Domů     Příroda
Charakter rašelinišť se mění 
Dagmar Garciová 10.8.2020

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně třetinu uhlíku obsaženého v půdě, tedy více, než je uloženo ve všech světových lesích.

Podle nového výzkumu se v pouhých třech letech všechna rašeliniště, jež se oteplují v důsledku klimatických změn, stala z akumulátorů uhlíku původci emisí.

Za rašeliniště jsou považována území, kde je hloubka neodvodněné rašeliny vyšší než 0,3 m a plocha je větší než 0,25 ha.

Badatelé z amerického Oak Ridge National Laboratory prokázali existenci přímé vazby mezi oteplováním klimatu a úbytkem organického uhlíku v ekosystému rašelinišť. Může do budoucna hrozit, že by významné zásoby uhlíku v rašeliništích mohly skončit v atmosféře jakožto skleníkové plyny?

Za studených a vlhkých podmínek, jež uchovávají několikametrové vrstvy staré rostlinné hmoty, rašeliniště ukládají uhlík, tyto zásoby jsou vskutku enormní. Odborníci spekulují, nakolik teplejší a sušší podmínky v rašeliništích mohou spustit mikrobiální procesy, jež uvolní uhlík ve formě oxidu uhličitého a metanu do vzduchu, což by mělo za následek posílení cyklu oteplování atmosféry.

Stačilo jen mírné oteplení, při němž vědci zaznamenali 5-10krát rychlejší únik uhlíku než historická tempa akumulace. Je logické, že nejteplejší podmínky emitují nejvíce oxidu uhlíku a metanu.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz