 424
|
3,2
|
29 567
|
1,3 |
Středočeský kraj
|
2,5
|
24 566
|
3,1
|
29 627
|
3,3
|
31 448
|
0,8 |
Jihočeský kraj
|
2,6
|
11 759
|
2,9
|
12 966
|
2,9
|
12 718
|
0,3 |
Plzeňský kraj
|
2,5 | 10 689
|
3,2
|
13 142
|
3,3
|
13 553
|
0,8 |
Karlovarský kraj
|
3,0
|
6 246
|
4,9
|
9 828
|
5,3
|
10 459
|
2,3 |
Ústecký kraj
|
4,3
|
24 705
|
5,0
|
28 404
|
5,4
|
30 339
|
1,1 |
Liberecký kraj
|
3,1
|
9 753
|
3,8
|
11 663
|
4,1
|
12 400
|
1 |
Královéhradecký kraj
|
2,5
|
9 573
|
2,9
|
10 855
|
3,0
|
11 190
|
0,5 |
Pardubický kraj
|
2,4
|
8 441
|
2,6
|
9 192
|
2,7
|
9 539
|
0,3 |
Kraj Vysočina
|
2,8
|
9 981
|
3,1
|
10 789
|
3,2
|
11 006
|
0,4 |
Jihomoravský kraj
|
3,7
|
30 559
|
4,2
|
34 131
|
4,2
|
34 409
|
0,5 |
Olomoucký kraj
|
3,2
|
13 781
|
3,5
|
15 046
|
3,7
|
15 603
|
0,5 |
Zlínský kraj
|
2,5
|
10 288
|
2,9
|
11 839
|
3,0
|
12 041
|
0,5 |
Moravskoslezský kraj
|
4,6
|
38 605
|
5,3
|
43 238
|
5,6
|
45 401
|
1,0 |
ČR celkem | 3,0
|
227 369
|
3,6
|
266 144
|
3,8 | 279 673
|
0,8 |
Největší podíl nezaměstnanosti celkově měl v květnu (kdy probíhala korona krize) okres Moravskoslezský, a to 5,3 %, nejmenší podíl měl kraj Pardubický 2,6 %. V únoru měl největší podíl okres Moravskoslezský, stejně jako v květnu, nejmenší podíl měl však okres Praha.
Pokud se chceme podívat na největší nárůst nezaměstnanosti v okresech od února do července, tak největší nárůst byl zaznamenán v Karlovarském kraji, a to o 2,3 %, nejmenší nárůst byl v kraji Pardubickém (o 0,3 %) nebo Jihočeském (také o 0,3 %).
Zlínský kraj je na tom podle statistik celkem dobře, v nezaměstnanosti se drží v nižších příčkách, nezaměstnanost narostla jen o 0,5 %. Práce ve Zlíně je tedy pořád dostatek.
V okrese Karlovarském, ve kterém je největší nárůst podílu nezaměstnanosti, je na tom nejhůře okres Sokolov (podíl nezaměstnanosti v červenci činil 5,9 %). Okres se současným nejmenším podílem nezaměstnanosti je Rychnov nad Kněžnou (1,8 %).
Pro zajímavost červencový meziměsíční nárůst nezaměstnanosti měl největší okres Olomouc (8 %), pak Praha (7,9 %). Naopak v okresu Jeseník klesla o 4,3 %.
Nezaměstnanost v ČR stále roste, v červenci je již na hodnotě 3,8 % a celkový počet uchazečů o zaměstnání je 279 673.
Jaké obory to zasáhlo nejvíce?
Dopady byly hlavně v gastronomickém odvětví, zavřely se restaurace, propouštěli se zaměstnanci, hlavně číšníci. Občerstvovací podniky se to snažily zachránit výdejem u okýnek a rozvážením objednávek, i tak ale fungoval každý pátý podnik. To ovlivnilo také dodavatele zboží do těchto podniků. Cestovní ruch to také masivně zasáhlo, do ČR nejezdili cizinci, ubytovací zařízení trpěla. Avšak v létě bylo na hotelech v českých destinacích zase narváno českými turisty, jelikož cestování do zahraničí bylo omezené. Krize zasáhla zejména drobné živnostníky a pracovníky na IČO, majitele cukráren, bister, kadeřnictví, také fitness trenéry, fyzioterapeuty, finanční poradce, lektory a další, kteří své povolání nemohli vykonávat v důsledku korona opatření. Naopak korona krize neovlivnila e-shopy a online pracovníky, kteří mohli dál pracovat neomezeně.
Jak to bude s druhou vlnou korony, o které se mluví?
Lidé se už strachují druhé vlny virové nákazy. O tom, jak to ovlivní situaci v ČR rozhoduje také vláda a její opatření. Podle nás již nebudou tak velké zákazy, s rouškami se samozřejmě počítá. Ale pokud budou zavírat podniky, tak předpokládejme, že jen v oblastech největší nákazy. Určité obory mohou znovu trpět, řada z nich už počítá s nutným přizpůsobením a chystá například online prodej v případě nutnosti. Také záleží na situaci v celé Evropě, jak se k tomu postaví Evropská Unie a jestli budou firmy moci dovážet zboží do zahraničí. Případný zákaz by zase zpomalil výrobu a práce by ubývalo.
Zdroj statistik: https://data.mpsv.cz.